Nao 61/2024- 20 - text
Nao 61/2024 - 21 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: B. V., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2024, č. j. 10.01.000640/23-0007, v řízení o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 5 A 23/2024,
Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Gabriela Bašná, Mgr. Ondřej Hrabec a Mgr. Kateřina Kozáková, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 23/2024.
[1] Žalobce se žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví, kterým zastavil řízení o žalobcově žádosti na určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby, neboť žalobce jako žadatel neodstranil podstatné vady své žádosti.
[2] V žalobě žalobce obecně namítl podjatost všech soudců městského soudu, kterou k výzvě tohoto soudu podáním ze dne 3. 4. 2024 upřesnil tak, že podjatost všech soudců městského soudu, tedy i soudců senátu 5 A, spatřuje v tom, že ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 32 C 141/2015 soudce Liška postupoval způsobem, který považuje žalobce za skandální, neboť uvedl do protokolu nepravdy a zneužil nezaviněné účasti žalobcova zástupce k represi jeho osoby. Současně zde však žalobce také uvedl, že „pokud by byli na mém místě pí. Bašná, Kozáková a p. Hrabec stejně jako já by namítli podjatost“ a také, že „to neznamená, že senát 5 A jsem nařkl se součinnosti, to nelze zaměňovat za mou důvodnou nedůvěru k činnosti MS-Praha.“
[3] Městský soud předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o této námitce, jež se týká mimo jiné podjatosti soudců ve věci vedené pod sp. zn. 5 A 23/2024.
[4] Soudci senátu 5 A městského soudu Mgr. Gabriela Bašná, Mgr. Ondřej Hrabec a Mgr. Kateřina Kozáková, k námitce podjatosti sdělili, že k žalobci nemají žádný vztah a s věcí sp. zn. 32 C 141/2015 nemají nic společného, tudíž se necítí být podjatí.
[5] Z toho, co je výše uvedeno vyplývá, že žalobce jednak spatřuje podjatost soudců městského soudu, tedy i senátu 5 A, v zásadě v tom, že v jiné věci projednávané městským soudem, vedené pod sp. zn. 32 C 141/2015 jiný soudce (Mgr. Liška) postupoval způsobem, s nímž se žalobce neztotožňuje a považuje jej za „skandální“ a vůči žalobci „represivní“. Jedním dechem žalobce své tvrzení o podjatosti všech soudců městského soudu, tedy i soudců senátu 5 A, doplňuje tím, že to neznamená, že by se tento senát spolupodílel na jednání vytčeném jmenovanému soudci ve věci sp. zn. 32 C 141/2015.
[6] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný; vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci je tudíž možné jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16). Soudní řád správní proto také v § 8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
[8] Z výše reprodukovaného odůvodnění uplatněné námitky podjatosti je zcela zřejmé, že ač ji na straně jedné žalobce vztahuje i k soudcům senátu 5 A městského soudu, fakticky v ní vytýká nesprávnost postupu zcela jiného soudce, byť soudce téhož soudu, a ve zcela jiné věci, která s tou nynější nikterak nesouvisí (opak žalobce netvrdí). Sám žalobce nadto v podání, v němž námitku podjatosti odůvodňuje, současně tuto relativizuje ve vztahu k soudcům pátého senátu městského soudu tak, že nemá za to, že by se tito soudci na vytýkaném postupu jiného soudce spolupodíleli.
[9] Nejvyšší správní soud již například v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019-56 vysvětlil, že postup soudce v řízení či rozhodování v jiných, ať již souvisejících či nesouvisejících, věcech nemůže vést k jeho vyloučení. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti jeho postupu, zde navíc postupu jiného soudce ve zcela jiném řízení.
[10] Důvody, které žalobce uplatnil, a ve vztahu k senátu 5 A městského soudu nadto posléze sám relativizoval, tedy nemohou založit podjatost soudců uvedeného senátu.
[11] Nejvyšší správní soud uzavírá, že soudci senátu 5 A městského soudu Mgr. Gabriela Bašná, Mgr. Ondřej Hrabec a Mgr. Kateřina Kozáková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. května 2024
Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu