Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové (soudkyně zpravodajky), Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 4 na zrušení ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění čl.
XXIX zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, a to konkrétně ve slovech "2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok", za účasti Parlamentu České republiky, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, jako účastníka řízení, takto: Návrh se odmítá.
1. Návrhem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 4. 2024, se Obvodní soud pro Prahu 4 ("obvodní soud"), za nějž jedná předseda senátu JUDr. Jan Chmel, Ph.D., domáhá zrušení ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu ("zákon č. 236/1995 Sb."), ve znění čl. XXIX zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, a to konkrétně ve slovech "2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok".
2. Po přidělení návrhu soudkyně zpravodajka zjistila, že před Ústavním soudem již probíhá řízení o návrhu Okresního soudu v Ústí nad Labem, jež bylo zahájeno dne 4. 3. 2024 a je vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 5/24
. Soudcem zpravodajem v této věci je Milan Hulmák. I v tomto řízení se navrhovatel domáhá toho, aby Ústavní soud zrušil ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. v části vymezené slovem "2,822násobek" (jakož i čl. XXIX. zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů).
3. Podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je návrh na zahájení řízení nepřípustný, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.
4. I když v nyní posuzované věci je návrhové žádání (petit) širší, jde ve své podstatě o tentýž návrh, neboť neústavnost § 3 odst. 3 zákona část věty první před středníkem č. 236/1995 Sb. má v obou případech vyplývat z výše tam zakotveného koeficientu, kterým je zmíněný "2,822násobek" (ačkoliv by podle navrhovatele měl správně činit "3násobek", jak tomu bylo podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2023), přičemž případným zrušením tohoto slova uvedené ustanovení ztratí svůj normotvorný obsah a případné (ne)zrušení dalších slov tak již nebude mít žádný právní význam. Důvodem navržené derogace má pak být, že jde o svévolný a nepřiměřený zásah do hmotného zabezpečení soudců, který ohrožuje soudcovskou nezávislost, což je jeden z důvodu uplatněných i v návrhu ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 5/24
.
5. Vzhledem k tomu nezbývá než konstatovat, že oba navrhovatelé se ze stejného důvodu domáhají zrušení téhož ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., a že tudíž Ústavní soud již ve stejné věci jedná, což podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zakládá překážku věci zahájené - litispendence.
6. Podle téhož ustanovení zákona o Ústavním soudu má oprávněný navrhovatel právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník. Navrhovatel v nynější věci tuto podmínku podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu splňuje, neboť návrh podal v souvislosti se svou rozhodovací činností; proto má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 5/24 jako vedlejší účastník.
7. Ústavní soud proto z důvodu překážky litispendence návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. b) ve spojení s § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný [čl. 1 odst. 2 písm. b) rozhodnutí pléna ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14 o atrahování působnosti, vyhlášené sdělením Ústavního soudu pod č. 52/2014 Sb.]
8. Za situace, kdy Ústavní soud o ústavní stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení, již samostatně nerozhodoval o návrhu na její přednostní projednání podle § 39 zákona o Ústavním soudu, neboť by to bylo nadbytečné.
9. Ústavní soud nevyhověl ani návrhu na spojení s věcí vedenou pod sp. zn. Pl. ÚS 8/24 , taktéž zahájené návrhem obvodního soudu, a to již jen proto, že o ní bylo v mezidobí rozhodnuto stejným způsobem jako o nyní posuzovaném návrhu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 24. dubna 2024
Josef Baxa v. r. předseda Ústavního soudu