Nejvyšší správní soud usnesení podjatost

Nao 50/2026

ze dne 2026-04-20
ECLI:CZ:NSS:2026:NAO.50.2026.1

Nao 50/2026- 20 - text  Nao 50/2026 - pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Václava Štencla v právní věci žalobce: F. O., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o podání ze dne 8. 12. 2025, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 56 Ad 14/2025, takto:

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 56 Ad 14/2025. Odůvodnění:

[1] Žalobce podal u Krajského soudu v Brně dne 8. 12. 2025 podání označené jako správní žaloba. Na výzvu krajského soudu k odstranění vad a poučení o tom, kdo bude v jeho věci rozhodovat, reagoval podáním datovaným dne 19. 1. 2026, v němž vznesl námitku podjatosti soudkyně JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D. V námitce uvádí, že „usnesení“ č. j. 56 Ad 14/2025-11 (poučení o složení soudu a možnosti namítat podjatost) a č. j. 56 Ad 14/2025-9 (výzva k doplnění a odstranění vad podání) považuje za předem zaujatá vůči předmětu řízení a ochraně přirozených práv a svobod garantovaných Listinou a ústavním pořádkem. Zmíněné výzvy krajského soudu jsou v rozporu s Ústavou, porušují soudcovský slib a hrubě žalobce uráží. Podjatost by podle něj odpadla pouze tehdy, pokud by soudkyně vyhověla jeho žalobnímu petitu, který považuje za jednoznačný.

[2] Soudkyně JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D. se k námitce podjatosti vyjádřila a sdělila, že nemá žádný osobní poměr k věci ani k žalobci, na výsledku řízení není zainteresována. Žalobcem tvrzené důvody podjatosti nepovažuje za relevantní. S žalobcem se nikdy nesetkala a nezná ho. Domnívá se, že není dán důvod pro vyloučení z rozhodování věci. Žalobce podal žalobu, která neměla zákonné náležitosti a byla zcela nesrozumitelná, pročež byl usnesením vyzván k nápravě a doplnění žaloby s poučením o způsobu, jak to učinit. Namísto očekávaného doplnění žaloby podal žalobce další nesrozumitelné podání, ve kterém zcela nepatřičně soudkyni napadal.

[3] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Pro tuto věc je podstatná poslední věta citovaného ustanovení, podle níž nemohou být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[4] Žalobce dovozuje podjatost z obsahu a povahy procesních úkonů, jimiž byl obeznámen s tím, který soudce jeho věc projedná a rozhodne, a současně byl vyzván k doplnění a odstranění vad návrhu na zahájení řízení (žaloby). Postup soudkyně v řízení o projednávané věci, jak plyne ze shora citovaného zákonného ustanovení, podjatost soudkyně JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D. založit nemůže.

Tvrzení žalobce, že podjatost by „odpadla“ v případě, že by soudkyně vyhověla jeho žalobnímu petitu, potvrzuje, že námitka podjatosti je založena výlučně na nespokojenosti žalobce s procesním postupem soudu a na jeho očekávání konkrétního výsledku řízení.

[5] Další úvahy žalobce nelze považovat za objektivní okolnosti, které by byly způsobilé vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudkyně v projednávané věci. Ani odkaz na dříve vedené řízení ohledně zcela jiného předmětu a osob nemá žádnou vypovídací hodnotu ve vztahu k důvodům, které by myslitelně mohly vést k vyloučení soudkyně pro podjatost.

[6] Nejvyšší správní soud uzavírá, že soudkyně Krajského soudu Brně JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. dubna 2026 Eva Šonková předsedkyně senátu