Ústavní soud Usnesení správní

Pl.ÚS 17/17

ze dne 2018-03-06
ECLI:CZ:US:2018:Pl.US.17.17.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 8 na zrušení ustanovení § 29 odst. 4 věty třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, takto: Návrh na zrušení ustanovení § 29 odst. 4 věty třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se odmítá.

Odůvodnění

2. Před Obvodním soudem pro Prahu 8 je od 25. 5. 2016 vedeno řízení ve věci žalobkyně JAHEKA s. r. o. se sídlem Husinecká 903/10, Praha 3 proti žalované CW HOLDING a. s. se sídlem Braunerova 563/7, Praha 8 (dále "žalovaná") o zaplacení částky 259 054 Kč s příslušenstvím. V průběhu řízení soud zjistil, že žalovaná nemá obsazeno představenstvo a jediným akcionářem je společnost simma, s. r. o. se sídlem Košická 52/A, Bratislava, Slovenská republika, která má dva jednatele (Ecaterinu Nicolici a Ing.

Jiřího Minaříka), z nichž každý může jednat za společnost samostatně tak, že k obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis. Dne 21. 10. 2016 se dotázal navrhovatel jediného akcionáře žalované, zda souhlasí se svým jmenováním opatrovníkem žalované, jež není sama způsobilá pro neexistenci statutárního orgánu (představenstva) jednat v probíhajícím soudním řízení. Jediný člen představenstva žalované byl totiž spolu se členy dozorčí rady odvolán rozhodnutím tohoto akcionáře na valné hromadě dne 9.

6. 2016. Nové představenstvo nebylo dosud zvoleno. Společnost simma, s. r. o. se svým ustanovením opatrovníkem nesouhlasila.

Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

4. Návrh na zrušení jednotlivého ustanovení zákona (jeho části) žádá zrušit větu třetí citovaného ustanovení, tedy že "Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí."

5. Ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu vymezuje kategorii zjevně neopodstatněných návrhů. Ústavní soud je v zájmu racionality a efektivity řízení oprávněn posoudit návrh ještě předtím, než se rozhodne jej projednat meritorně. Děje se tak v relativně samostatné části řízení, jež nemá povahu řízení kontradiktorního.

6. Ústavní soud opakovaně konstatuje, že na rozdíl od abstraktní kontroly ústavnosti právních norem musí být při konkrétní kontrole splněna podmínka souvislosti návrhu na zrušení zákona nebo jeho ustanovení s rozhodovací činností soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy (§ 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Projedná-li Ústavní soud návrh meritorně, rozhodne o ústavnosti zákona (jeho ustanovení), jehož má být při řešení věci použito. Odstraní tak mimo jiné pochybnosti obecného soudu o aplikaci či interpretaci napadeného zákonného ustanovení (srov. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 33/04 ze dne 19. 8. 2004 nebo usnesení sp. zn. Pl. ÚS 51/03 ze dne 22. 2. 2005).

7. V nyní posuzované věci však nelze projednat návrh meritorně. Stěžejní otázkou je dopad navrhovaného zrušení části právní normy na procesní postup soudů v řízení. Navrhovatel argumentuje údajnou protiústavností právní úpravy ve vztahu k obchodním korporacím. Nelze však přehlédnout, že ustanovení § 29 odst. 4 o. s. ř. nedopadá pouze na obchodní korporace, ale též na fyzické osoby a ostatní subjekty soudního řízení sporného. Účelem celého ustanovení § 29 o. s. ř. je stanovení pořadí osob, které připadají v úvahu pro jmenování opatrovníkem v daném řízení.

8. Návrh je tedy v souvislosti s rozhodovací činností soudu motivován řešením konkrétního aplikačního problému spatřovaného soudcem v rámci výseče právních vztahů, jak jsou výše popsány. Absentuje jakékoli obecnější odůvodnění navrhovaného zásadního průlomu, jímž by mělo být jmenování jiné osoby než advokáta opatrovníkem, aniž by tato osoba musela souhlasit. Navrhovatel ve skutečnosti přenáší svůj soudcovský problém z konkrétního řízení na Ústavní soud a žádá po něm zodpovězení právní otázky za tu cenu, že má být zrušena významná část právní normy široce obecně aplikované. Jde navíc o jasně a srozumitelně formulovanou zákonnou podmínku, jejíž dosavadní aplikace i interpretační praxe s ní spojené se vyvíjely korektně, byť nebyly prosty vzniku dílčích sporných, judikaturou obecných soudů však řešených otázek.

9. Jen na okraj lze konstatovat, že stav řízení před obecným soudem vede podle všeho k zániku žalované obchodní společnosti. Byli-li odvoláni všichni členové jejích volených orgánů (představenstva, dozorčí rady), ztratila taková společnost funkčnost a směřuje ke svému zrušení s likvidací. Obecnému soudu, má-li provádět účinné procesní úkony, nezbývá než aplikovat ustanovení § 29 odst. 4 v celém stávajícím rozsahu včetně zvážení alternativy jmenování advokáta opatrovníkem. Není přitom bez zajímavosti (zejména vzhledem k procesnímu záměru navrhovatele i petitu jeho návrhu), že advokát může být jmenován opatrovníkem účastníka řízení i bez svého souhlasu [nález sp. zn. I. ÚS 1408/08 ze dne 6. 10. 2008, b. 19 (N 163/51 SbNU 29); podrobněji Jirsa, J. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha I. § 1-78g občanského soudního řádu. Praha: Havlíček, K. (ed.), 2014, s. 222,223]

10. Plénum Ústavního soudu neshledalo důvod k projednání návrhu na zrušení části ustanovení zákona v řízení o věci samé a tento návrh jako zjevně neopodstatněný odmítlo [§ 43 odst. 2 písm. a), b), § 68 odst. 1 a contrario zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. března 2018

Pavel Rychetský, v. r. předseda Ústavního soudu