Nao 90/2013- 43 - text
-!Syntax Error
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele: A. H., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o návrhu na neplatnost voleb a hlasování, o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem proti soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefu Baxovi a JUDr. Vojtěchu Šimíčkovi,
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa a JUDr. Vojtěch Šimíček n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 136/2013.
Navrhovatel podal u Nejvyššího správního soudu dne 7. 11. 2013 návrh na vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů zvolených v Jihomoravském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. 10. 2013 a 26. 10. 2013. Věc napadla pod sp. zn. Vol 136/2013 sedmičlennému senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí podle § 16 odst. 2 písm. a) s. ř. s.
Přípisem ze dne 8. 11. 2013, č. j. Vol 136/2013 – 9, Nejvyšší správní soud informoval navrhovatele o složení senátu a stanovil mu lhůtu 3 dnů od doručení předmětného přípisu k případnému uplatnění námitky podjatosti. Přípis byl navrhovateli doručen dne 20. 11. 2013. Poslední den lhůty připadl na sobotu 23. 11. 2013, v souladu s § 40 odst. 3 s. ř. s. tak byl posledním dnem lhůty následující pracovní den, tedy pondělí 25. 11. 2013. Podáním ze dne 25. 11. 2013 navrhovatel uplatnil námitku podjatosti vůči soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefu Baxovi a JUDr. Vojtěchu Šimíčkovi. Oba soudci se k námitce navrhovatele shodně vyjádřili tak, že se necítí podjatí, protože nemají žádný vztah ani k věci samotné, ani k účastníkům řízení.
Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Součástí práva na spravedlivý proces, které je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Příslušnost stanovená zákonem je tedy zásadně dána. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16).
Nestrannost soudce se zkoumá ze subjektivního i z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu.
Navrhovatel námitku podjatosti formuloval velmi obecně a neurčitě, aniž by uvedl konkrétně, v čem by podjatost soudců měla spočívat. Podle navrhovatele JUDr. Šimíček nemá lidské a morální předpoklady a ve své rozhodovací činnosti pohrdá Ústavou a Listinou základních práva a svobod. Jako příklady navrhovatel uvedl rozhodnutí č. j. 16 Kss 2/2013 a č. j. 16 Kss 6/2013. Dále navrhovatel uvedl, že podal podnět ve věci č. j. 16 Kss 2/2013 předsedovi Nejvyššího správního soudu JUDr. Baxovi. Proto podle navrhovatele také JUDr. Baxa nemá lidské a morální předpoklady k výkonu funkce soudce a předsedy Nejvyššího správního soudu.
Z uvedeného nevyplynuly žádné okolnosti, které by měly svědčit pochybnostem o nestranném projednání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. Vol 136/2013, nebo pochybnostem o nestranném poměru soudců k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Ani sami soudci si nejsou vědomi přímého poměru k věci nebo k účastníkům, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti. Výše jmenovaní se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu ani v předchozím soudním řízení. Nekonkrétní odkaz navrhovatele na předchozí rozhodování uvedených soudců v jiných věcech nemůže být důvodem pro jejich vyloučení (srov. § 8 odst. 1 s. ř. s. in fine)
Vzhledem k tomu, že navrhovatelem uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců, a jiné skutečnosti navrhovatel netvrdil, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa a JUDr. Vojtěch Šimíček nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 136/2013. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. listopadu 2013
JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu