Nejvyšší správní soud usnesení správní

Nao 95/2010

ze dne 2010-11-10
ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.95.2010.6

Nao 95/2010- 6 - text

č. j. Nao 95/2010 - 7

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatele: B. H., proti odpůrci: Obecní úřad Ostroměř, se sídlem T. G. Masaryka 103, Ostroměř, o návrhu na neplatnost voleb a hlasování, o námitce podjatosti navrhovatele,

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa a JUDr. Zdeněk Kühn n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 66/2010.

Navrhovatel podal návrh na vyslovení neplatnosti voleb v obci Ostroměř konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010. V tomto návrhu uplatnil námitku podjatosti vůči JUDr. Miluši Doškové, která rozhodovala o návrhu na neplatnost voleb v roce 2006, dále vůči JUDr. Zdeňku Kühnovi a JUDr. Josefu Baxovi, který ani v dopise ze dne 13. 10. 2008 neodpověděl, proč Nejvyšší správní soud nepostoupil stížnost navrhovatele Ústavnímu soudu.

Vzhledem k tomu, že JUDr. Miluše Došková není členem senátu ve věcech volebních, vyjádřili se k námitce podjatosti pouze JUDr. Josef Baxa a JUDr. Zdeněk Kühn. Tito soudci shodně uvedli, že k účastníkům řízení ani dané věci nemají žádný vztah, a ani si nejsou vědomi žádné skutečnosti, která by mohla zavdávat příčinu pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a pouze ze závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť tento princip nestrannost předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

Navrhovatel neuvedl žádný relevantní důvod ve smyslu ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. podjatosti soudce JUDr. Zdeňka Kühna a u JUDr. Josefa Baxy se omezil pouze na konstatování, že mu nesdělil, proč jeho stížnost nepostoupil Ústavnímu soudu. Z obsahu námitky, a ani z předloženého spisu, tak není zřejmá existence důvodu podjatosti podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s.

Protože navrhovatel v rozporu s ust. § 8 odst. 5 s. ř. s. žádný relevantní důvod neuvedl, a soudci, kteří věc mají rozhodovat, takový důvod sami neshledávají, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. listopadu 2010

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu