Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje), Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu obchodní společnosti PRAGON s.r.o., sídlem Imrychova 883/9, Praha 4, spolku "HABEAS CORPUS" a spolku Unie příznivců Tradiční čínské medicíny, spolek, obou sídlem Ocelkova 643/20, Praha 9 - Černý Most, všech zastoupených Mgr. Michalem Kadlecem, advokátem, sídlem Rumunská 21/29, Praha 2 - Vinohrady, na zrušení části zákona č. 70/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za účasti Parlamentu, jako účastníka řízení, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, takto: Návrh se odmítá.
1. Dne 1. 6. 2025 obdržel Ústavní soud podání označené jako "Ústavní stížnost stěžovatelů a poškozených PRAGON s.r.o., HABEAS CORPUS a Unie příznivců Tradiční čínské medicíny, spolek, pro porušení ústavně zaručených práv nebo svobod stěžovatelů (dále jen "ZUPNS"), ke kterému došlo, dochází a docházet bude "jiným zásahem orgánu veřejné moci", a to zejména "Přílepkem" - "pozměňovacím návrhem poslanců Mgr. Marka Výborného, Ing. Michala Kučery, Ing. Karla Smetany, Ing. Petra Bendla, Tomáše Dubského, Ing.
Josefa Kotta a Oldřicha Černého k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk č. 710, následně Zák. č. 70/2015 Sb., (dále jen "Přílepek"), a to důvody vzniku tohoto "Přílepku", "Přílepkem" jako takovým a následky "Přílepku"." Dle navrhovatelů došlo "zásahem" (tj. přijetím zákona) k porušení řady jejich základních práv a svobod, proto se na Ústavní soud obracejí s návrhem, aby napadená ustanovení v záhlaví označeného zákona zrušil.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byly splněny procesní podmínky řízení, a dospěl k závěru, že ani jeden z navrhovatelů zjevně není osobou, která je oprávněna návrh podat.
3. Podání je návrhem na zrušení zákona, respektive jeho jednotlivých ustanovení. V podání, doplnění podání a v plných mocech navrhovatelé sice používají pojem "ústavní stížnost", nenamítají ale žádný individuální zásah orgánu veřejné moci do jejich ústavně zaručených práv a svobod ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Tvrzený zásah je proto pouze hypotetický.
4. Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat pouze ten, komu ustanovení § 64 odst. 1 ve spojení s § 27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu takové oprávnění přiznává. Fyzické a právnické osoby tak mohou podle § 64 odst. 1 písm. e) tohoto zákona učinit pouze, jestliže podaly ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu. Tato situace však v posuzované věci nenastala.
5. Ústavní soud proto návrh podle § 43 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
6. Ústavní soud o návrhu rozhodl v plénu, a to v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. b) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14 o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. června 2025
Josef Baxa v. r. předseda Ústavního soudu