Nao 88/2010- 199 - text
Nao 88/2010 - 200
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: S. M., zastoupen Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem v Šumperku, nám. Míru 9, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2004, čj. OSV-2674/04/SD-61/KR, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2010, čj. 38 Cad 13/2004 169, o námitce podjatosti vznesené žalobcem,
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Průcha, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Ads 113/2010.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 3. 2010, čj. 38 Cad 13/2004
169, odmítl podání, kterým se žalobce domáhal zrušení shora vymezeného rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2006, čj. OSV-2674/04/SD-61/KR. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Zábřehu, odboru sociálních věcí, jímž nebyla žalobci přiznána dávka sociální péče. Proti rozhodnutí krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, která je vedena u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Ads 113/2010.
Dne 1. 9. 2010 bylo Nejvyššímu správnímu soudu, v návaznosti na poučení účastníků řízení o složení senátu, který bude posuzovat důvodnost předmětné kasační stížnosti, doručeno stěžovatelovo obtížně čitelné podání, v němž vznesl námitku podjatosti vůči všem uvedeným soudcům Nejvyššího správního soudu, neboť ve stejné věci a ve věci samé opakovaně rozhodli v předchozím soudním řízení.
Soudci třetího senátu Nejvyššího správního soudu, kteří jsou v souladu s rozvrhem práce přiděleni k projednání a rozhodnutí v příslušné věci JUDr. Petr Průcha, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach ve svém vyjádření ze dne 22. 9. 2010 uvedli, že nemají žádný poměr k věci, účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Věc byla poté postoupena jinému senátu Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti (§ 8 odst. 3 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti vůči soudcům ve vztahu k soudcům třetího senátu a dospěl k závěru, že není důvodná.
Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen mimořádně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Stěžovatel velmi obecným způsobem dovodil podjatost rozhodujících soudců z důvodu, že ve stejné věci a ve věci samé opakovaně rozhodli v předchozím soudním řízení.
Z uvedeného vyjádření není zcela zřejmé, zda má stěžovatel na mysli rozhodnutí – postup soudců v řízení o projednávané věci nebo jejich rozhodování v jiných věcech stěžovatele. Nutno proto předně konstatovat, že v posuzovaném případě ještě nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto ve věci samé, tj. zatím nebyla přezkoumávána zákonnost usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2010, čj. 38 Cad 13/2004 169, neboť tomu brání stěžovatelem vznesená námitka podjatosti (Nejvyšší správní soud již rozhodoval o kasačních stížnostech žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě čj. 38 Cad 13/2004 12, 38 Cad 13/2004
74, 38 Cad 13/2004
104 a čj. 38 Cad 13/2004
136). Dovozuje-li stěžovatel podjatost soudců na základě toho, že rozhodovali o jeho návrzích v jiných věcech, pak je třeba uvést, že tato skutečnost nemůže podle soudního řádu správního založit důvodnost vyloučení soudců z nyní projednávané věci. Předmětné ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech stěžovatele. Důvod pro vyloučení soudce by naopak nastal tehdy, pokud by se podílel na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Výrazem „předchozím soudním řízení“ ovšem nelze rozumět jakékoliv řízení, jehož se stěžovatel účastnil, ale toliko řízení ve stejné věci u soudu nižšího stupně, tj. u krajského soudu. Soudci Nejvyššího správního soudu, kteří mají podle rozvrhu práce rozhodnout ve věci vedené pod sp. zn. 3 Ads 113/2010, se nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím stupni.
S ohledem na to, že stěžovatelem podaná námitka podjatosti neobstojí, žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti přidělených soudců nevyplynuly ani z obsahu soudního spisu a samotní soudci vyloučili existenci skutečností, jež by mohly být důvodem vedoucím k jejich podjatosti, Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Průcha, JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Milan Kamlach nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Ads 113/2010. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 20. října 2010
JUDr. Jan Passer předseda senátu