Vyhláška obce Jimramov - hrací automaty
62/1998 Sb.
N 33/10 SbNU 217
Vyhláška obce Jimramov - hrací automaty
Česká republika
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Plénum Ústavního soudu
rozhodlo dne 10. března 1998 ve věci
návrhu přednosty Okresního úřadu Ž. ing. Bc. J. T. ze dne 6. 6.
1997 na zrušení obecně závazné vyhlášky obce J. č. 13
o opatřeních, která omezují provoz výherních hracích automatů
v obci J., t a k t o :
Obecně závazná vyhláška obce J. č. 13 ze dne 13. 3. 1997
o opatřeních, která omezují provoz výherních hracích automatů
v obci J., se z r u š u j e dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce
zákonů.
O d ů v o d n ě n í :
doručeno dne 11. 6. 1997, přednosta Okresního úřadu Ž. podal návrh
na zrušení obecně závazné vyhlášky č. 13, kterou vydala obec J. dne 13. 3. 1997 a která nese název "O opatřeních, která omezují
provoz výherních hracích automatů v obci J." Tento návrh doplnil
zprávou ze dne 3. 11. 1997. Text vyhlášky je následující :
Obecní zastupitelstvo J. schválilo dne 13. března 1997 ve smyslu
ust. čl. 104 Ústavy ČR a § 17 a 36 odst. 1 písm. f) zák. č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů obecně závaznou
vyhlášku o omezujících prostředcích k zabezpečení místních
záležitostí veřejného pořádku na území obce J. § 1
Provozování výherních hracích automatů se v obci J. povoluje při
dodržení následujících podmínek :
a) Výherní hrací automaty musí být umístěny mimo oblast městské
památkové zóny a mimo oblast ochranného pásma památkové zóny. b) Místnost určená k provozování výherních hracích automatů nesmí
sloužit jiným účelům. c) V místnosti určené pro provozování výherních hracích automatů
nesmí být podávány alkoholické nápoje. § 2
Porušení této vyhlášky lze postihnout jako přestupek podle zák. č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o čin
přísněji trestný. § 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. J., 13. března 1997
J. K. F. D. starosta zástupce starosty
Ze zaslaných dokumentů bylo zjištěno, že obecně závazná
vyhláška obce J. byla přijata zákonným způsobem, a to potřebným
počtem členů obecního zastupitelstva v J. dne 13. 3. 1997. Jak
uvedl ve své zprávě přednosta okresního úřadu, vyhláška byla
vyvěšena na úřední desce dne 14. 3. 1997 a je na ní umístěna
dosud. Přednosta Okresního úřadu ve Ž. pozastavil účinnost výše
uvedené vyhlášky podle § 62 odst. 1 zák. č. 367/1990 Sb.,
o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a to dne 17. 4. 1997. Současně požádal obecní zastupitelstvo obce J., aby přijalo
opatření k nápravě s odůvodněním, že provozování hracích přístrojů
nelze podřadit pod místní záležitosti veřejného pořádku, protože
vyhláškou byly stanoveny povinnosti a omezení, která nejsou
v souladu s Ústavou ČR (čl. 2 odst. 4) a Listinou základních práv
a svobod (čl. 2 odst. 4, čl. 4 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 2). Dále
je vyhláška podle jeho vyjádření v rozporu i s § 17 zákona
o obcích, č. 367/1990 Sb., a se zákonem č. 202/1990 Sb.,
o loteriích a jiných podobných hrách, proto je nutno tuto vyhlášku
zrušit. Vzhledem k tomu, že obecní zastupitelstvo na své schůzi dne
22. 5. 1997 vyhlášku znovu projednalo a rozhodlo se na jejím znění
setrvat, obrátil se přednosta okresního úřadu na Ústavní soud
podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu. Ve svém návrhu přednosta okresního úřadu uvedl, že vyhláška
byla vydána v samostatné působnosti obce a využila zmocnění
uvedeného v § 17 zákona o obcích. Toto zmocnění je nesprávně
citováno v úvodní části vyhlášky jako "omezující prostředky".
Regulace, k níž je obec zmocněna ustanovením § 17 zákona o obcích,
byla pojata generelně, nikoliv částečně jen pro určitá místa
a určitý čas, časovou regulací se obec nezabývala vůbec, takže
z dikce § 1 písm. a) předmětné vyhlášky je patrno, že územní
omezení má charakter spíše znemožňující podmínky. Obsah ustanovení
vyhlášky v § 1 písm. b) nenachází oporu v žádném zákonném
předpise. Možnost zákazu podávání alkoholických nápojů je zákonem
č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými
toxikomániemi, svěřena obecním úřadům, tato kompetence vztahující
se k přenesené působnosti obce je obecním zřízením svěřena obecním
radám, nemůže tedy být řešena touto vyhláškou v samostatné
působnosti obce.
předmětné obecně závazné vyhlášky (OZV) spadá do samostatné
působnosti obce, jak to uvádí navrhovatel. Toto stanovisko
navrhovatele je přitom v rozporu s vyjádřením Ministerstva vnitra
ze dne 11. 3. 1997, jež si k dané problematice vyžádal a kde je
výslovně uvedeno, že povolování provozu hracích automatů spadá do
přenesené působnosti obce.
Obec J. odkazuje ve své vyhlášce na ustanovení § 36 odst. 1
písm. f) a § 17 zákona o obcích, ve spojení s ustanovením § 14
odst. 1 písm. o) téhož zákona. Posledně citované ustanovení se
týká působnosti obce na úseku místních záležitostí veřejného
pořádku. Novela zákona o obcích a přestupkového zákona, tj. zákon
č. 279/1995 Sb., byla vydána s cílem umožnit obcím přijímat účinná
opatření podle místních podmínek, zejména proti negativním
důsledkům provozování prostituce. Na jeho základě proto nelze
generalizovat pravomoc obcí k vydávání OZV pro regulaci všech
činností, které by mohly narušit veřejný pořádek a zvláště ne
takových činností, které jsou upraveny samostatnými právními
předpisy.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu výčet samostatné
působnosti obce uvedený v § 14 odst. 1 zákona o obcích z hlediska
interpretace ve smyslu zákonného zmocnění k vydávání OZV je nutno
vykládat tak, že dle § 14 odst. 2 zákona o obcích do samostatné
působnosti obcí náleží pouze ty záležitosti, které se svou povahou
dotýkají územně samosprávných celků (hospodářský, sociální
a kulturní rozvoj, ochrana a tvorba životního prostředí), pokud
nejsou zvláštními zákony svěřeny jiným orgánům jako výkon státní
správy.
Jak je judikováno v nálezu
Pl. ÚS 7/97
ze dne 4. 6. 1997,
uvedeným způsobem je třeba interpretovat i novelizované ustanovení
§ 17 s jeho odkazem na § 14 odst. 1 písm. o) zákona o obcích,
neboť stanovení místa pro provozování digitálních a světelných
hracích automatů i jejich umístění, tak jak to upravuje OZV obce
J. v § 1 písm. a) a b), je řešeno v § 17 živnostenského zákona.
Napadená vyhláška obce J. upravuje provoz hracích automatů, jež se
označují za výherní. V důsledku toho je provoz této činnosti
podroben úpravě zákona o loteriích č. 202/1993 Sb., v platném
znění, který v § 18 a 19 stanoví podmínky pro povolení jakož
i pravidla pro jejich provoz. Určitá omezení této činnosti
vyplývají tudíž přímo ze zákona. Proto ani v tomto případě nelze
tuto činnost vyhláškou plošně omezovat nad rámec zákona příkazem,
kde mohou být výherní automaty umístěny nebo dokonce ji zakazovat
na některých veřejně přístupných místech v obci. Jak uvádí
přednosta Okresního úřadu ve Ž. po zakreslení oblastí městské
památkové zóny a ochranného pásma památkové zóny do mapky obce J.
je zřejmé, že obecnímu zastupitelstvu šlo spíše nežli o omezení
narušování veřejného pořádku v souvislosti s hracími přístroji
o jejich plošný zákaz. Obec J. by byla oprávněna upravit
provozování zařízení k uspokojování potřeb občanů pouze
v provozovnách, které jsou ve vlastnictví obce. Nemůže však
stanovit povinnosti všem provozovatelům nebytových prostor, neboť
by tím došlo k omezení podnikatelské aktivity obyvatel a jejich
osobních práv. Když obec J. provoz výherních hracích automatů
povolila, vycházela zřejmě z toho, že provozovatel splnil všechny
zákonné podmínky, a to i s přihlédnutím k § 19 odst. 3 zákona
o loteriích, který umožňuje stanovit i další podmínky "nutné ve
veřejném zájmu". Protože podle § 18 odst. 2 cit. zákona se
povolení vydává nejdéle na dobu jednoho kalendářního roku, je na
obci čas od času zvažovat, zda jsou podmínky pro provoz i nadále
splněny. Při tom je však obec povinna věci upravovat v prostoru,
který vymezuje zákon č. 202/1993 Sb., v platném znění, a vyhláška
ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích. Obec
je vázána přirozeně též zákonem o obcích, jak je výše uvedeno.
Možnost omezujících opatření k zabezpečení veřejného pořádku
v obci podle novely § 17 zákona o obcích je třeba vázat na
objektivní skutečnosti a okolnosti zakládající odůvodněný
předpoklad, že k takovému narušení může dojít.
V ustanovení § 1 písm. c) obecně závazná vyhláška stanoví
zákaz požívání alkoholických nápojů v místnostech určených pro
výherní automaty. Tuto problematiku řeší zákon č. 37/1989 Sb.,
o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi, v platném
znění, tak, že zákaz ve formě vyhlášky je vydáván v přenesené
působnosti obce a k jejímu vydání je tudíž příslušná podle § 45
písm. l) zákona o obcích, č. 367/1990 Sb., obecní rada.
Ústavním soudem bylo již v nálezu
Pl. ÚS 5/93
judikováno [na
základě ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb.], že
podání návrhu "zjevně neoprávněnou osobou" je důvodem jeho
odmítnutí. Za zjevně neoprávněnou osobu k podání návrhu nutno
považovat navrhovatele pouze v případech, kdy při posouzení
aktivní legitimace nevzniká žádná pochybnost. Posouzení samostatné
působnosti obce do skupiny bezpochybnosti zařadit nelze, proto se
v daném případě Ústavní soud musel návrhem zabývat.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti i na stanoviska
vyjádřená již v citovaných nálezech Ústavního soudu dospěl Ústavní
soud k závěru, že vydáním OZV obce J. č. 13 došlo k porušení čl.
26 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod, podle nichž pouze zákon může stanovit podmínky a omezení
pro výkon určitých povolání nebo činností a státní moc lze
uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem.
Z uvedených důvodů Ústavní soud návrhu vyhověl a obecně závaznou
vyhlášku obce J. č. 13 ze dne 13. 3. 1997 zrušil dnem vyhlášení
nálezu ve Sbírce zákonů.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně 10. března 1998