Věc: František U. v T. proti České správě sociálního zabezpečení o úpravu částečného invalidního důchodu, o kasační stížnosti žalované. Žalovaná rozhodla dne 23. 5. 2002 o úpravě částečného invalidního důcho- du žalobce tak,že mu důchod měl být na- dále vyplácen ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry. Rozhodnutí žalované, založené na $ 46 odst. 1 písm.b) zákona č. 155/1995 Sb., vy- cházelo z jejího zjištění, že dosažený pří- jem žalobce v roce 2001 činil 139 581 Kč, a že průměrný měsíční příjem žalobce 6 z výdělečné činnosti v předchozím ka- lendářním roce byl tedy vyšší než 66 %, ale nepřesahoval 80 % žalobcova srovna- telného vyměřovacího základu.
Žalobce proti tomu opravným pro- středkem ke Krajskému soudu v Čes- kých Budějovicích namítl, že v r. 2001 obdržel mimořádně odměnu k 50 letům věku ve výši cca 10 000 Kč a rovněž od- měnu k 30 rokům zaměstnání. Jelikož pře- kročení limitu 66 % v jeho případě činilo 0,9% (168 Kč), považoval krajský soud za zřejmé, že důvodem pro úpravu částečné- ho invalidního důchodu žalobce bylo SBÍRKA ROZIIODNUTÍ NSS 1/2004 70 45 nesprávné zahrnutí odměny k dosažení 50 let věku do vyměřovacího základu, ne- boť při nezahrnutí této částky by k pře- kročení limitu zjevně nedošlo.
Krajský soud proto rozhodnutí žalované svým rozsudkem ze dne 7.11.2002 zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení; přitom jí uložil vy- žádat si v dalším řízení opravený přehled o příjmech za rok 2001 od žalobcova za- městnavatele a věc znovu posoudit s ohle- dem na to, že bylo rozhodováno na zákla- dě nesprávných skutkových zjištění. Žalovaná v zákonné lhůtě proti roz- sudku krajského soudu podala odvolání. Poté, co bylo řízení o něm ze zákona za- staveno ($ 129 odst.3 s.ř.s.), podala žalo- vaná kasační stížnost.
V kasační stížnosti žalovaná jako stěžovatelka namítla, že krajský soud vydal zrušující rozsudek pouze na základě žalobcova neověřené- ho tvrzení, aniž si vyžádal zprávu zaměst- navatele. Stěžovatelka vycházela v roz- hodnutí o úpravě částečného invalidního důchodu žalobce z přehledu o příjmech v roce 2001, který byl podán žalobcem a potvrzen zaměstnavatelem. Při výpočtu žalobcova dosaženého příjmu stěžovatel- ka nepochybila, neboť částka vyplacená jako odměna k dosažení 50 let věku ne- byla v podkladech pro výpočet zahrnuta.
Krajský soud tak podle názoru stěžovatel- ky nesprávně posoudil právní otázku při neúplném skutkovém zjištění. Nejvyšší správní soud zrušil napade- ný rozsudek krajského soudu pro jinou vadu řízení před soudem podle $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Z odůvodnění: Pokud jde o skutková zjištění, je tře- ba brát v úvahu, že před účinností soudního řádu správního postupoval soud v přezkumném řízení podle $ 2501 a násl. o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002. Podle $ 250g mohl sice soud provést důkazy nezbytné k přezkoumá- ní napadeného rozhodnutí správního orgánu, avšak provádění dokazování nebylo jeho povinností.
Skutečnost, že soud nebyl povinen provádět dokazování, nicméně nezna- mená, že by mohlo dojít ke zpochybnění skutkových zjištění správního orgánu na základě nekonkrétních a neověřených tvrzení žalobce. V soudním spise je založen samo- soudcem učiněný záznam ze dne 7.11. 2002, podle nějž mzdová účetní žalob- cova zaměstnavatele sdělila, že do příj- mů žalobce za rok 2001 byla zahrnuta i mimořádná odměna vyplacená u příle- žitosti 50 let věku, a přislíbila podání přesné zprávy. Tato zpráva byla soudem vyžádána až 8.11.2002, tedy po jednání, které se konalo 7.
11. 2002. Při jednání soudu žalobce uvedl, že obdržel odmě- nu k dosažení životního a pracovního ju- bilea, a to ve výši 10 000 Kč. Při tomto jednání byl rovněž vydán rozsudek. Na základě uvedené následné žádosti sděli- la mzdová účetní žalobcova zaměstnava- tele dne 13.11.2002 telefonicky soudu, že při předchozím dotazu poskytla sou- du neověřenou informaci, jelikož ve sku- tečnosti byla do vyměřovacího základu zahrnuta pouze odměna poskytnutá k 30 letům zaměstnání. Mzdová účetní pak dodatečně soudu předložila písem- nou zprávu, z níž je zřejmé, že hrubá mz- da za rok 2001 činila 132 581 Kč. K ní byla připočtena odměna k 30 letům za- městnání ve výši 7000 Kč, a vyměřovací základ tak činil celkem 139 581 Kč. Od- měna k dosažení 50 let věku ve výši 15 300 Kč však do vyměřovacího zákla- du zahrnuta nebyla.
46 Krajský soud tedy zrušující rozhod- nutí opřel pouze o nedostatečně kon- krétní tvrzení žalobce a o nepřesnou zprávu jeho zaměstnavatele. Vyšel z ná- zoru, že stěžovatelka neměla správné podklady pro výpočet, což se vzápětí ukázalo nepravdivým. Zprávu, která mo- hla být podkladem pro rozhodnutí, si soud vyžádal až po vydání rozsudku a ta- to zpráva jeho závěr nepodpořila. Tako- vý postup soudu je třeba považovat za ji- nou vadu řízení před soudem, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu $ 103 odst. 1 písm. d) s.ř.
s. Kasační stížnost ovšem namítá i ne- správné posouzení právní otázky sou- dem ve smyslu $ 103 odst. 1 písm.a) s.ř.s. Při posuzování právní otázky vycházel krajský soud z ustanovení $ 46 odst. 1 zá- kona č. 155/1995 Sb.,o důchodovém po- jištění, upravujícího souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdě- lečné činnosti,a z ustanovení $ 47 odst. 1 téhož zákona, podle nějž se průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti sta- noví z úhrnu příjmů z výdělečné činnos- ti za období stanovené v odstavci 2 větě první; přitom se za příjem z výdělečné činnosti považuje vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštní- ho zákona.Tím je zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstna- nosti, ve znění pozdějších předpisů, kte- rý v 65 odst. 2 písm. d) vylučuje z vymě- řovacího základu plnění poskytnuté při příležitosti životního jubilea 50 let věku.
Z nepodloženého názoru, že stěžovatel- ka takové plnění do vyměřovacího zákla- du zahrnula, dovodil soud, že k překroče- ní limitu 66% nedošlo. Podle názoru soudu proto nebyl dán důvod pro aplika- ci ustanovení $ 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.a pro úpravu invalidního důchodu. V důsledku nesprávných skut- kových okolností tak krajský soud ne- správně posoudil i právní otázku v tom, že stěžovatelkou aplikované ustanovení zákona nebylo důvodné. (03) 46 Řízení před soudem: přiznání odkladného účinku k$ 73a$ 107 soudního řádu správního Zrušením rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o nepřiznání důchodu a vrácením věci k dalšímu řízení bez dalšího nehrozí tomuto správnímu orgánu nenahraditelná újma ve smyslu $ 73 odst. 2 a $ 107 s.
ř. s. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podané správním orgánem proti rozsudku krajského soudu, ve kterém správní orgán neuve- dl žádné skutečnosti, z nichž splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku dovozuje, Nejvyšší správní soud zamítne.
Věc: František U. v T. proti České správě sociálního zabezpečení o úpravu částečného invalidního důchodu, o kasační stížnosti žalované. Žalovaná rozhodla dne 23. 5. 2002 o úpravě částečného invalidního důcho- du žalobce tak,že mu důchod měl být na- dále vyplácen ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry. Rozhodnutí žalované, založené na $ 46 odst. 1 písm.b) zákona č. 155/1995 Sb., vy- cházelo z jejího zjištění, že dosažený pří- jem žalobce v roce 2001 činil 139 581 Kč, a že průměrný měsíční příjem žalobce 6 z výdělečné činnosti v předchozím ka- lendářním roce byl tedy vyšší než 66 %, ale nepřesahoval 80 % žalobcova srovna- telného vyměřovacího základu.
Žalobce proti tomu opravným pro- středkem ke Krajskému soudu v Čes- kých Budějovicích namítl, že v r. 2001 obdržel mimořádně odměnu k 50 letům věku ve výši cca 10 000 Kč a rovněž od- měnu k 30 rokům zaměstnání. Jelikož pře- kročení limitu 66 % v jeho případě činilo 0,9% (168 Kč), považoval krajský soud za zřejmé, že důvodem pro úpravu částečné- ho invalidního důchodu žalobce bylo SBÍRKA ROZIIODNUTÍ NSS 1/2004 70 45 nesprávné zahrnutí odměny k dosažení 50 let věku do vyměřovacího základu, ne- boť při nezahrnutí této částky by k pře- kročení limitu zjevně nedošlo.
Krajský soud proto rozhodnutí žalované svým rozsudkem ze dne 7.11.2002 zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení; přitom jí uložil vy- žádat si v dalším řízení opravený přehled o příjmech za rok 2001 od žalobcova za- městnavatele a věc znovu posoudit s ohle- dem na to, že bylo rozhodováno na zákla- dě nesprávných skutkových zjištění. Žalovaná v zákonné lhůtě proti roz- sudku krajského soudu podala odvolání. Poté, co bylo řízení o něm ze zákona za- staveno ($ 129 odst.3 s.ř.s.), podala žalo- vaná kasační stížnost.
V kasační stížnosti žalovaná jako stěžovatelka namítla, že krajský soud vydal zrušující rozsudek pouze na základě žalobcova neověřené- ho tvrzení, aniž si vyžádal zprávu zaměst- navatele. Stěžovatelka vycházela v roz- hodnutí o úpravě částečného invalidního důchodu žalobce z přehledu o příjmech v roce 2001, který byl podán žalobcem a potvrzen zaměstnavatelem. Při výpočtu žalobcova dosaženého příjmu stěžovatel- ka nepochybila, neboť částka vyplacená jako odměna k dosažení 50 let věku ne- byla v podkladech pro výpočet zahrnuta.
Krajský soud tak podle názoru stěžovatel- ky nesprávně posoudil právní otázku při neúplném skutkovém zjištění. Nejvyšší správní soud zrušil napade- ný rozsudek krajského soudu pro jinou vadu řízení před soudem podle $ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Z odůvodnění: Pokud jde o skutková zjištění, je tře- ba brát v úvahu, že před účinností soudního řádu správního postupoval soud v přezkumném řízení podle $ 2501 a násl. o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002. Podle $ 250g mohl sice soud provést důkazy nezbytné k přezkoumá- ní napadeného rozhodnutí správního orgánu, avšak provádění dokazování nebylo jeho povinností.
Skutečnost, že soud nebyl povinen provádět dokazování, nicméně nezna- mená, že by mohlo dojít ke zpochybnění skutkových zjištění správního orgánu na základě nekonkrétních a neověřených tvrzení žalobce. V soudním spise je založen samo- soudcem učiněný záznam ze dne 7.11. 2002, podle nějž mzdová účetní žalob- cova zaměstnavatele sdělila, že do příj- mů žalobce za rok 2001 byla zahrnuta i mimořádná odměna vyplacená u příle- žitosti 50 let věku, a přislíbila podání přesné zprávy. Tato zpráva byla soudem vyžádána až 8.11.2002, tedy po jednání, které se konalo 7.
11. 2002. Při jednání soudu žalobce uvedl, že obdržel odmě- nu k dosažení životního a pracovního ju- bilea, a to ve výši 10 000 Kč. Při tomto jednání byl rovněž vydán rozsudek. Na základě uvedené následné žádosti sděli- la mzdová účetní žalobcova zaměstnava- tele dne 13.11.2002 telefonicky soudu, že při předchozím dotazu poskytla sou- du neověřenou informaci, jelikož ve sku- tečnosti byla do vyměřovacího základu zahrnuta pouze odměna poskytnutá k 30 letům zaměstnání. Mzdová účetní pak dodatečně soudu předložila písem- nou zprávu, z níž je zřejmé, že hrubá mz- da za rok 2001 činila 132 581 Kč. K ní byla připočtena odměna k 30 letům za- městnání ve výši 7000 Kč, a vyměřovací základ tak činil celkem 139 581 Kč. Od- měna k dosažení 50 let věku ve výši 15 300 Kč však do vyměřovacího zákla- du zahrnuta nebyla.
46 Krajský soud tedy zrušující rozhod- nutí opřel pouze o nedostatečně kon- krétní tvrzení žalobce a o nepřesnou zprávu jeho zaměstnavatele. Vyšel z ná- zoru, že stěžovatelka neměla správné podklady pro výpočet, což se vzápětí ukázalo nepravdivým. Zprávu, která mo- hla být podkladem pro rozhodnutí, si soud vyžádal až po vydání rozsudku a ta- to zpráva jeho závěr nepodpořila. Tako- vý postup soudu je třeba považovat za ji- nou vadu řízení před soudem, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé ve smyslu $ 103 odst. 1 písm. d) s.ř.
s. Kasační stížnost ovšem namítá i ne- správné posouzení právní otázky sou- dem ve smyslu $ 103 odst. 1 písm.a) s.ř.s. Při posuzování právní otázky vycházel krajský soud z ustanovení $ 46 odst. 1 zá- kona č. 155/1995 Sb.,o důchodovém po- jištění, upravujícího souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdě- lečné činnosti,a z ustanovení $ 47 odst. 1 téhož zákona, podle nějž se průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti sta- noví z úhrnu příjmů z výdělečné činnos- ti za období stanovené v odstavci 2 větě první; přitom se za příjem z výdělečné činnosti považuje vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštní- ho zákona.Tím je zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstna- nosti, ve znění pozdějších předpisů, kte- rý v 65 odst. 2 písm. d) vylučuje z vymě- řovacího základu plnění poskytnuté při příležitosti životního jubilea 50 let věku.
Z nepodloženého názoru, že stěžovatel- ka takové plnění do vyměřovacího zákla- du zahrnula, dovodil soud, že k překroče- ní limitu 66% nedošlo. Podle názoru soudu proto nebyl dán důvod pro aplika- ci ustanovení $ 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.a pro úpravu invalidního důchodu. V důsledku nesprávných skut- kových okolností tak krajský soud ne- správně posoudil i právní otázku v tom, že stěžovatelkou aplikované ustanovení zákona nebylo důvodné. (03) 46 Řízení před soudem: přiznání odkladného účinku k$ 73a$ 107 soudního řádu správního Zrušením rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o nepřiznání důchodu a vrácením věci k dalšímu řízení bez dalšího nehrozí tomuto správnímu orgánu nenahraditelná újma ve smyslu $ 73 odst. 2 a $ 107 s.
ř. s. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podané správním orgánem proti rozsudku krajského soudu, ve kterém správní orgán neuve- dl žádné skutečnosti, z nichž splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku dovozuje, Nejvyšší správní soud zamítne.
Podle $ 107 s.ř.s. kasační stížnost ne- má odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije ustano- vení $ 73 odst. 2 až 4. Podle $ 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jest- liže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce ne- nahraditelnou újmu, přiznání odkladné- ho účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ne- odůvodnila,a soudu tak nenabídla žádné skutečnosti, na jejichž základě by mohl naplnění podmínek pro přiznání od- kladného účinku vážit.
Z obsahu spisu je však zřejmé, že zrušením rozhodnutí správního orgánu pro nezákonnost a vrácením věci k dalšímu řízení tu ani nebyla stěžovatelce stanovena žádná po- vinnost, jejíž výkon by pro ni mohl zna- menat nenahraditelnou újmu, ani tu ne- nastaly takové právní následky rozsudku krajského soudu, které takovouto újmu pro správní orgán znamenaly. Nejvyšší správní soud proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stíž- nosti zamítl. (aza)
Irena Š. v K. proti České správě so- ciálního zabezpečení o starobní dů- chod, o návrhu žalované na přizná-