Nao 86/2022- 98 - text
Nao 86/2022 - 99 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: M. H., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci, Rumjancevova 149/10, Liberec, ve věci žaloby proti rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 12. 2021, čj. ZKI LI O
26/739/2021
13, a ze dne 10. 3. 2022, čj. ZKI LI O
1/34/2022
19, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 59 A 41/2022,
Členky a člen senátu 59 A Krajského soudu v Ústí nad Labem –pobočky v Liberci Mgr. Lucie Trejbalová, Mgr. Karolína Tylová, LL.M., a Mgr. Zdeněk Macháček nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 59 A 41/2022.
[1] Žalobce podal dne 13. 5. 2022 žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, v níž současně vznesl námitku podjatosti proti všem soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem, který je k řízení věcně a místně příslušný. Věcně jde ve sporu o opravu chyby v údajích katastru nemovitostí.
[2] Důvod pro vyloučení soudců spatřuje žalobce ve skutečnosti, že je Krajský soud v Ústí nad Labem jako organizační složka ČR žalovaným ve věci 11 Nc 313/2021 vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem, v níž žalobce rovněž vystupuje na straně žalující. Předmětem sporu je určení, že zásilka nebyla doručena. Důvodná pochybnost o nepodjatosti soudců vyplývá z toho, že soudci jsou na krajském soudu ekonomicky a existenčně závislí (čerpají od něj plat); podle žalobce není nutné, aby k této závislosti přistoupily nějaké další konkrétní skutečnosti. K tomu žalobce odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 20 Nd 295/2012.
[3] K námitce podjatosti se vyjádřili členky a člen senátu krajského soudu 59 A, jimž byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí. Všichni uvedli, že žalobce ani další osoby, které se účastnily řízení před správním orgánem, neznají. Nemají ani žádný vztah k projednávané věci. Skutečnost, že Krajský soud v Ústí nad Labem je žalovanou stranou v žalobcově věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem, podle nich nemůže být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání žaloby v této věci.
[4] Námitka podjatosti není důvodná.
[5] Na věc se užije § 8 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud je se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dán důvod k pochybnostem o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Žalobce namítá „systémovou“ podjatost všech soudců krajského soudu. NSS již dříve vyslovil, že vznese li účastník námitku podjatosti všech soudců určitého soudu a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u soudců, jimž je či bude věc přidělena, bude shledán důvod k vyloučení. Není li důvod k vyloučení těchto soudců, postrádá smysl zkoumat podjatost dalších soudců (viz usnesení NSS ze dne 18. 5. 2006, čj. Nao 32/2005 34, či ze dne 26. 11. 2020, čj. Nao 162/2020 109).
[7] V této věci je zřejmé, že věc byla přidělena k rozhodnutí soudcům správního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci rozhodujícím v senátu 59 A složeném z Mgr. Lucie Trejbalové (předsedkyně senátu), Mgr. Karolíny Tylové, LL.M., a Mgr. Zdeňka Macháčka. Ačkoli tedy žalobce namítá podjatost všech soudců krajského soudu bez rozdílu, NSS v souladu s citovanou judikaturou posuzoval důvody k vyloučení jen těchto tří soudců.
[8] Vyloučením soudců pro systémovou podjatost se podrobně zabýval rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 26. 3. 2020, čj. Nad 8/2019 65, č. 4062/2020 Sb. NSS. Podle něj pro vyloučení všech soudců krajského soudu pro systémovou podjatost nestačí, že je soud účastníkem řízení (žalobcovou protistranou). Tato skutečnost jen signalizuje riziko systémové podjatosti. Aby určitý soudní případ založil důvody pro vyloučení všech soudců, je třeba, aby k tomu přistoupily další okolnosti, které vyvolávají oprávněné (myslitelné) pochybnosti o nepodjatosti všech soudců správního soudu na základě samotné povahy projednávané věci či z jiných vážných důvodů (viz bod 46 citovaného usnesení; v bodě 47 pak rozšířený senát některé „další okolnosti“ jmenuje).
[9] NSS vyšel ze závěrů rozšířeného senátu i v této věci. Žalobce pochybuje o nepodjatosti soudců krajského soudu jen proto, že krajský soud vystupuje jako žalovaný (jako organizační složka ČR) v jiném sporu se žalobcem. To však podle rozšířeného senátu k vyloučení soudců nestačí. K tomu by bylo třeba, aby k této skutečnosti přistoupily ještě další okolnosti vyplývající například ze samotné povahy projednávané věci či z jiných vážných důvodů. Žádné takové zvláštní okolnosti však jednak žalobce netvrdí a jednak ani nevyplývají ze spisu krajského soudu (nesvědčí o nich ani povaha projednávané věci – oprava chyby v údajích katastru nemovitostí, ani povaha druhého žalobcova sporu – otázka doručování, ani jakékoli jiné neobvyklosti).
[10] Žalobce argumentuje usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 20 Nd 295/2012. Nejvyšší soud jím vyloučil z rozhodování věci všechny soudce Vrchního soudu v Praze právě proto, že žalobce vedl s Vrchním soudem v Praze v jiném řízení spor (u Obvodního soudu pro Prahu 2), a tedy v jiné žalobcově věci vrchní soud vystupoval v postavení účastníka řízení (žalovaného). To je přesně paušální pojetí systémové podjatosti, které rozšířený senát odmítl. Nejvyšší soud v uvedeném usnesení vykládal § 14 občanského soudního řádu, nikoli ustanovení soudního řádu správního, který se užije v této věci. Jakkoli zní klíčové pravidlo pro vyloučení soudců v obou procesních předpisech totožně, nepřijal NSS v této věci za své závěry Nejvyššího soudu ve věci 20 Nd 295/2012, ale přidržel se citovaných závěrů rozšířeného senátu, jimiž je vázán. Ostatně i sám rozšířený senát podpořil svou argumentaci závěry velkého senátu Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, č. 65/2010 Sb. NS). Ten konstatoval, že soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci jen proto, že u takového soudu působí (viz usnesení rozšířeného senátu Nad 8/2019, body 44 a 45).
[11] NSS nezjistil, že by členové senátu 59 A měli jakýkoli poměr k věci či k účastníkům řízení. Okolnost, v níž žalobce spatřuje podjatost všech soudců krajského soudu, sama o sobě nevyvolává pochybnost o nepodjatosti soudců tohoto soudu (včetně tří soudců rozhodujících v žalobcově věci).
[12] NSS proto uzavřel, že členky a člen senátu 59 A Krajského soudu v Ústí nad Labem –pobočky v Liberci Mgr. Lucie Trejbalová, Mgr. Karolína Tylová, LL.M., a Mgr. Zdeněk Macháček nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 59 A 41/2022.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. června 2022
Zdeněk Kühn předseda senátu