I pro správní trestání platí zásada ne bis in idem, podle níž nikdo nemůže být dvakrát potrestán pro stejný skutek. Předpokladem jejího uplatnění je, aby se jed- nalo o stejný skutek, tj. aby byla dána totožnost skutku. Jde však o dva různé skutky a dva odlišné správní delikty, pokud provozovatel taxislužby jednak účtuje vyšší než povolenou cenu (následkem je porušení zájmu na poskytování taxislužeb v souladu s cenovými předpisy) a jednak nevydá cestujícímu doklad o zaplacení jízdného jako výstupu z tiskárny taxametru, doplněný o údaje uvedené v $ 15 odst. 2 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě (následkem je porušení zájmu na transparentní kontrole služeb).
Žalobce namítal, že za totéž jednání již byl potrestán ve správním řízení pokutou ve výši 155 Kč; spáchal jeden skutek a byl za něj již sankcionován. Nejvyšší správní soud podotý- ká, že i pro správní trestání platí zásada ne bis in idem, podle níž nikdo nemůže být dvakrát potrestán pro stejný skutek. Předpokladem jejího uplatnění je, aby se jednalo o stejný skutek, tj. aby byla dána totožnost skutku. Skutkem je určitá událost ve vnějším světě zá- ležející v jednání člověka, která - v kontextu správního trestání - může mít znaky jednoho správního deliktu, dvou či i více správních deliktů (tzv. jednočinný souběh), nebo ne- musí vykazovat znaky žádného správního de- liktu.
Podstata skutku tedy spočívá v jednání. Rámec aktů zahrnutých do jednání je vyme- zen následkem, jehož je jednání příčinou. Ná- sledek, který je znakem správního deliktu, spojuje jednotlivé akty do jednoho skutku a zároveň umožňuje dělit chování člověka na různé skutky. (Z trestněprávní literatury srov. Novotný, O. a kol.: Trestní právo hmotné.
I. Obecná část. Praha 1997, str. 182 - 183; Šámal, F. a kol.: Trestní řád. Komentář. II. díl. 4. vydání, C. H. Beck, Praha, str. 1410 a násl.) V souzené věci však nešlo ani o jednočin- ný souběh (tedy naplnění skutkových pod- stat několika správních deliktů jedním skut- kem), nýbrž o dva skutky a dva správní delikty: první skutek spočíval v účtování vyš- ší než povolené ceny a jeho následkem bylo porušení zájmu na poskytování taxislužeb v souladu s cenovými předpisy, druhý skutek spočíval v nevydání dokladu o zaplacení jízdného jako výstupu z tiskárny taxametru, doplněného o údaje uvedené v $ 15 odst. 2 prováděcí vyhlášky, a jeho následkem bylo po- rušení zájmu na transparentní kontrole služeb, které žalobce poskytuje cestujícím.
Jedná se tedy o dvě odlišná jednání s dvěma odlišnými následky, a proto i o dva správní delikty: prvý je deliktem podle zákona č. 526/1990 Sb., o ce- nách, druhý podle zákona o silniční dopravě. Tomuto závěru ostatně nasvědčuje i to, že žalobce by byl za nevydání dokladu z taxa- metru postižen i tehdy, pokud by jízda nebyla předražena (a naopak: pokud by došlo pouze k předražení jízdného, přičemž požadovaný doklad by měl všechny náležitosti, byl by ža- lobce potrestán pouze za cenový delikt). Z uvedeného je patrné, že žalobce byl po- trestán za dva odlišné skutky.
O porušení zá- kazu dvojího trestání za tentýž skutek by mohlo jít jedině tehdy, pokud by žalobce byl dvakrát postižen pro nevydání dokladu z ta- xametru s předepsanými náležitostmi, nebo mu byla dvakrát uložena pokuta za účtování vyšší než povolené ceny. To se však v daném případě nestalo, a proto soud neshledal tento žalobní bod důvodným. 93 1039 1039 Řízení 0 přestupku: vysvětlení poskytnuté policistovi k $ 12 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákonů č. 26/1993 Sb. a č. 265/2001 Sb. k $ 35 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)» Vysvětlení podané před policejním orgánem dle $ 12 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, není zároveň výpovědí svědka v přestupkovém řízení ve smyslu $ 35 správního řádu.
Jiří K. proti Ministerstvu dopravy a spojů o uložení pokuty.