Usnesení pléna Nejvyššího soudu ČSSR k úkolům soudů (státních notářství) po XIV. sjezdu KSČ.
XIV. sjezd KSČ kriticky zhodnotil vývoj strany a společnosti v období po XIII. sjezdu; konstatoval, že se podařilo překonat hlubokou politickou krizi lez 1968-1969 a vytyčil směry a cíle politiky strany pro další období; v něm jde zejména o další pronikavý rozvoj socialistické ekonomiky, o zvýšení sociálních jistot a životní úrovně obyvatelstva, o plný sociálně politický a kulturní rozvoj společnosti a o upevňování socialistického společenského systému i rozvíjení a upevňování socialistického vědomí v myslích občanů.
XIV. sjezd KSČ podtrhl třídní charakter socialistického státu jako nástroje moci dělnické třídy, která ve svazku s třídou družstevního rolnictva a za účasti inteligence používá státu k uskutečňování svých cílů. Sjezd zdůraznil potřebu, aby socialistický stát na tomto svém třídně politickém základě byl dále upevňován a aby byly rozvíjeny všechny jeho funkce v zájmu všestranného rozvoje naší společnosti. Hlavním prostředkem k upevnění socialistického státu a socialistické společnosti je rozvoj socialistické demokracie – prohlubování účasti lidu na na řízení společnosti.
Sjezd ocenil konsolidační úsilí a vykonanou práci mocenských státních orgánů, armády, bezpečnosti, prokuratury a soudů. Vyzvedl však také nové náročné úkoly, které před těmito orgány stojí. Zdůraznil, že náročnost nových úkolů nezbytně vyžaduje podstatné zvýšení kvality práce všech odvětví a všech stupňů státního aparátu, včetně řídících jeho článků, důsledné prosazování těsného spojení s pracujícími, vysokou odpovědnost a důsledné odstraňování samoúčelného byrokratismu.
Zvláštní důraz položil sjezd na důsledné dodržování a upevňování socialistické zákonnosti, na zvýšení státní a občanské kázně, na růst autority práva a na cílevědomé vytváření a upevňování socialistického právního vědomí.
Pokud přímo jde o bezpečnostní orgány, o prokuraturu a o soudy, vytyčil sjezd jako naléhavý jejich úkol důsledný a koordinovaný boj proti nejhrubší formě porušování socialistické zákonnosti, proti kriminalitě. Tento boj přirozeně předpokládá důsledný, rozhodný a včasný postih pachatelů trestných činů.
Plénum Nejvyššího soudu ČSSR, rozšířené o předsedy nejvyšších soudů republik, o předsedy krajských soudů a náčelníky vyšších vojenských soudů, projednalo na podkladě zprávy předsedy Nejvyššího soudu ČSSR závěry XIV. sjezdu KSČ a uznalo za potřebné orientovat ve vztahu k činnosti a úkolům soudů a státních notářství v tomto období práci soudů a státních notářství zejména těmito hlavními směry:
1. Princip vedoucí úlohy KSČ jako řídící síly společenského vývoje promítnutý do činnosti soudů a státních notářství vyžaduje, aby soud a státní notářství při veškeré své činnosti vycházely ze zhodnocení společenského vývoje, jak je provedl XIV. sjezd KSČ, aby měly na zřeteli cíle vytyčené sjezdem a aby k dosažení těchto cílů svou prací všestranně přispívaly.
2. V rozhodovací své činnosti, ať už při ní jde o ochranu státu a společnosti, a to i v jejich internacionálních vztazích, nebo o ochranu práv a zákonem chráněných zájmů organizací a jednotlivých občanů, důsledně musí dodržovat socialistickou zákonnost. Zákonností svého postupu a vyvážeností požadavku chránit zájem státu a společnosti, důsledně a energicky vynucovat plnění povinností, chránit však také práva a zákonné zájmy organizací a jednotlivých občanů, musí vytvářet pocit jistoty a důvěry v socialistický právní řád, jeho spravedlnost a v nutnost jeho dodržování.
3. Musí vycházet z toho, že nejspolehlivějším prostředkem k posilování autority státu a státních orgánů, k nimž soudy i státní notářství náleží, je především zákonu odpovídající, přesvědčivě zdůvodněné a včasné rozhodnutí, koncipované tak, aby bylo patrno, že orgán, který rozhodnutí vydal, plně stojí na pozicích socialistické společnosti a socialistického právního řádu, ztotožňuje se s jeho zásadami i cíli a je přesvědčen, že těmto zásadám a cílům vydané rozhodnutí plně odpovídá.
4. Občané přicházejí nejčastěji do styku s orgány prvního stupně. Základní články soudní organizace v jejich očích namnoze reprezentují naši justici; převážná část rozhodnutí nabývá právní moci už v prvním stupni. Je proto nezbytné, aby právě základním článkům soustavy soudních orgánů se věnovala největší pozornost a zvyšovala se kvalita jejich práce. Jde nejen o to, aby rozhodnutí soudů vyšších stupňů svou instruktivností základní články pevně vedlo a sloužilo jim za vzor, ale také o to, zaměřovat práci vyšších článků dozoru v jejich vzájemné součinnosti především na všestrannou pomoc článkům prvního stupně a v tomto směru rozvíjet organizátorskou a řídící činnost předsedů (náčelníků) soudů.
5. Soudům a státním notářstvím je především adresován XIV. sjezdem zdůrazněný úkol aktivně a cílevědomě působit k vytváření a upevňování socialistického právního vědomí občanů. Mají k tomu ve své činnosti poměrně nejvíce příležitostí. Nejde přitom jen o angažované a přesvědčivé rozhodnutí, ale také o celý způsob jednání s lidmi, o vedení procesu, o kulturnost a výchovné jeho zaměření. Právě osobního jednání s občany soudního procesu, přítomnosti stran, svědků i širší veřejnosti účinně je možno využívat k propagaci socialistického právního řádu, k posilování právního vědomí, k seznamování občanů s úkoly justice a k přesvědčování o tom, že řádný její výkon je v zájmu společnosti i všech spořádaných jejích členů. Vést k dobrovolnému a uvědomělému dodržování právního řádu a k aktivní pomoci občanů při prosazování socialistické zákonnosti je cílem této práce. Nemalou roli tu mohou mít i soudci z lidu, mají-li v předsedovi senátu a v předsedovi soudu dobré pomocníky a rádce.
6. V širší propagaci právního řádu, jedné z povinností soudců podle zákona o organizaci soudů, je nutno hledat nové, účinné formy, což předpokládá spolupráci s kulturními institucemi, s hromadnými sdělovacími prostředky, se společenskými organizacemi v místech i na závodech, se školami a jinými institucemi. Obsahově je na místě v tomto směru především plně využívat zkušeností, které přináší praktická rozhodovací soudcovská činnost. I když řízení a koordinace úseku propagace socialistického právního řádu je věcí správy, je realizace a účinnost její ve značné míře v rukou soudců na jejich zkušenosti, pohotovosti a politické vyspělosti.
7. Soudy i státní notářství mají v široké míře příležitost poznat příčiny poruchových jevů, okolnosti, které porušování zákonů podporují, ale i dopad, společenskou účinnost aplikovaných právních předpisů. Soudní řády přikazují soudům upozorňovat na skutečnosti a na nedostatky, které vedou k poruchovým jevům a umožňují i podporují jejich vznik. Je však potřebné shromažďovat a signalizovat prostřednictvím vyšších soudů i poznatky o účinnosti a o společenském hodnocení jednotlivých právních předpisů; jde o to, získat takto spolehlivý a o zkušenost opřený podklad pro zdokonalování socialistického právního řádu, a to tak, aby tento právní řád plně odpovídal potřebám socialistické společnosti a jejího rozvoje.
8. Otázka úspornosti a racionalizace práce nejen ve výrobě, ale i ve správě a v činnosti státních orgánů je v současné době předmětem zvláštní pozornosti. Je na místě, aby i soudy na ni pamatovaly, aby pracovníci soudů a státních notářství o metodách a organizaci své práce přemýšleli, šetřili časem vlastním i časem občanů. Nedokonalá příprava, nesoustředěnost a rozkolísanost ve vedení procesu, odklady a průtahy, to všechno jsou závady, které ztěžují a koneckonců rozmnožují práci a nezřídka znehodnocují práci justice a vrhají na soudy nepříznivé světlo. V iniciativnosti, v odpovědném přístupu k práci, nespokojujícím se bezduchým přejímáním návyků, ale podporujícím hledání účelných pracovních postupů a využívání dobrých zkušeností, je smysl racionalizačního úsilí. Soudy nemohou zůstávat stranou.
9. Stížnosti pracujících na průtahy ve vyřizování věcí nelze ani při obecně známé přetíženosti soudů paušálně přecházet a odbývat. Tím více to platí o stížnostech na nevhodné chování. Tam, kde prošetření stížnosti ukáže zbytečné a občana poškozující průtahy, byrokratický, necitlivý, povýšenecký přístup vyvolávající mnohdy zbytečně u občana pocit křivdy a bezmocnosti, nedůvěru k aparátu a konec konců i ke zřízení, nezbývá než vyvozovat proti provinivším se pracovníkům patřičné důsledky.
Vedle úkolů a pracovních zaměření, které byly do předcházejících bodů shrnuty obecně, je na místě pro některé úseky soudní činnosti vyzvednout se zřetelem na závěry XIV. sjezdu úkoly zvláštní:
Pro úsek trestního soudnictví je zejména na místě zdůraznit:
a) Je třeba skoncovat se zbytky neangažovaného přístupu a s liberalistickými tendencemi při posuzování některých druhů trestné činnosti, s tendencemi jimiž se po řadu let nebezpečně oslabovala a někdy přímo pomíjel ochrana důležitých zájmů socialistické společnosti. Týká se to zejména činů narušujících zájmy státu, socialistického státního a společenského zřízení, internacionální vztahy, socialistickou ekonomiku, autoritu a ochranu státních orgánů a veřejných činitelů vůbec, jakož i veřejný pořádek.
b) Účinnost boje proti kriminalitě vyžaduje koordinovaný postup soudů, orgánů prokuratury i orgánů bezpečnosti. Všechny tyto orgány zde v podstatě sledují týž cíl. Snaha přičíst zásluhy sobě, odpovědnost za chyby a neúspěchy však svalit na jiné orgány, nemůže oslabovat účinnost boje. Koordinaci práce a meziresortní součinnost je tedy nutno prohlubovat. Půjde při ní o informovanost, o rozbor situace v závodech a v místech, o poznávání místních příčin a podmínek kriminality, o koordinaci prostředků, jimiž se zamýšlí kriminalitě a zejména jejímu růstu čelit.
c) Není možnost účast soudů na boji s kriminalitou omezovat jen na projednání věci a na uložení odpovídající sankce stanovené v zákoně. Do boje s kriminalitou je nutno zapojovat širokou veřejnost, rozvíjet součinnost se společenskými organizacemi pracujících i se zúčastněnými státními i společenskými orgány, věnovat pozornost otázkám prevence a hledat záruky převýchovy potrestaného narušitele právního řádu. Ustanovení trestního řádu, která poskytují široky podklad k této širší spolupráci, zůstávala v posledních letech téměř nevyužita. Myšlenku intenzívního společenského působení je na místě rozvíjet, aniž by to znamenalo oslabování prostředků trestní represe.
Pro úsek vojenského soudnictví, kde v popředí je ochrana bojeschopnosti ozbrojených sil (i ozbrojených sborů), zvýšení kázně a pořádku v nich, půjde kromě toho, co bylo řečeno o soudnictví vůbec a o trestním soudnictví zvlášť, také o to, více zainteresovat do práce vojenských soudů příslušné velitele, stranickopolitické orgány i organizace Svazu socialistické mládeže a využívat spolupráce s nimi k účinnějšímu předcházení a postupnému snižování negativních jevů vyskytujících se v ozbrojených silách. Při spolupráci s velitelskými a stranickopolitickými orgány i společenskými organizacemi bude nepochybně možno najít i zde účinná konkrétní opatření k omezování kriminality a k upevňování kázně. Bude možno také odstranit prvky nahodilosti a byrokratismu, které dosud brzdí účinnost této práce.
Na úseku občanskoprávního soudnictví vystupují do popředí zejména tyto momenty:
a) Nutnost mít při opatřeních v oblasti rodinných vztahů stále na zřeteli enormní důležitost dobrého výchovného prostředí pro růst mladého socialistického člověka; usilovat tedy o to, aby děti byly vychovávány v prostředí, kde jsou nejlepší předpoklady pro jejich úspěšnou výchovu v duchu socialistické morálky a pro jejich růst v řádného, uvědomělého a užitečného člena socialistické společnosti.
b) V pracovně právních vztazích mít na zřeteli, že vytváření vyhovujících pracovních podmínek, péče o dobré pracovní prostředí, jsou jen jednou stránkou věci, a že pracovní disciplína, šetrné zacházení se svěřeným majetkem, odvádění kvalitní práce jsou druhou stejně nezbytnou stránkou náležitého uspořádání pracovně právních vztahů v socialistické společnosti. Způsobe, jímž budou v praxi vykládána a aplikována příslušná ustanovení zákoníku práce, má v nikoli zanedbatelné míře význam pro splnění náročných úkolů, které stanovil XIV. sjezd výrobě a ekonomickému úseku vůbec.
c) Trvalé pozornosti soudů vyžaduje náležitá ochrana majetku v socialistickém společenském vlastnictví, zejména řízení a rozhodování o náhradě škod způsobených tomuto majetku, jakož i ochrana osobního majetku občanů.
d) Rovněž trvalou pozornost vyžadují spory vznikající z poskytování služeb, kde soudy způsobem projednávání a důsledností i včasností rozhodování vykonávat určitý příznivý vliv na rozsah a kvalitu těchto služeb.
Plénu Nejvyššího soudu ČSSR vidí v naznačených směrech činností hlavní úkoly soudů, které je nutno plnit k realizaci usnesení XIV. sjezdu, i když přirozeně jejich výpočet není vyčerpávající.
Proto
1. ukládá
předsedovi Nejvyššího soudu ČSSR a předsedům kolegií tohoto soudu, aby při zpracování plánu úkolů z přijatého usnesení pléna vycházeli a jeho zásady uplatňovali při své řídící činnosti,
2. očekává
že také předsedové nejvyšších soudů republik, předsedové krajských soudů i náčelníci vyšších vojenských soudů seznámí podřízené pracovníky se závěry pléna Nejvyššího soudu ČSSR, a že budou – přihlížejíce ke specifickým poměrům ve svých obvodech – v řídící své činnosti vycházet z naznačených zásad.