Rozhodnutí správce daně o rozsahu, v němž bylo daňovému subjektu umožněno nahlédnout do spisů týkajících se jeho daňových povinností G 23 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), je roz- hodnutím, jímž se upravuje vedení řízení, a to i přesto, že je přezkoumatel- né hierarchicky vyšším správcem daně v odvolacím řízení (6 23 odst. 4 ci- tovaného zákona). Na taková rozhodnutí se vztahuje kompetenční výluka stanovená v $ 70 písm. c) s. ř. s. a žaloba ve správním soudnictví není podle $ 68 písm. e) s. ř. s. přípustná. Vady způsobené nesprávnou aplikací $ 23 zá- kona ČNR č. 337/1992 Sb. lze ve správním soudnictví napadnout jedině po 32 vyčerpání řádných opravných prostředků v daňovém řízení žalobou smě- řující proti meritornímu rozhodnutí správce daně o daňové povinnosti po- platníka.
Rozhodnutí, jehož zrušení se žaloba domáhá, je vyloučeno z přezkoumání soudem ve správním soudnictví. Daňový řád upravuje v $ 23 - ob- dobně, jako to činí jiné procesní před- pisy - pravidla, za nichž je daňový subjekt oprávněn nahlížet do spisů týkajících se jeho daňových povinnos- tí. Zatímco správní řád či zákony upra- vující soudní řízení zakládají právo účastníkům a jejich zástupcům nahlí- žet do správních nebo soudních spisů bez omezení (jedinou výjimku předsta- vuje protokol o hlasování), daňový řád - s ohledem na specifika daňového ří- zení - stanoví v $ 23 odst. 2 větě první široký okruh částí spisů, které jsou z nahlížení vyloučeny, a současně za- kládá daňovému subjektu právo na řádný opravný prostředek (odvolání), pokud daňový subjekt nesouhlasí s rozsahem, v jakém mu bylo do spisu umožněno nahlédnout (na rozdíl od soudních procesních předpisů, v nichž je rozhodnutí o nahlédnutí do spisu rozhodnutím konečným, proti němuž nejsou přípustné žádné opravné pro- středky).
I přesto, že daňový řád v případech, kdy se podle názoru správce daně v da- né věci jedná o část spisu podléhající vyloučení z nahlížení podle $ 23 odst. 2 věty první, takové rozhodnutí podrobu- je přezkoumání hierarchicky vyšším správcem daně v odvolacím řízení, nic to nemění na tom, že jde o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení. Na tako- vé rozhodnutí se pak vztahuje kompe- tenční výluka stanovená v $ 70 písm. c) s.ř.s.a taková rozhodnutí jsou vylouče- na z přezkumu soudem ve správním soudnictví.
Byla-li žalobcem podána žaloba proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamít- nuto jeho odvolání proti rozhodnutí Fi- nančního ředitelství v Ústí nad Labem 33 ve věci nahlížení do neveřejné části spi- su v daňovém řízení žalobce, je taková žaloba podle $ 68 písm. e) s. ř. s. nepří- pustná, a Nejvyšší správní soud proto bez dalšího podle $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř.s. Žalobu odmítl. Žalobou napadené rozhodnutí by ani podle předchozí právní úpravy nebylo soudem přezkoumatelné, neboť obdobná výluka byla obsažena v ustanovení $ 248 odst. 2 písm. €) o.
s. ř (ve znění účinném k 31. 12.2002). 16 Pro úplnost soud dodává, že žalobce není na svých právech zkrácen; neboť má-li za to, že správní orgány nesprá- vnou aplikací $ 23 daňového řádu poru- šily jeho práva jako účastníka daňového řízení, lze takové vady daňového řízení namítat proti meritornímu rozhodnutí správce daně o daňové povinnosti po- platníka, které lze - po vyčerpání oprav- ných prostředků v daňovém řízení - pří- padně napadnout žalobou ve správním soudnictví. (Šk) 16 Služební poměr: přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře soudem k $ 137 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.,o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (v textu též „zákon o služebním poměru“) k článku 1 odst. 1 Ústavy ČR k článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod I.
Lhůta třiceti dnů, stanovená $ 137 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, k podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře soudem se vztahuje pouze na rozhodnutí výslovně uvedená v $ 137 odst. 1 zákona.
I. Jestliže zákonná úprava umožňuje různé způsoby interpretace, je nut- no vždy zvolit výklad šetřící základní práva a svobody (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR). Existují-li rozdílné právní názory na délku lhůty k podání žaloby k soudu, je třeba dát přednost delší lhůtě, neboť takový výklad vyšší měrou zaručuje právo na spravedlivý proces, zakotvené především v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Jan B. v M. proti Ministerstvu financí o rozsahu nahlížení do spisu.