fondech, ve znění zákona č. 124/1998 Sb. Pojem „důvěryhodnost kolektivního investování“ použitý v ustanove- ní $ 24b odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a in- vestičních fondech, je pojmem neurčitým, jehož výklad je ponechán zce- la na úvaze správního orgánu. Pokud totiž v zákoně není stanovena žádná jiná norma, kterou by byla určena hranice pro volnost kognice správ- ních úřadů, je nutno meze jejich volného pohybu hledat toliko v účelu zá- kona.
V prvním žalobním bodě žalobce na- mítal porušení zákona spočívající v po- rušení zejména čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod.Tento žalobní bod není podle názoru Nejvyššího správního soudu důvodný. Ve vztahu k odst. 1 citovaného článku lze odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního sou- du (např. nález sp. zn. Pl. ÚS 41/97), po- dle níž je ochrana vlastnického práva podle citovaného článku chápána jako ochrana vlastnického práva již konstitu- ovaného a existujícího. Vlastnické právo, které má být teprve nabyto, ústavně chráněno není a ani být nemůže.
Shodný právní názor zastává také Nejvyšší správ- ní soud.Tvrzené porušení odst. 4 citova- ného článku je pak zcela nepřípadné, protože se týká vyvlastnění, o které se v případě nesouhlasu se získáním větší- 52 ho podílu než 10 % na hlasovacích prá- vech a základním jmění vůbec nejedná. Za nedůvodný je nutno považovat žalobní bod, v němž žalobce poukazuje na ustanovení $ 24b odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb.Toto ustanovení je podle něj neuvěřitelně vágní, neboť nestanoví žádná kritéria pro požadavek důvěry- hodnosti kolektivního investování.
Ža- lobce přitom namítá, že žádný z argu- mentů, o které se opírá napadené rozhodnutí, není v příčinné souvislosti se závěrem, ke kterému žalovaná dospěla. V citovaném ustanovení je použit pojem důvěryhodnost kolektivního investová- ní, který je pojmem neurčitým. Neurčitý právní pojem zahrnuje jevy nebo skuteč- nosti, které nelze úspěšně zcela. přesně právně definovat, protože jejich obsah a rozsah se může měnit, být podmíněn např. úrovní poznání v technických vě- dách, časem i místem aplikace právního předpisu.
Použití neurčitého právního pojmu je dáno rozmanitostí a proměn- ností vztahů a nutností vzít v úvahu všechny možné podmínky aplikace s ohledem na měnící se okolnosti. Použi- tím neurčitého právního pojmu v právní normě dává zákonodárce prostor pro správní orgán, aby zhodnotil, zda kon- krétní případ patří do rozsahu neurčité- ho pojmu. V daném případě nestanoví právní norma žádná kritéria pro použití tohoto neurčitého pojmu, a proto je po- necháno zcela na úvaze správního orgá- nu, jakým způsobem tento pojem vyloží.
V této souvislosti nelze neuvést právní názor vyslovený bývalým Nejvyšším správním soudem (Boh.A 435/20), podle něhož, není-li v zákoně stanovena žádná jiná norma, kterou by byla určena hrani- ce pro volnost kognice správních úřadů, je nutno meze jejich volného pohybu hledat toliko v účelu zákona. Zákonem č. 248/1992 Sb. je upraveno kolektivní investování, a to způsobem slučitelným | ho správního soudu neurčitý právní po- s právní úpravou Evropského společen- | jem použitý v ustanovení $ 24b odst. 2 ství.
Citovaným zákonem jsou mimo jiné © zákona č. 248/1992 Sb. aplikoval v soula- regulovány některé formy kolektivního © du s účelem citovaného zákona, jak vy- investování. Smyslem regulace těchto © plývá z odůvodnění napadeného rozhod- činností je zajistit ochranu investorů © nutí, a proto nepřekročil zákonem před nežádoucími praktikami při shro- | stanovené meze správního uvážení ani je mažďování peněžních prostředků od ve- | nezneužil ($ 78 odst. 1 věta druhá s.ř.s.). řejnosti. Žalovaný podle názoru Nejvyšší- (Ci) 25 Zaměstnanost: zprostředkování zaměstnání k $7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb.,o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. Úmyslné maření součinnosti s úřadem práce při zprostředkování za- městnání ve smyslu $ 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, spo- čívá nejen v tom, že se uchazeč o zaměstnání bez omluvy nedostavil na do- hodnutou návštěvu k úřadu práce, ale i v tom, že nedoložil doporučenku do zaměstnání, která mu byla vydána, a neprokázal tak, že u označeného za- městnavatele byl, jakož i v tom, že bezdůvodně odmítal převzít doporučené zásilky zasílané mu úřadem práce.
Poradenské družstvo C. proti Komi- Komise pro cenné papíry dne 26. 9.