Nao 56/2025- 52 - text
Nao 56/2025 - 53 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Z. Š., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o námitce podjatosti soudců senátu 6 A Městského soudu v Praze, ve věci u něj vedené pod sp. zn. 6 A 74/2024,
Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Ladislav Hejtmánek, JUDr. Naděžda Treschlová a JUDr. Hana Kadaňová, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 74/2024.
[1] Žalobce se žalobou na ochranu proti nečinnosti podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném o jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 17. 5. 2024, č. j. MHMP 918507/2024, kterým byla odmítnuta žalobcova žádost ze dne 2. 5. 2024 o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
[2] V průběhu řízení o žalobě žalobce v podání ze dne 19. 3. 2025 vznesl námitku podjatosti všech členů senátu 6 A městského soudu, kterému byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí. Žalobce uvádí, že se doslechl, že soudci tohoto senátu nepřiznávají náhradu nákladů účastníkům řízení, kteří jsou zastoupeni jeho dosavadní právní zástupkyní. Z tohoto důvodu s ní musel ukončit spolupráci, neboť na její právní služby již nemá finanční prostředky. Městský soud mu navíc nikdy náhradu nákladů řízení nepřiznal, přestože měl ve věci úspěch. Žalobce má tudíž za to, že takový přístup soudců má vliv na objektivitu rozhodování, a naplňuje tak předpoklady podjatosti podle § 8 s. ř. s. Dále žalobce namítá, že soudci senátu 6 A se jej snaží odradit od toho, aby se žalobou domáhal vydání rozhodnutí žalovaného o odvolání. V této souvislosti uvádí, že správní orgán prvního stupně nikdy nevede společné řízení, patrně se záměrem vydělávat na nákladech řízení, přičemž městský soud tuto praxi toleruje. Naproti tomu mu však nepřiznal náhradu nákladů řízení, protože podal samostatnou žádost místo hromadné. Z právě uvedeného proto žalobce dovozuje, že mezi správním orgánem prvního stupně a městským soudem existuje dohoda. Podle žalobce je tedy otázkou, zda se jedná o podjatost vůči jeho bývalé zástupkyni, a zda i tak nebude porušeno jeho právo na spravedlivý proces, když jej tato zástupkyně doposud v řízení před městským soudem zastupovala.
[3] Městský soud předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o této námitce podjatosti. Soudci senátu 6 A městského soudu JUDr. Ladislav Hejtmánek, JUDr. Naděžda Treschlová a JUDr. Hana Kadaňová se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že na věci nemají žádný právní ani jiný zájem, že o ní nemají jiné poznatky než získané z úřední činnosti a že žalobce ani jeho právní zástupkyni neznají a nemají k nim žádný vztah. Stejně tak nemají žádný vztah ani ke správnímu orgánu prvního stupně, jak je v námitce podjatosti naznačeno.
[4] Z toho, co je výše uvedeno, vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost soudců městského soudu, konkrétně členů senátu 6 A, v jejich postupu v řízeních, ve kterých mu nepřiznali náhradu nákladů řízení.
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. (důraz přidán soudem)
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný; vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci je tudíž možné jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 16). Soudní řád správní proto také v § 8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
[7] Nejvyšší správní soud již například v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019 56, vysvětlil, že postup soudce v řízení či rozhodování v jiných, ať již souvisejících či nesouvisejících, věcech nemůže vést k jeho vyloučení. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti jeho postupu.
[8] Právě to však v posuzovaném případě žalobce soudcům senátu 6 A městského soudu vytýká. Žádný další důvod, pro který by bylo možno dovodit jakoukoliv pochybnost o nepodjatosti členů uvedeného senátu, vůbec netvrdí. Naproti tomu ty důvody, které žalobce uplatňuje ve vztahu ke členům senátu 6 A městského soudu, podjatost těchto soudců založit nemohou.
[9] Nejvyšší správní soud tudíž uzavírá, že členové senátu 6 A městského soudu JUDr. Ladislav Hejtmánek, JUDr. Naděžda Treschlová a JUDr. Hana Kadaňová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. května 2025
Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu