K otázce, který soud je příslušný podle § 364 odst. 3 tr. ř. k rozhodování o zahlazení odsouzení mladistvého po odpykání postupně uložených nevykonaných trestů odnětí svobody ve smyslu § 36 odst. 2 tr. zák.
Soud: Nejvyšší soud ČSSR
V době před 1. srpnem 1965 (před novelizací trestního zákona zákonem č. 56/1965 Sb.) byly postupně uložené tresty odnětí svobody vykonávány v pořadí, jak byl jejich výkon nařízen. Podle § 87 odst. 1 tr. zák. pak každý soud, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, rozhodl poté, když mladistvý vykonal trest uložený tímto soudem, zda vzhledem k chování mladistvého ve výkonu trestu odnětí svobody se odsouzení zahlazuje.
Ustanovením § 36 odst. 2 tr. zák. ve znění novely č. 56/1965 Sb. je však vytvořena zákonná fikce, že postupně uložené a dosud nevykonané tresty odnětí svobody se považují pro účel výkonu trestu a pro zahlazení odsouzení za trest jediný. Podle ustanovení § 74 odst. 2 tr. zák. platí toto ustanovení trestního zákona i na mladistvé. Tato zákonná fikce ve svých důsledcích znamená, že všechna postupně uložené a dosud nevykonané tresty odnětí svobody se vykonávají současně.
Proto v případech, ve kterých přichází v úvahu ustanovení § 36 odst. 2 tr. zák., lze přistoupit k rozhodování o zahlazení odsouzení ve smyslu § 87 odst. 1 tr. zák. až poté, kdy byly vykonány všechny takto postupně uložené tresty.
Podle § 364 odst. 3 tr. ř. o zahlazení odsouzení mladistvého po výkonu trestu rozhoduje soud, který rozhodoval ve věci v prvním stupni.
Protože ustanovení § 364 odst. 3 tr. ř. nebylo novelou č. 57/1965 Sb. změněno, rozhoduje i nadále o zahlazení každého odsouzení mladistvého soud, který rozhodoval ve věci v prvém stupni, a to až po vykonání všech postupně uložených trestů.
Při zjišťování podmínek uvedených v § 87 odst. 1 tr. zák. je pak každý soud, příslušný podle § 364 odst. 3 tr. ř., povinen hodnotit chování mladistvého po celou dobu výkonu všech postupně uložených trestů.