Nao 90/2025- 92 - text
Nao 90/2025 - 93 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lukáše Pišvejce v právní věci žalobce: Z. B., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 A 23/2025,
Soudci Krajského soudu v Praze Mgr. Ing. Lenka Bursíková, JUDr. Kryštof Horn a JUDr. Jan Peroutka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 A 23/2025.
[1] Žalobce podal dne 20. 3. 2025 ke Krajskému soudu v Praze (dále též „krajský soud“) žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2025 ve věci nařízení odstranění stavby na pozemku parc. č. X v k. ú. X. Krajský soud zaevidoval tuto žalobu pod sp. zn. 37 A 23/2025. Dále žalobce podal dne 3. 4. 2024 ke krajskému soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2025 ve věci nařízení odstranění stavby přístřešku na pozemku parc. č. X v k. ú. X. Tuto žalobu krajský soud zaevidoval pod sp. zn. 37 A 28/2025. V obou žalobách žalobce vznesl námitku podjatosti vůči „senátu 37 A soudkyně Bursíkové“. Usnesením ze dne 10. 4. 2025 krajský soud spojil obě žaloby ke společnému řízení a vede je nadále pod sp. zn. 37 A 23/2025.
[2] Žalobce námitku podjatosti vůči „senátu 37 A soudkyně Bursíkové“ doplnil dne 1. 4. 2025. Uvádí, že se soudkyně dopustila značných podvodů v řízení o jeho žalobě vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 37 A 79/2024. Žalobce označuje soudkyni za psychopatku, která má zájem mu jen škodit. Upřesňuje, že před jednáním dne 18. 2. 2025 jej senát nevyzval k podání repliky a vyčíslil náklady advokátky odpůrce na trojnásobek běžné částky. Dodává, že soudkyně při jednání zcela ignorovala jeho námitky, odmítla zjistit skutkový stav a nevyhověla jeho požadavku na zobrazení katastrální mapy. Tyto „podvody“ vedly žalobce k reakci, která zapříčinila jeho vyvedení justiční stráží z jednací místnosti. Žalobce upozorňuje, že při dalším jednání by asi musel být vulgární.
[3] Dne 7. 4. 2025 zaslal žalobce krajskému soudu další doplnění námitky podjatosti. Přestože v tomto podání uvádí, že nevylučuje celý krajský soud, ale pouze tuto soudkyni, své výtky vznáší vůči postupu a rozhodování celého senátu ve věci sp. zn. 37 A 79/2024 (dezinterpretace návrhu, opomenutí námitek, rozhodování v rozporu s judikaturou, změna předmětu řízení, absence poučení o právu podat repliku, chybné vyčíslení nákladů řízení, věcné nesprávnosti při posouzení věci).
[4] Krajský soud předložil námitku podjatosti spolu se spisem a vyjádřením dotčených soudců 37. senátu ve složení Mgr. Ing. Lenka Bursíková, JUDr. Kryštof Horn a JUDr. Jan Peroutka dne 13. 6. 2025 Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
[5] Soudce JUDr. Kryštof Horn ve svém vyjádření uvádí, že se necítí podjatým. Upřesňuje, že senát v daném složení rozhodoval pouze o návrhu žalobce na zrušení opatření obecné povahy v řízení sp. zn. 37 A 79/2024. V tomto řízení se žalobci dostalo jak naprosto zákonného procesního postupu a rozhodnutí, tak i zcela korektního jednání, a to i přes jeho nevhodné chování vůči soudu (bezprostředně po vynesení rozsudku žalobce pronesl vůči soudcům polohlasem invektivu „svině“, opakovaně vstupoval do odůvodnění svými komentáři, i přes varování předsedkyně senátu toho nezanechal, odmítl uposlechnout její příkaz k opuštění síně a tuto opustil v doprovodu justiční stráže poté, co znovu narušoval odůvodňování rozsudku svým hlasitým projevem). I přesto soud neuložil žalobci pořádkovou pokutu ani jiné opatření. To svědčí o tom, že soudci nebyli žalobcovou hrubou kritikou dotčeni a není zde důvod pochybovat o nestrannosti rozhodování.
[6] Soudce JUDr. Jan Peroutka ve svém vyjádření uvádí, že se taktéž necítí podjatým. Žádná skutečnost mu nebrání posoudit věc nezaujatě a nestranně. Důvody uváděné žalobcem nemohou založit jeho podjatost. V rozsudku ve věci sp. zn. 37 A 79/2024 byly podrobně rozvedeny důvody rozhodnutí i vysvětlen postupy, na který žalobce v námitce podjatosti poukazuje. Jeho kritikou vyřčenou bezprostředně po vyhlášení rozsudku se necítí dotčen.
[7] Mgr. Ing. Lenka Bursíková ve svém vyjádření uvádí, že jí není známa žádná skutečnost pro její vyloučení. Žalobce ani další účastníky osobně nezná a k projednávané věci nemá žádný poměr. Co se týče jednání ve věci sp. zn. 37 A 79/2024, soud přistupoval k žalobci zcela standardně a umožnil mu v plném rozsahu uplatňovat jeho procesní práva. K chování žalobce po vyhlášení rozsudku dodává, že si je vědoma ústavního požadavku na zvýšenou míru tolerance a nadhledu k emotivním vyjádřením účastníků řízení. Žalobcovy projevy tak nevnímá jako osobní invektivu, která by u ní vůči němu měla založit negativní subjektivní vztah. Dle jejího přesvědčení takto situaci vnímají i ostatní členové senátu. Závěrem připomíná, že žalobci za toto jednání nebyla uložena pořádková pokuta.
[8] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.
[9] Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. (zdůrazněno soudem)
[10] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle § 8 odst. 5 s. ř. s., musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je totiž vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 16, nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
[11] Žalobce ve své námitce podjatosti neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o vztahu označených soudců k věci či k účastníkům řízení, resp. které by zavdávaly pochybnost o jejich nepodjatosti. Žalobcem předkládané důvody podjatosti spočívají toliko v nesouhlasu s postupem senátu 37 A, zejména jeho předsedkyně Mgr. Ing. Lenky Bursíkové, ve věci sp. zn. 37 A 79/2024 a rozhodnutím v této věci. K tomu nutno dodat, že dřívější rozhodovací činnost soudců či jeho postup v aktuálním řízení důvodem podjatosti soudce sama o sobě být nemůže (viz výše citovaný § 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.; srov. též např. usnesení ze dne 18. 6. 2003, č. j. Nao 25/2003 47, č. 283/2004 Sb. NSS). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti, neodbornosti či nesprávnosti vedení řízení a rozhodování. Zpochybňovat postup soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky, jsou li přípustné, nikoliv námitka podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2015, č. j. Nao 82/2015 58).
[12] Právě to však v posuzovaném případě žalobce označeným soudcům vytýká. Žádný další důvod, pro který by bylo možno dovodit jakoukoliv pochybnost o nepodjatosti členů uvedeného senátu, žalobce netvrdí. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu. Důvody, které žalobce uplatnil, tak podjatost soudců uvedeného senátu založit nemohou.
[13] S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudkyně Krajského soudu v Praze Mgr. Ing. Lenka Bursíková a soudci JUDr. Kryštof Horn a JUDr. Jan Peroutka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 A 23/2025.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. července 2025
Mgr. Lenka Krupičková předsedkyně senátu