zákonů ($ 1 s účinností od 26. 7. 2004 ve znění zákona č. 439/2004 Sb.) Podle ustanovení $ 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je ochrana poskytována fyzickým, nikoli právnickým osobám. Není proto důvodu odmítnout žádost o poskytnutí informace ve formě kopie rozhod- nutí (povolení podle ustanovení $ 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních ko- munikacích) vydaného v konkrétní věci právnické osobě.
- Podle ustanovení $ 2 odst. 1 záko- na č. 106/1999 Sb., o svobodném přístu- pu k informacím (dále jen. „zákon č. 106/1999 Sb.“), jsou povinné subjekty povinny poskytnout informace vztahují- cí se k jejich působnosti. Povinný sub- jekt tedy poskytne jen ty informace, kte- 821 651 ré přímo souvisí s plněním jeho úkolů. Podle odst. 3 téhož ustanovení se zákon nevztahuje na poskytování osobních údajů a informací podle zvláštního práv- ního předpisu, jímž je zákon o ochraně osobních údajů. Uvedený zákon upravu- je ochranu osobních údajů o fyzických osobách, práva a povinnosti při zpraco- vání těchto údajů a stanoví podmínky, za nichž se uskutečňuje jejich předávání.
Pokud subjekt údajů [$ 4 písm. d) záko- na o ochraně osobních údajů] zjistí, že došlo k porušení povinností správcem nebo zpracovatelem, má právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o zajištění opatření k nápravě ($ 21 odst. 1 zákona o.ochraně osobních údajů). Došlo-li k porušení povinností správcem nebo zpracovatelem, má sub- jekt údajů mimo jiné právo požadovat, aby se správce nebo zpracovatel zdržel takového jednání, odstranil takto vzniklý stav či poskytl na svoje náklady omluvu nebo jiné zadostiučinění [$ 21 odst. 2 písm. a) cit. zákona].
Z předloženého správního spisu vy- plývá, že žalobce přípisem ze dne 4. 4. 2001 požadoval informace, a to: „1).ko- pii povolení podle $ 25 zákona o pozem- ních komunikacích na zábor veřejného prostranství (konkrétní novinový stá- nek), 2) soupis všech vyměňovaných stánků povolených v roce 2001 (lokality, m?) a 3) kopie všech pravomocných roz- hodnutí o zvláštním užívání pozemních komunikací“. Na žádost žalobce odpově- děl povinný přípisem ze dne 18. 4. 2001, jímž žalobci poskytl informace požado- vané v bodě 2 žádosti, a téhož dne vydal rozhodnutí, jímž žádosti pod bodem 1 a 3 nevyhověl a požadované informace neposkytl s odůvodněním, že žadatel má právo-na poskytnutí informace, nikoli na poskytnutí osobních údajů a informací a údajů ze správního řízení, jehož není 822 účastníkem.
Požadavek žadatele koliduje s ochranou osobních dat, neboť se týká i fyzických osob. Žalovaný zamítl žalob- covo odvolání rozhodnutím ze dne 13.6. 2001 s odůvodněním, že informace ne- byly žalobci poskytnuty .z důvodu ochra- ny osobnosti a soukromí osob, které jsou v řízeních účastníky. Tyto údaje jsou vyňaty z povinnosti poskytnout in- formace, a to jak ustanovením $ 8 záko- na č. 106/1999 Sb., tak i článkem 10 Listi- ny základních práv a svobod. Nejvyšší správní soud konstatuje, že již v samém odkazu v odůvodnění roz- hodnutí žalovaného na již zrušené usta- novení $ 8 zákona č. 106/1999 .Sb. spat- řuje zřejmé porušení zákona.
Správní orgán je povinen ve věci rozhodovat v souladu s platnou právní úpravou. Ná- mitka žalobce je proto důvodná, neboť ustanovení $ 8 zákona č. 106/1999 Sb. bylo zrušeno ustanovením $ 50 zákona o ochraně osobních údajů s účinností od 1. 6. 2000. Za situace, kdy ustanovení $ 8 zákona č. 106/1999 Sb. nebylo v době rozhodování žalovaného součástí platné- ho právního řádu, je argumentace tímto ustanovením v odůvodnění rozhodnutí zcela nepřípadná, mající za následek ne- přezkoumatelnost rozhodnutí.
Je důvodná i námitka poukazující na nepřípadnost argumentace zákonem o ochraně osobních údajů ve vztahu k požadavku poskytnutí kopie povolení podle ustanovení $ 25 zákona o pozem- ních komunikacích na novinový stánek, neboť z ustanovení $ 1 zákona o ochraně osobních údajů vyplývá, že zákon se vztahuje- na ochranu osobních údajů o fyzických osobách. V projednávané vě- ci je žalobcovým tvrzením, které žalova- ný nikterak nevyvrátil, doloženo, že po- volení podle ustanovení $ 25 zákona o pozemních komunikacích na konkrét- ní novinový stánek bylo vydáno právnic- ké osobě, jíž však zmíněný zákon, jak vy- plývá z jeho ustanovení $ 1, ochranu ne- poskytuje.
Nebyl proto důvod žalobci.: tuto informaci neposkytnout. -Navíc bylo třeba, aby si správní orgán nejenom v případě žádosti o poskytnutí této informace, ale i žádosti uvedené. pod bodem 3 (poskytnutí kopie všech pravomocných. rozhodnutí o zvláštním užívání komunikace), ujasnil, zda. takto formulovaná žádost nebyla ve své pod- statě žádostí o nahlížení do spisu neú- častníkem správního řízení. Ustanovení $ 23 spr. ží k získání informací o správním spise nebo jeho části pro účastníky řízení, je- jich zástupce či pro jiné osoby: Toto právo +- pak v sobě zahrnuje i možnost pořizóvaní kopií ze spisu.
V-takovém případě by správní orgán musel především vyřešit otázku, zda žalobce osvědčil právní zájem na takovém nahlížení. V úvahu je v této souvislosti třeba vzít, že v případech, na které se vztahuje ustanovení $ 23. spr. ř.; nelze aplikovat zákon č. 106/1999 Sb., neboť podle ustálené soudní judikatury (např. ju- dikát č. 204/2004 Sb. NSS) je ustanovení $ 23 spr. ř. (jinak právního předpisu obec- . né povahy) ve vztahu k zákonu o poskyt- nutí informací ustanovením zvláštním. Nejvyšší správní soud dále shledává opodstatněnou i námitku žalobce po- ř.
o nahlížení do spisu totiž slou- . ukazující na. nedostatek. odůvodnění rozhodnutí, neboť-vyjma obecného od- kazu na nutnost chránit osobní údaje z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, které informace obsažené v rozhodnu- tích vydaných podle zákona o pozem- ních komunikacích podléhají zákonné- "mu omezení práva na informace, a není z nich ani patrné, z jakého důvodu ne- bylo možno v dané věci případně postu- povat.podle ustanovení $ 12 zákona č. 106/1999 Sb. a požadovanou informa- ci poskytnout po vyloučení případných informací podléhajících ochraně podle zákona o.ochraně osobních údajů jejich zabílením, začerněním, popřípadě vy- střižením apod. Nedůvodnou naopak soud shledal * námitku poukazující na nesprávné zpo- platnění poskytnuté informace, neboť shodně se žalovaným dospěl k závěru, že -do nákladů za vyhledání informace je třeba započítat také náklady spojené se zpracováním informace, neboť pouhé vyhledání informace bez jejího přenosu např. v písemné podobě na žadatele by -pro žadatele nemělo žádný praktický vý- znam.
S ohledem na uvedené proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru o přípustnosti extenzivního výkladu ustanovení $. 17 zákona č. 106/1999 Sb. shodně se žalovaným. G můn) 652 Zaměstnanost: pravomoc rozhodnout 0 vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání Řízení před soudem: ochrana proti nečinnosti ký 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. k S 79 a násl. soudního řádu správního » Zrušen zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, s účinností kl 10. 2004. 652 I.
Rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle záko- na č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, je konstitutivním právním aktem; lze jej vydat pouze za předpokladu, že zákon stanoví, který správní úřad (věcně a místně příslušný) k tomu má pravomoc a za jakých hmotněprávních pod- mínek tak může rozhodnout. Jen tak je naplněna ústavní garance zakotve- ná v čl. 2 Ústavy a čl. 2 Listiny základních práv a svobod, spočívající v ome- zení uplatňování státní moci jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
Pokud některý z uvedených předpokladů v zákonné úpravě chybí, nelze takový správní akt, jenž zasahuje do nabytých práv, vydat.
II. Nepamatuje-li zákonná úprava na potřebu vydat nové rozhodnutí při změně okolností (rozhodování cum clausula rebus sic stantibus), nelze ta- kový nedostatek obejít výkladem práva. : III. Žaloba proti nečinnosti Správního orgánu ($ 79 a násl. s. ř. s.) je ne- důvodná, pokud žalovaný správní orgán vydal správní akt, byť jej jako ta- kový formálně neoznačil.
IV. V řízení o kasační stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí kraj- ského soudu o žalobě proti nečinnosti aplikuje Nejvyšší správní soud práv- ní předpisy podle právního stavu, jaký tu byl v době, kdy o věci rozhodoval krajský soud. Ke změnám v právní úpravě, které nastaly po rozhodnutí krajského soudu, přihlížet nemůže.“ V. Charakter správního soudnictví nepřipouští podávání různých typů žalob ve formě eventuálních či alternativních petitů.
Ing. Václav D: v P. proti Ministerstvu dopravy o poskytnutí informací.