č. 16/1997 Sb.
I. Žalobce může účinně namítat jen tu nezákonnost rozhodnutí, kterou 44 byl zkrácen na svých právech, přičemž zkrácením na právech je pak nutno 990 rozumět nejen zkrácení na právech hmotných, ale i na právech procesních (5 65 s. ř. s.). Protože žalobce je občanským sdružením, které se zabývá ochranou jednotlivých složek životního prostředí, a není nositelem práv a povinností vyplývajících z práva hmotného, o kterých bylo v tomto správ- ním řízení o udělení souhlasu podle $ 22 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, rozhodováno, mohl v žalobě namítat jen poru- šení procesních práv.
II. Na udělení výjimky podle $ 56 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, není právní nárok; případný žadatel proto nemůže být je- jím neudělením zkrácen na svých subjektivních právech. To platí tím spíše o žalobci (zde: občanské sdružení), neboť ten není nositelem žádných práv vyplývajících z práva hmotného, o nichž bylo v tomto řízení rozhodováno.
Správní soudnictví je institutem, kte- rý slouží k zajištění právní ochrany fy- zických a právnických osob, které byly rozhodnutím správního orgánu zkráce- ny na svých subjektivních právech. Pro- to žaloba musí obsahovat nejen tvrzení o tom, že žalobce byl zkrácen na svých právech, ale i specifikaci toho, jakými porušeními zákona v napadeném roz- hodnutí byl žalobce na svých právech zkrácen, tedy uvedení důvodů, z nichž žalobce považuje rozhodnutí správního orgánu za nezákonné. Možnost napadení pravomocného správního rozhodnutí a zejména mož- nost jeho zrušení soudem je bezespo- ru určitým zásahem do principu právní jistoty.
Proto zákon stanoví nejen to, že žalobu je možno podat v poměrně krát- ké lhůtě, ale i to, že jen v této lhůtě je možno žalobu rozšířit, tedy uvádět další žalobní důvody ($ 71 s. ř. s.). Dále je tře- ba zdůraznit, že žalobce může namítat jen tu nezákonnost rozhodnutí, kterou byl zkrácen na svých právech, přičemž zkrácením na právech je pak nutno ro- zumět nejen zkrácení na právech hmot- ných, ale i na právech procesních ($ 65 s. ř. s.). Protože žalobce je občanským sdružením, které se zabývá ochranou jednotlivých složek životního prostředí, a není nositelem práv a povinností vy- plývajících z práva hmotného, o kterých bylo v tomto správním řízení o uděle- ní souhlasu podle $ 22 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny rozhodová- no, mohl v žalobě namítat jen porušení procesních práv.
(...) K námitce neexistence subsumova- ného rozhodnutí vydaného podle. $ 56 zákona o ochraně přírody a krajiny soud 992 konstatuje, že podle citovaného ustano— vení může orgán ochrany přírody povo— lit výjimky ze zákazů u památných stro- mů a zvláště chráněných druhů rostlin; živočichů a nerostů podle $ 46 odst. 2, $ 49,650 a 651 odst. 2 v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Takovým orgá- nem je podle ustanovení $ 79 odst. 3 písm. £) citovaného zákona Ministerstvo Životního prostředí.
Při rozhodování o udělení výjimky se posuzuje pouze to, zda je dán jiný veřejný zájem než zájem na ochraně přírody a zda takový zájem nad zájmem o ochranu přírody převažu- je. Ze zákonné úpravy vyplývá, že orgán ochrany přírody výjimku ze zákazů sta- novených zákonem může, avšak nemusí povolit. Zákon nestanoví, že za určitých okolností je správní orgán povinen vý- jimku udělit. Soud se zcela ztotožnil se závěrem žalovaného, totiž že pro případ zásahů proti kůrovcům jde o zabezpe- čení hospodaření v souladu s posláním NP a CHKO Šumava, a tedy není dán žádný jiný veřejný zájem.
Opatření proti škůdcům podle $ 22 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., jakož i zvláštní ochrana organismů podle $ 49 a $ 50 citovaného zákona jsou zájmem ochrany přírody. Jak již bylo uvedeno, jelikož na uděle- ní výjimky není právní nárok, nemůže být případný žadatel jejím neudělením zkrácen na svých subjektivních právech. Tím spíše nemůže být neexistencí tako- vého rozhodnutí na svých subjektivních právech zkrácen žalobce, protože není nositelem žádných práv vyplývajících z práva hmotného, o nichž bylo v tomto řízení rozhodováno.
Z uvedeného důvo- du tak rozhodnutím správních orgánů nemohlo být dotčeno právo žalobce na příznivé životní prostředí garantované v čl. 35 Listiny. (aty)
Občanské sdružení H. v S. proti Ministerstvu životního prostředí, za účasti měs-