Nao 93/2025- 18 - text
Nao 93/2025 - 19 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce: Mgr. Václav Voříšek, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2025, č. j. MSK 9344/2025, v řízení o námitce podjatosti JUDr. Miroslavy Honusové, samosoudkyně Krajského soudu v Ostravě, ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 61 A 6/2025,
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Miroslava Honusová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 61 A 6/2025.
[1] Žalobce žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) brojí proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Věc je u krajského soudu vedena pod sp. zn. 61 A 6/2025.
[2] V průběhu řízení o žalobě žalobce v podání ze dne 21. 5. 2025 vznesl námitku podjatosti samosoudkyně JUDr. Miroslavy Honusové, které byla výše uvedená věc přidělena k projednání a rozhodnutí. Žalobce uvádí, že „ve lhůtě pro námitku podjatosti našel ve spisu OS 6 sp. zn.: 11 C 319/2023 našel na čísle listu 89 žádost spolku Anděl na cestě, z.s. ze dne 28. října 2024 a na čísle listu 90 až 95 rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci žalobce M. B. č. j.: 6 As 106/2020 a dále na č. I.: 79 přípis NSS o zaslání rozsudku ve věci žalobce T. M. č. j.: 5 As 344/2018 a dále přípis o zaslání rozsudku č. j.: 5 AS 344/2018 podle žádosti spolku Anděl na cestě, z.s. se statutárním orgánem Petrem Kocourkem zasílá na OS pro Prahu 6 se doslechl, že soudci tohoto senátu nepřiznávají náhradu nákladů účastníkům řízení, kteří jsou zastoupeni jeho dosavadní právní zástupkyní. Z tohoto důvodu s ní musel ukončit spolupráci, neboť na její právní služby již nemá finanční prostředky.“ Žalobce tedy námitku podjatosti odůvodňuje tím, že „KSvOstr. je pod tlakem NSS, který Anděli na cestě, z.s. jako žalobci proti Mgr. Václavu Voříškovi, advokátovi u OS pro Prahu 6, aby unesl důkazní břemeno ohledně právní moci rozsudku a vykonatelnosti, ačkoliv právní normy toto NSS neumožňuji, stejně jako nelze automaticky věřit žádostem a přílohám žádostí spolku, kde je Mgr. Voříšek, advokát. Pod tlakem NSS Praze nemůže KSvOstr. neutrálně rozhodovat a pomoc spolku musela podle Mgr. Václava Voříška schválit státní správa NSS soudu, řadový soudce NSS by si to nedovolil. Soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě podléhají kárné a kariérní pravomoci státní správy NSS.“
[3] Krajský soud předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o této námitce podjatosti. Samosoudkyně JUDr. Miroslava Honusová a zastupující samosoudci JUDr. Daniel Spratek, Ph.D. a JUDr. Kateřina Štěpánová, Ph.D. se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že k věci ani k žalobci nemají žádný osobní ani jiný vztah, pro který by bylo možné pochybovat o jejich podjatosti.
[4] Z toho, co je výše uvedeno, vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost samosoudkyně krajského soudu JUDr. Miroslavy Honusové v údajném vlivu Nejvyššího správního soudu na soudce krajského soudu a ve skutečnosti, že se v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 nachází ve spise rozsudky a přípisy Nejvyššího správního soudu v jiných věcech, které měl podle nej Nejvyšší správní soud zaslat na základě žádosti spolku Anděl na cestě, z.s.
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný; vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci je tudíž možné jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 16). Soudní řád správní proto také v § 8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
[7] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě.
[8] Jde li o důvody uvedené v první větě § 8 odst. 1 s. ř. s., je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především ze zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu dotčen ve svých právech. Vyloučen by mohl být i soudce, jenž by získal o věci relevantní poznatky jinak než dokazováním při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může pak být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2015, č. j. Nao 90/2015 17).
[9] Žalobce však žádné takové okolnosti v námitce podjatosti nenamítá. Především neuvádí konkrétní vztah samosoudkyně k věci, účastníkům či jejich zástupcům. Stejně tak je z jeho tvrzení zřejmé, že samosoudkyně se nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Skutečnost, že by správní úsek krajského soudu měl být pod vlivem Nejvyššího správního soudu, žalobce odůvodňuje obsahem jiného soudního spisu ve věci sp. zn. 11 C 319/2023 vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6. Kromě toho, že se jedná o tvrzení, které není opřeno o žádné konkrétní faktické důvody, žalobce ani neuvádí, jakým způsobem dovodil ze skutečnosti, že se v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 nachází ve spise rozsudky a přípisy Nejvyššího správního soudu, údajný vliv tohoto soudu na krajský soud, který projednává žalobu proti napadenému rozhodnutí. Žalobce netvrdí žádnou konkrétní souvislost těchto věcí, z níž by bylo možno jejich vzájemnou souvislost a tvrzený vliv dovodit. Využívání rozhodnutí či jiných podkladů nebo výstupů soudních řízení v řízeních jiných je v právní praxi zcela běžné a principiálně není důvodu v něm vidět cokoli nestandardního. Je vždy na orgánu, který podklady nebo výstupy z jiných řízení má k dispozici, aby posoudil jejich relevanci pro řízení své. Pokud by se žalobce domníval, že ty či ony podklady, které Obvodní soud pro Prahu 6 má k dispozici, nejsou relevantní, je oprávněn to v řízení před uvedeným soudem uplatnit. Žádný další důvod, pro který by bylo možno dovodit jakoukoliv pochybnost o nepodjatosti samosoudkyně v řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobce neuvádí. Naproti tomu důvody, které žalobce uplatňuje, nemohou založit podjatost této samosoudkyně.
[10] Nejvyšší správní soud tudíž uzavírá, že JUDr. Miroslava Honusová, soudkyně Krajského soudu v Ostravě, není vyloučena z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. července 2025
Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu