níkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky pří- 51 slušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945 (v textu též „zákon č. 261/2001 Sb.“) Podmínkou pro poskytnutí jednorázové peněžní částky podle $ 2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb. je zrušení odsuzujícího rozhodnutí buď podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Správní rozhodnutí o zařazení do tábora nucené práce však byla zrušena podle $ 17 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a proto za dobu včz- nění, za niž náleží jednorázová peněžní částka podle $ 2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., nelze považovat dobu strávenou v táboře nucené práce.
Podle ustanovení $ 2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb. se právo na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle toho- to zákona vztahuje na občany České re- publiky, kteří byli vězněni mezi 25. 2. 1948 a 1.1.1990 a u kterých bylo rozhod- nutí o jejich věznění zcela nebo částečně zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozděj- ších předpisů, nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komu- nistického režimu a o odporu proti němu. Nárok na poskytnutí jednorázové pe- něžní částky tak zákon váže na současné SBÍRKA ROZIIODNUTÍ NSS 1/2004 řy 52 splnění tří podmínek: občanství České republiky, dále skutečnost, že občan byl na základě rozhodnutí vězněn v době me- zi 25.2.
1948 a 1. 1. 1990, a konečně též podmínka, že rozhodnutí o jeho věznění bylo zcela nebo zčásti zrušeno buď podle zákona č. 119/1990 Sb.,o soudní rehabili- taci, nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického reži- mu a o odporu proti němu. Z důkazů, které byly v řízení soustředěny, je zřej- mé, že žalobkyně třetí podmínku nespl- ňuje. Podle zákona č. 119/1990 Sb. byla jednak přímo ze zákona zrušena pravo- mocná soudní rozhodnutí vyhlášená v době od 25.2. 1948 do 1. 1. 1990 a tý- kající se skutků vymezených v $ 2 odst. 1; dále mohl soud v přezkumném řízení zrušit odsuzující soudní rozhodnutí v případech vypočtených v $ 4; v úvahu konečně přicházelo i zrušení některých dalších soudních rozhodnutí podle $ 20 až 22b zákona.
Zásadně se však ze záko- na rušila a zákonem bylo umožněno soudním rozhodnutím zrušit pouze od- suzující soudní rozhodnutí za činy, které zákon označoval za trestné v rozporu s principy demokratické společnosti re- spektující občanská politická práva a svobody zaručené ústavou a vyjádřené v mezinárodních dokumentech a mezi- národních právních normách. O zařaze- ní do tábora nucené práce a o době tr- vání pobytu v něm však podle zákona č. 247/1948 Sb.,o táborech nucené prá- ce,rozhodovaly tříčlenné komise jmeno- vané krajskými národními výbory; roz- hodnutí těchto komisí byla správními rozhodnutími, a nemohlo tak přicházet v úvahu jejich zrušení soudy podle záko- na č. 119/1990 Sb. Rozhodnutí o zařazení do tábora nu- cené práce vyslovená podle zákona č. 247/1948 Sb., o táborech nucené prá- ce, byla zrušena ze zákona, a to ustanove- ním $ 17 zákona č. 87/1991 Sb.,o mimo- soudních rehabilitacích, který současně zakotvil nárok takto postižených osob na peněžní náhradu.
Zákon o mimosoud- ních rehabilitacích nebyl zákonodárcem zařazen do okruhu zákonů zakládajících splnění třetí podmínky pro přiznání jed- norázové peněžní částky podle zákona č. 261/2001 Sb. Pokud tedy usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 7.12. 1990 deklaruje ze zákona nastalé zrušení i všech dalších rozhodnutí obsa- hově navazujících na zrušená rozhodnu- tí odsuzující žalobkyni za trestné činy, nejednalo se a ani se nemohlo jednat o zrušení rozhodnutí, na základě něhož byla žalobkyně zařazena do tábora nuce- né práce.
(Šk) 52 Kompetenční spory: přiměřené použití soudního řádu správního k $ 84 občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31.12.2002 k $ 4 a $6 zákona č. 131/2002 Sb.,o rozhodování některých kompetenčních sporů k $54 odst. 4 soudního řádu správního Zjevné nesprávnosti v rozsudku Vrchního soudu v Praze, který přede dnem 1. 1. 2003 rozhodoval postupem podle $ 8a o. s. ř., opraví postupem 52 podle $ 4 a $ 6 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompe- tenčních sporů, a $ 54 odst. 4 s. ř. s.
předseda zvláštního senátu, zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb.
Žofie S.v Ch. proti České správě so- ciálního zabezpečení o jednorázo- vou peněžní částku podle zákona č. 261/2001 Sb.