Nao 70/2025- 67 - text
Nao 70/2025 - 68
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: R. F., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2025, čj. MPSV 2025/17036
913, o námitce podjatosti soudkyně vznesené žalobcem v řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 64 Ad 4/2025,
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Tereza Kučerová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci žalobce vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 64 Ad 4/2025.
[1] Žalobce podal u krajského soudu žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného. Dne 1. 4. bylo žalobci doručeno poučení o podjatosti, podle kterého věc v souladu s platným rozvrhem práce krajského soudu rozhodne samosoudkyně JUDr. Tereza Kučerová. Dne 2. 4. 2025 žalobce namítl podjatost této soudkyně, kterou odůvodnil tím, že nedávno rozhodovala v jiném řízení žalobce vedeném pod sp. zn. 64 Ad 10/2024. Žaloba se týkala zamítnutí stejné dávky státní sociální podpory, pro stejnou osobu a při stejných argumentech a důkazech, ale za jiné období. Žalobce podal v odkazované věci kasační stížnost, která dosud nebyla projednána. S ohledem na předchozí rozhodnutí soudkyně a na její poměr k věci je podle žalobce důvodná obava z její možné podjatosti. Ukázalo li by se, že první žaloba byla „oprávněná“, byly by další žaloby nadbytečné. Žalovaný zamítá „jednotlivá řízení samostatně“, a proto žalobce podává samostatné žaloby, přestože se jedná o stále stejnou dávku. Nyní žalobce doplnil žalobu o zcela zásadní důkaz, na který soud odmítl v předchozí věci vyčkat (v tomto smyslu byla podána kasační stížnost).
[2] K podané námitce se vyjádřila soudkyně tak, že se necítí podjatá a nemá žádný poměr k projednávané věci ani k účastníkům řízení. Předchozí rozhodovací činnost v jiné právně srovnatelné věci žalobce není důvodem k jejímu vyloučení z rozhodování věci.
[3] Námitka podjatosti není důvodná.
[4] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Žalobce v námitce podjatosti neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o vztahu soudkyně k věci či k účastníkům řízení a jež by zavdávaly pochybnost o její nepodjatosti. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření soudkyně či z předloženého spisu.
[6] Zákon výslovně stanoví, že postup soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech nemůže být důvodem podjatosti soudce (viz výše citovaný § 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.; srov. též např. usnesení NSS ze dne 18. 6. 2003, čj. Nao 25/2003 47, č. 283/2004 Sb. NSS). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti, neodbornosti či nesprávnosti vedení řízení či jeho výsledku. Zpochybňovat rozhodnutí či postup krajského soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky (jsou li přípustné), nikoliv námitka podjatosti.
[7] Pro úplnost NSS uvádí, že postup soudkyně v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. 64 Ad 10/2024 nemůže zakládat pochybnost o podjatosti soudkyně v nynějším řízení. Žaloba v citovaném řízení směřovala proti jinému rozhodnutí žalovaného než nyní (konkrétně rozhodnutí ze dne 12. 6. 2024, čj. MPSV 2024/139181 913), které bylo vydáno na základě jiné žádosti žalobce. Na možnou podjatost soudkyně nelze usuzovat pouze z toho, že předmět řízení se týká totožných účastníků, stejné sociální dávky a obdobných skutkových okolností. Ve věcech, v nichž lze opakovaně podat žádost o tutéž dávku, je evidentní, že správní orgány a případně též soudy nezřídka vycházejí ze shodných důkazů a posuzují obdobné okolnosti a argumenty. Přirozeně se stává, že nesouhlasí li účastník se zamítnutím své žádosti, pokusí se podat ji znovu (s upravenými tvrzeními a například i dalšími důkazy, byť v jádru zůstanou okolnosti a argumenty z povahy věci nezměněny). I v takovém případě jsou však argumenty a důkazy hodnoceny v každém jednotlivém řízení zvlášť, vždy ke každé jednotlivě podané žádosti. Ostatně i z odůvodnění námitky podjatosti plyne, že žalobce svou argumentaci vyvíjí a postupně se pokouší uplatnit nové, dříve neuplatňované důkazy a související tvrzení. Nadto z žalobcových tvrzení plyne, že jeho žádosti se týkají různých období (což v souvislosti s dalšími skutečnostmi může mít vliv na jejich věcné posouzení). Správní (a případná soudní) řízení na základě opakovaných žádostí žalobce tedy nemají totožný předmět. Jedná se tak o jiné věci ve smyslu § 8 odst. 1 poslední věty s. ř. s.
[8] Vzhledem k výše uvedeným okolnostem NSS shledal, že samosoudkyně JUDr. Tereza Kučerová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 64 Ad 4/2025.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. května 2025
Ondřej Mrákota
předseda senátu