Nao 62/2007- 162 - text
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: G & C Pacific, a. s., se sídlem v Oslavanech, Zámek 1, právně zast. JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Lesnická 52, proti žalovanému: Finanční úřad Brno III, se sídlem v Brně, Šumavská 31, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, o návrhu žalobce na vyloučení soudce JUDr. Jana Šanci z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Ca 101/2007,
Soudce JUDr. Jan Šanca n e n í vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Ca 101/2007.
Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 16. 3. 2007 na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu se žalobce domáhá aby krajský soud vydal rozsudek, kterým se Finančnímu úřadu Brno III zakazuje pokračovat v daňové kontrole, týkající se daně z příjmů právnických osob za období 2001 - 2003, daně z přidané hodnoty za období III - IV/2001, všechna zdaňovací období 2002 a 2003, leden - březen a daně silniční za období 2001 - 2003, zahájené dne 14. 9. 2004. Současně žalobce navrhl, aby soud vydal rozhodnutí o předběžném opatření, přičemž návrh upravil podáním ze dne 18.
5. 2007 tak, aby soud nařídil žalovanému se zdržet se jakýchkoliv úkonů daňové kontroly u výše citovaných daní za předmětná zdaňovací období. O tomto návrhu bylo krajským soudem rozhodnuto usnesením ze dne 19. 6. 2006 č. j. 30 Ca 101/2007 - 82, kterým se návrh zamítá. Podáním ze dne 20. 7. 2007 namítl žalobce podjatost vůči soudci JUDr. Šancovi. Jako důvod uvádí, že rozhodování JUDr. Šanci v návaznosti na jeho nadstandardní komunikaci s daňovými orgány je vedeno nepřípustnou snahou rozhodovat v závislosti na zájmech daňových a policejních orgánů, jejichž nezákonné postupy jsou předmětem soudních řízení.
Žalobce se pozastavuje nad přidělením všech svých žalob právě senátu JUDr. Šanci a uvádí, že tento vystupuje spíše z pozice třetího stupně orgánu státní správy, který chrání především zájmy státu. Navrhuje aby byl JUDr. Šanca z projednávání jeho věci vedené pod sp. zn. 30 Ca 101/2007 vyloučen.
Soudce JUDr. Jan Šanca se k podané námitce podjatosti vyjádřil tak, že zde není dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl k závěru, že námitky podjatosti nejsou důvodné.
Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl.
38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá.
Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.
Důvody uváděné žalobcem, však tohoto charakteru nejsou. Podjatost jmenovaného soudce nelze dovozovat z žalobcem obecných a zcela nekonkrétních tvrzení, že všechny žaloby byly přiděleny právě JUDr. Šancovi a z jeho rozhodovací činnosti vyplývá snaha hájit zájmy daňových orgánů. Nutno zdůraznit, že důvodem k vyloučení soudce nejsou a ani nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 8 odst. 1 s. ř. s.). Uvedená skutečnost (tvrzená nezákonnost rozhodnutí) by mohla být eventuelně uplatněna v případném opravném prostředku podaném proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně v této věci.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku podjatosti za důvodnou, a proto rozhodl, že soudce JUDr. Jan Šanca není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Ca 101/2007. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. října 2007
JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu