Nao 88/2025- 56 - text
Nao 88/2025 - 57 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Evy Šonkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Odborová organizace Sluníčko, se sídlem Petrušov č. ev. 152, Staré Město, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení o návrhu žalobkyně na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů (zákon o soudech a soudcích), vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Aprk 5/2025, o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní proti soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Radanu Malíkovi,
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Aprk 5/2025.
[1] Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného. Uvedla, že dne 7. 2. 2025 zaslala žalovanému žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Předmětem žádosti bylo poskytnutí výzvy k podání vysvětlení, která je součástí spisu vedeného pod sp. zn. MSP 2/2025 OINS VIN.
[2] Žalobkyně následně vzala žalobu zpět, neboť jí bylo dne 11. 4. 2025 doručeno rozhodnutí žalovaného č. j. MSP 13/2025 ODKA ROZ/5, kterým žalovaný ukončil svoji nečinnost.
[3] Městský soud usnesením ze dne 24. 4. 2025, č. j. 15 A 28/2025, zastavil řízení o žalobě. Výrokem II. stanovil, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem III. vrátil žalobkyni část soudního poplatku zaplaceného za řízení o žalobě ve výši 1 000 Kč.
[4] Žalobkyně následně podáním ze dne 6. 5. 2025 navrhla městskému soudu, aby vydal opravné usnesení. Uvedla, že byla ve věci plně úspěšná. Žalovaný jí proto měl nahradit náklady řízení (zbylou část soudního poplatku). Alternativně žádala, aby členové senátu městského soudu, kteří podle jejího názoru ve věci rozhodli nesprávně, uhradili žalobkyni tímto způsobem vzniklou škodu. Žalobkyně dále uvedla, že v případě nevyhovění návrhu na vydání opravného usnesení i žádosti o náhradu škody způsobené členy senátu žádá, aby její podání bylo považováno za žádost dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“).
[5] Městský soud usnesením ze dne 3. 6. 2025, č. j. 15 A 28/2025 41, zamítl návrh žalobkyně na vydání opravného usnesení. Přípisem z téhož dne č. j. 15 A 28/2025 42 žalobkyni sdělil, že z žádného ustanovení zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nevyplývá povinnost soudu činit za účastníka řízení podání v jeho soukromoprávní věci. Soud tak nemá povinnost předkládat podání organizační složce státu, která podle zákona č. 82/1998 Sb. posuzuje žádosti o náhradu škody ve smyslu § 14 tohoto zákona. Volba prostředků ochrany soukromých práv je výlučně věcí účastníka řízení. Není úlohou soudu, aby za něj v této oblasti přebíral iniciativu. Městský soud proto nepostoupil podání žalobkyně ze dne 6. 5. 2025 Ministerstvu spravedlnosti.
[6] Na usnesení a přípis městského soudu ze dne 3. 6. 2025 žalobkyně reagovala podáním ze stejného dne. V něm uvedla, že navrhuje určit lhůtu k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona o soudech a soudcích. Městský soud se totiž nijak nevypořádal s její žádostí, aby členové senátu, kteří ve věci rozhodovali, nahradili z vlastních prostředků škodu, kterou jí svým rozhodnutím způsobili. Městský soud o této žádosti zjevně ani nehodlá rozhodnout.
[7] Městský soud postoupil návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu Nejvyššímu správnímu soudu (viz § 174a odst. 3 a 4 zákona o soudech a soudcích).
[8] Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vede uvedený návrh žalobkyně (dále jen „navrhovatelka“) na určení lhůty k provedení procesního úkonu pod sp. zn. Aprk 5/2025. Přípisem ze dne 9. 6. 2025, č. j. Aprk 5/2025 49, poučil navrhovatelku, že v souladu s rozvrhem práce se věcí bude zabývat, projedná ji a rozhodne senát pro rozhodování o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu krajským soudem nebo Nejvyšším správním soudem ve složení: JUDr. Radan Malík, JUDr. Lenka Matyášová a JUDr. Lenka Kaniová.
[9] Na tento přípis navrhovatelka reagovala podáním ze dne 9. 6. 2025, v němž vznesla námitku podjatosti vůči soudci JUDr. Radanu Malíkovi. Námitku odůvodnila předchozí rozhodovací činností tohoto soudce ve věci skončené rozsudkem ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 As 79/2018 16. V tomto rozsudku soudce nesprávně uvedl, že navrhovatelka není odborovou organizací, nýbrž spolkem, přestože ve spolkovém rejstříku je od 1. 1. 2014 uvedena právní forma „odborová organizace“. Dále měl soudce pojem „odborová organizace“ vyložit zužujícím způsobem, když jej vymezil výlučně jako sdružení zaměstnanců za účelem ochrany jejich práv vůči zaměstnavateli. Takový výklad považuje navrhovatelka za rozporný s čl. 27 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo sdružovat se k ochraně hospodářských a sociálních zájmů, nikoliv pouze zaměstnanci. Navrhovatelka rovněž brojí proti závěru, podle něhož má mít jediného člena. Počet členů právnické osoby se do spolkového rejstříku nezapisuje a údaj, na nějž bylo v rozsudku poukázáno, se vztahuje výhradně k počtu členů statutárního orgánu. Výroky obsažené v rozsudku NSS č. j. 9 As 79/2018 16 považuje navrhovatelka za nepravdivé a namítá, že jsou opakovaně přejímány dalšími orgány veřejné moci. To svědčí o dlouhodobě nepřátelském postoji soudce vůči navrhovatelce i odborovým organizacím obecně, což má negativní dopad na její činnost.
[10] Soudce JUDr. Radan Malík ve svém vyjádření uvedl, že nemá žádný vztah k věci, účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Důvodem vyloučení soudce nemohou být okolnosti spočívající v jeho rozhodování v jiných věcech, na které poukazuje navrhovatelka.
[11] Námitka podjatosti byla postupem podle § 8 odst. 5 věty páté s. ř. s. přidělena k rozhodnutí druhému senátu NSS. O námitce podjatosti člena senátu NSS totiž rozhoduje jiný senát téhož soudu (viz usnesení NSS ze dne 10. 7. 2003, č. j. Nao 28/2003 5, č. 49/2004 Sb. NSS, nebo ze dne 12. 2. 2013, č. j. Nao 7/2013 47).
[12] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[13] Vyloučení soudce pro podjatost představuje výjimku z obecného pravidla, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (viz čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Proto musí být vzneseny skutečně závažné důvody, které brání soudci rozhodovat nestranně a spravedlivě (viz usnesení NSS ze dne 28. 4. 2005, č. j. Nao 8/2005 31).
[14] Postup soudce v řízení o posuzované věci nebo při rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících případech nemůže dle ustálené judikatury vést k jeho vyloučení, byť by v těchto věcech byl navrhovatel neúspěšný, předchozí rozhodnutí by vnímal jako nezákonná nebo by taková rozhodnutí nebyla věcně správná (srov. usnesení NSS ze dne 18. 6. 2003, č. j. Nao 25/2003 47, č. 283/2004 Sb. NSS, ze dne 9. 1. 2025, č. j. Nao 181/2024 36, či ze dne 23. 5. 2025, č. j. Nao 70/2025 67). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či o nezákonnosti postupu soudu. NSS připomíná, že v rámci rozhodování o námitce podjatosti nepřezkoumává správnost rozhodovací činnosti daného soudce v jiných řízeních. Taktéž není oprávněn přezkoumat výsledek jiného řízení vedeného před NSS (srov. usnesení NSS ze dne 14. 4. 2022, č. j. Nao 53/2022 71).
[15] Podstatou námitky navrhovatelky je její nesouhlas s dřívějším posouzením toho, zda je navrhovatelka odborovou organizací a kolik má členů. Jediným důvodem, pro který namítá podjatost soudce, je tedy skutečnost, že tento soudce rozhodl v její neprospěch v jiné věci. Tento důvod nicméně přímo spadá pod okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Ty nemohou dle zákona ani ustálené judikatury vést k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci.
[16] NSS proto rozhodl, že soudce NSS JUDr. Radan Malík není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Aprk 5/2025.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. června 2025
Tomáš Kocourek předseda senátu