Zruší-li Ústavní soud některé ustanovení zákona pro jeho neústavnost, odpovídá principu oprávněného očekávání, aby soud v přezkumném říze- ní zrušil rozhodnutí správního orgánu, které se o ně opírá. Při přezkou- mání zákonnosti rozhodnutí proto správní soud není vázán ustanovením takto zrušeného zákonného ustanovení, ale musí dbát nálezu Ústavního soudu; v takovém případě není rozhodující, že napadené rozhodnutí správního orgánu bylo vydáno ještě před tím, než Ústavní soud zákonné ustanovení zrušil. Nezákonnost napadeného rozhodnutí pak správní soud zpravidla shledá v rozporu s předpisem vyšší právní síly, totiž s Ústavou. O otázce rozporu zákona s Ústavou si soud ve správním soudnictví nemůže učinit úsudek sám, a to tím spíše, byl-li zákon zrušen v řízení, které správ- ní soud v obdobné věci sám svým návrhem u Ústavního soudu vyvolal.
Žalobce požadoval zrušení rozhod- nutí žalovaného v části stanovující pod- mínky uvedené pod body 2,3 a 4,a to z důvodu rozporu s články 8, 99, 100 a 101 Ústavy České republiky, jakož i s Evropskou chartou místní samosprávy. Dne 13.8.2002 Ústavní soud v plénu zrušil ustanovení $ 19 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a to dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů (dne 6. 9. 2002 pod č. 404/2002 Sb.) Věc převzal po 31.12.2002 k dokon- čení Nejvyšší správní soud. Uvážil o ní toto: Podle $ 75 odst. 1 s.
ř. s. při přezkou- mání rozhodnutí vychází soud ze skut- kového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Má rozhodnout o žalobě za situace, kdy protiústavnost $ 19 odst. 1 zákona o kra- jích byla v mezidobí vyslovena Ústavním soudem, avšak ke dni následujícímu po vydání napadeného rozhodnutí. Z odů- vodnění nálezu Ústavního soudu, na kte- ré se plně odkazuje, nelze než učinit zá- věr o neústavnosti obsahu $ 19 odst. 1 cit. zákona po celou dobu jeho účinnos- ti. Ačkoli Nejvyšší správní soud sám říze- ní o zrušení předmětného ustanovení nevyvolal,“) nemohl pominout tuto zá- sadní změnu právního stavu a trvat na formálním naplnění procesního předpi- su ($ 75 odst. 1 s.
ř. s.) při vědomí, že tím sice koná podle jeho textu, nikoli však smyslu. Zákon vnímá procesní nástroje, jimiž disponuje, nepochybně toliko jako prostředek vedoucí ke zjednání sprave- dlnosti. Nastala-li situace, pro niž je ty- pický rozpor mezi rozumným řešením, na něž však není norma beze zbytku při- pravena, a řešením, jež sice lze pod text právního předpisu zahrnout, avšak jež vede toliko k nadbytečnému zatížení účastníků řízení novými řízeními (zde ústavní stížností), je třeba zvolit řešení, které by odpovídalo principu oprávně- ného očekávání, jenž je součástí mode- ního pojímání práva.
V daném případě byl prostor pro ná- pravu otevřen podáním opravného pro- středku, a jde tak o situaci odlišnou od té, kdy by žaloba podána nebyla, co se týče právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu. Potvrzovat zákonnost rozhodnutí žalovaného při vědomí o neústavnosti celého postupu soud za rozumné řešení nepovažuje. Sta- věl by tak jen další překážku na cestě, je- jíž cíl je nabíledni. Tím by devalvoval i sám princip přezkoumání rozhodnutí orgánů veřejné správy, jak je soudním řá- dem správním předvídán.
Na tomto mís- tě pak nelze ani zákonnost rozhodnutí přezkoumat ve vztahu k ustanovení $ 19 odst. 1 cit. zákona, které bylo prohlášeno za protiústavní z důvodů chybějícího stanovení podmínek hospodaření s na- bytým majetkem. Toto ustanovení zalo- žilo možnost libovůle orgánů státu při stanovení podmínek, a stálo tak v proti- venství vůči čl. 101 odst. 4 Ústavy, neboť svou obecností a neurčitostí nenaplnilo znaky předvídatelnosti, dostatečné pre- ciznosti a jasnosti, jimiž se vyznačuje po- jem „zákona“ v právním státě.
Ze všech těchto důvodů proto soud přistoupil ke zrušení rozhodnutí žalova- » Pozn.: Návrh Ústavnímu soudu podal Vrchní soud v Praze. 8 ného v rozsahu napadeném žalobcem podle $ 78 odst. 1 s. ř. s.V dalším řízení žalovaný bude vycházet z právního ná- zoru soudu shora vyjádřeného, totiž o nemožnosti stanovení podmínek, opí- rajících se o zrušený $ 19 odst. 1 zákona o krajích. (ovo)
Plzeňský kraj proti Ministerstvu ze- mědělství o stanovení podmínek při převodu věcí, práv a závazků.