Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

Nao 55/2006

ze dne 2007-01-10
ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.55.2006.39

Nao 55/2006- 39 - text



U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: D. M. D., zastoupeného advokátem Mgr. Umarem Switatem se sídlem Kloknerova 2212/10, Praha 4 - Chodov, adresa pro doručování: V Tůních 11, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2006 č.j. OAM-1183/LE-07-07-2006, v řízení o námitce podjatosti uplatněné žalobcem,

Soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Věra Šimůnková n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 47 Az 79/2006.

Žalobce podal u Krajského soudu v Praze žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž zamítl jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle ust. § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu.

V tomto řízení vznesl žalobce prostřednictvím zástupce včas „námitku podjatosti Krajského soudu v Praze, neboť klient se od jiných osob dozvěděl informaci, že ze strany soudu je předem rozhodnuto o jeho právní věci vedené pod sp. zn. 46 Az 89/2006 (pozn.: spisová značka je uvedena chybně). … Žalobce má pochybnosti o nepodjatosti soudu, neboť podle jeho názoru se soud snaží jeho žádost zamítnout před uplynutím 45denní lhůty ode dne podání žaloby a tak mu znemožnit jako účastníku řízení doplnit důkazy, jejichž opatření z jiné země je časově náročné a to zároveň za stavu, kdy mandant nemá sám možnost do své země telefonovat a tak požadovat zaslání listinných důkazů.

Proto je žalobce přesvědčen, že soud není nestranný a se zřetelem na způsob projednávání věci je podjatý. Shora uvedené informace byly žalobci poskytnuty jinými osobami, kteří s ním pobývají ve V. P. a v jejichž právních věcech již bylo rozhodnuto zamítavými rozhodnutími, aniž by soud projednal jimi navržené důkazy. Žalobce si nepřeje sdělit jména těchto osob.“ Nejvyšší správní soud, který je k rozhodnutí o této námitce příslušný (§ 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s.

ř. s.“), posoudil věc takto:

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Věra Šimůnková, které byla věc přidělena podle rozvrhu práce tohoto soudu a je tedy v projednávané věci zákonnou soudkyní, se k námitce vyjádřila tak, že k účastníkům ani k věci nemá žádný poměr.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že z obsahu soudního spisu nelze dovodit skutečnosti, které žalobce uvedl a sám svoje tvrzení ničím nedoložil. Ani z vyjádření soudkyně JUDr. Šimůnkové neplyne, že by jí byly známy skutečnosti, které by mohly být důvodem její podjatosti. Nejvyšší správní soud tedy neshledal důvody pro vyloučení soudkyně JUDr. Šimůnkové z projednávání a rozhodnutí této věci.

Nejvyšší správní soud se dále již nezabýval obecně uvedenou námitkou podjatosti Krajského soudu v Praze, tedy všech jeho soudců, protože neshledal podjatou zákonnou soudkyni v této věci JUDr. Šimůnkovou. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. ledna 2007

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu