Nao 9/2007- 26 - text
Nao 9/2007 - 27
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce T. E. S. H., právně zastoupeného Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem v Praze 4, Kloknerova 2212/10, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o námitce podjatosti vznesené v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 48 Az 90/2006,
Námitka podjatosti ze dne 17. 12. 2006 s e o d m í t á.
Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze napadl žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2006, č. j. OAM-1003/LE-05-06-2006, kterým byla zamítnuta jeho žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Krajský soud v Praze, který věc projednával, vydal dne 12. 12. 2006 pod č. j. 48 Az 90/2006 - 17 usnesení, kterým žalobu odmítl jako opožděnou s odkazem na § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“). Právní zástupce žalobce uvedené usnesení osobně převzal u držitele poštovní licence dne 8. 1. 2007, tento den také vyznačil krajský soud jako den nabytí právní moci tohoto usnesení. Dne 18. 12. 2006 bylo krajskému soudu doručeno podání sepsané dne 17. 12. 2006, označené jako „námitka podjatosti soudu“, ve kterém žalobce prostřednictvím právního zástupce vznáší námitku podjatosti krajského soudu, neboť se domnívá, že ze strany soudu je předem rozhodnuto o jeho věci. Krajský soud věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o vyloučení soudce dle § 8 odst. 5 s. ř. s. Nejvyšší správní soud o předložené věci uvážil následovně:
Podle ustanovení § 8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Rozhodnutí o tom, zda je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování určité právní věci, je rozhodnutím procesním. Je-li v řízení vznesena námitka podjatosti dle § 8 odst. 5 s. ř. s., soudce nesmí v řízení činit žádné úkony (s výjimkou neodkladných), nejdříve po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o této námitce lze v řízení pokračovat. Z uvedeného je zřejmé, že rozhodování o námitce podjatosti dle § 8 s. ř. s. je možné pouze v průběhu řízení před krajským soudem, neboť jejím účelem je přerušit úkony soudu z důvodu ověření, zda se řízení neúčastní vyloučená osoba, případně tuto osobu vyloučit a stanovit za ni náhradu. Podmínkou, za níž může soud rozhodnout o tom, zda je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování určité věci podle § 8 odst. 5 s. ř. s., proto je, aby o věci samé nebylo ještě rozhodnuto.
V dané věci bylo krajským soudem dne 12. 12. 2006 vydáno rozhodnutí, jímž bylo řízení ukončeno, pouze do tohoto okamžiku bylo možno účinně namítnout podjatost soudců či dalších osob. Toto právo je určeno k zajištění nestranného průběhu řízení, tj. aby úkony související s řízením ve věci nečinily osoby s osobním vztahem k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům. Pokud byly v řízení již všechny úkony učiněny, tj. bylo vydáno rozhodnutí včetně jeho písemného vyhotovení, jež bylo předáno k doručení, pak již nelze rozhodnout o vyloučení soudce v daném řízení. Soudní řád správní neobsahuje postup, jímž by mohl být změněn výrok usnesení o odmítnutí návrhu v mezidobí od jeho vydání do okamžiku doručení, z hlediska možnosti uplatnění námitky podjatosti dle § 8 odst. 5 s. ř. s. není proto podstatné, kdy bylo rozhodnutí doručeno a nabylo právní moci, ale od kterého okamžiku je podoba jeho výroku nezměnitelná, tedy od jeho vydání.
Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat v souladu s § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., že ve věci rozhodoval vyloučený soudce. V krajních případech se stěžovatel může po pečlivém odůvodnění domáhat rozhodnutí o námitce podjatosti v průběhu řízení o kasační stížnosti, pokud by měl pochybnosti o řádném průběhu postupu krajského soudu po podání kasační stížnosti dle § 108 s. ř. s. Z uvedeného vyplývá, že soudní řád správní dává účastníkům řízení dostatečnou možnost namítnout případné vyloučení soudce ve všech fázích řízení, kdy je svými úkony ovlivňuje. Namítl-li však žalobce podjatost po vydání usnesení o odmítnutí návrhu, přestavuje tato skutečnost dle Nejvyššího správního soudu neodstranitelnou překážku rozhodnutí o vyloučení soudce v tomto již ukončeném řízení, návrh byl proto odmítnut dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. února 2007
JUDr. Radan Malík předseda senátu