Nao 58/2014- 46 - text
Nao 58/2014 - 47 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Generální finanční ředitelství, odbor majetkových daní, oceňování a ostatních agend, se sídlem Lazarská 7, Praha 1, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2013, č. j. 35105/13/7001-31001-505350, vedené Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Af 164/2013, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem, JUDr. Petru Černému, Ph.D.,
Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, JUDr. Petr Černý, Ph.D., n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Af 164/2013.
[1] Žalobou ze dne 16. 10. 2013 se žalobce domáhá zrušení nebo vyslovení nicotnosti shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 19. 12. 2012, č. j. 13856/12-1500-507486, jímž bylo zastaveno správní řízení o žádosti žalobce o vyslovení neúčinnosti doručení výzvy ze dne 26. 7. 2012, č. j. 8363/12-1500-507486, k odstranění vad jeho podání ze dne 10. 4. 2012 z důvodu neuhrazení poplatkové povinnosti spojené s podáním takovéto žádosti.
[2] Podáním ze dne 27. 12. 2013 požádal žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností. Na základě této skutečnosti krajský soud zaslal žalobci k vyplnění prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce v projednávané věci (dále jen „prohlášení“) spolu s přípisem ze dne 2. 1. 2014. Žalobce následně soudu doručil písemnost, jež obsahovala vyplněné prohlášení, které obsahově neodpovídalo formuláři prohlášení zaslaným žalobci krajským soudem a nebylo vyplněno v souladu s pokyny. Písemností ze dne 16. 1. 2014 krajský soud zaslal žalobci prohlášení k opětovnému vyplnění, přičemž podrobně popsal, jakým způsobem je třeba prohlášení vyplnit a jaké dokumenty případně přiložit, aby mohlo být věcně rozhodnuto o žádosti žalobce.
[3] Přípisem ze dne 24. 1. 2014 doručeným krajskému soudu dne 28. 1. 2014 reagoval žalobce na písemnost soudu z 16. 1. 2014 a zároveň uplatnil námitku podjatosti vůči soudci JUDr. Petru Černému, Ph.D. Obsahově shodný přípis s opravenými chybami v psaní pak žalobce doručil krajskému soudu dne 31. 1. 2014. Žalobce uvádí, že u něj jsou dány předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků a současně mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, protože je to nezbytně třeba k ochraně jeho práv a je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by žalobci mohla vzniknout újma. Řádně vyplněným prohlášením žalobce prokázal a doložil, že od 1. 10. 2012 zůstal bez příjmů a je tak důvodné (stejně jako na základě stejných podkladů v jiných věcech), aby byl i v této věci osvobozen od soudních poplatků a současně mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Požadavky krajského soudu na rozvedení údajů uvedených žalobcem v prohlášení v části Závazky a v části Osobní majetek považuje za zjevně účelové. Žalobce uzavírá, že upřednostňování zájmu státu na příjmu ze soudních poplatků před jeho právem na přístup k soudu je v rozporu s principem spravedlivého procesu garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, navíc bylo na základě stejných podkladů žalobci v jiných řízeních vyhověno a osvobození od soudních poplatků i ustanovení zástupce soudem přiznáno (princip předvídatelnosti soudních rozhodnutí). Žalobci tak nezbývá než vznést námitku podjatosti soudce JUDr. Petra Černého, Ph.D.
[4] Ve svém vyjádření k podané námitce JUDr. Petr Černý, Ph.D., uvedl, že tvrzená podjatost je ze strany žalobce shledávána toliko v okolnostech, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, když dle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. právě tyto okolnosti nejsou důvodem pro vyloučení soudce.
[5] Nejvyšší správní soud se zabýval namítanou podjatostí JUDr. Petra Černého, Ph.D., a dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro vyslovení podjatosti tohoto soudce.
[6] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z § 8 odst. 1 s. ř. s., podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Podjatost soudce také zasahuje do principu nezávislosti soudce. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[8] Z námitky podjatosti vznesené žalobcem vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost soudce JUDr. Petra Černého, Ph.D., v postupu tohoto soudce v řízení o projednávané věci, a to zejména ve skutečnosti, že tento soudce vyzval písemností ze dne 16. 1. 2014 žalobce k opětovnému a podrobnějšímu vyplnění prohlášení. Ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. však výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jelikož žalobce spatřoval podjatost soudce pouze v postupu tohoto soudce v řízení o projednávané věci, neshledal Nejvyšší správní soud s ohledem na ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. námitku podjatosti soudce JUDr. Petra Černého, Ph.D., důvodnou.
[9] Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. února 2014
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu