Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu Krajského soudu v Brně, za který jedná samosoudce JUDr. Pavel Bachratý, na zrušení ustanovení § 45c odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 555/2004 Sb., takto: Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
2. V návrhu navrhovatel uvedl, že Okresní soud v Břeclavi jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 4. dubna 2005 č. j. P 171/2004-99 rozhodl ve výroku I. o úpravě styku otce s nezletilými dcerami, ve výroku II. zamítl návrh otce na snížení výživného na nezletilé dcery a ve výroku III. zamítl návrh matky na zvýšení výživného na nezletilé dcery. Otec podal do výroku II. tohoto rozsudku odvolání, o kterém rozhodl navrhovatel rozsudkem ze dne 12. ledna 2006 sp. zn. 14 Co 222/2005 a který nabyl právní moci dne 15.
února 2006 tak, že rozsudek soudu prvního stupně změnil a otci výživné na nezletilé dcery snížil. Dne 14. dubna 2006 napadla matka (dále jen "žalobkyně") rozsudek odvolacího soudu žalobou pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. a řízení u navrhovatele probíhá pod sp. zn. 51 C 10/2006. Žalobkyně v žalobě pro zmatečnost tvrdí, že v průběhu řízení jí byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem tím, že odvolací soud zaslal předvolání k jednání ve věci pouze její právní zástupkyni a nikoliv jí samotné.
Navrhovatel dále uvedl, že se v řízení o žalobě pro zmatečnost, vedeném pod sp. zn. 51 C 10/2006, vzhledem k uplatněným důvodům zmatečnosti při posouzení tvrzeného odnětí možnosti jednat před soudem (§ 229 odst. 3 o. s. ř.), neobejde bez aplikace či výkladu ustanovení § 45c odst. 1 a 3 o. s. ř. Přitom je toho názoru, že podle výkladu prezentovaného Ústavním soudem jde o ustanovení jsoucí v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Proto navrhovatel řízení o žalobě pro zmatečnost přerušil a podal návrh na zrušení napadených ustanovení.
5. Řízení o kontrole norem je vedeno zásadou oficiality, jejímž komponentem je i vyloučení možnosti zpětvzetí návrhu (srov. nález Pl. ÚS 7/03 in http://nalus.usoud.cz). Zákon o Ústavním soudu v souvislosti s návrhy na zrušení zákonů a jiných právních předpisů podle hlavy druhé, oddílu prvního, umožňuje zastavení řízení pouze v případě, že zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem (§ 67 odst. 1), nebo pokud pozbude platnosti ústavní zákon nebo zákon, s nimiž je podle návrhu zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, v rozporu (§ 67 odst. 2). Tato situace nenastala a Ústavní soud tak nemůže v případě zpětvzetí návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení (§ 64 odst. 3) řízení zastavit tak, jak mu to umožňuje např. ustanovení § 77, § 90 odst. 1, 2, § 94 odst. 2, § 98 odst. 1 či § 110 zákona o Ústavním soudu.
6. V důsledku procesního vývoje popsaného v bodu 3 došlo však k tomu, že Krajský soud v Brně přestal být oprávněným navrhovatelem, neboť návrhem napadená ustanovení o. s. ř. v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy aplikovat nebude (srov. § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
7. Nesplňuje-li tedy konkrétní návrh podaný podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu uvedenou podmínku přímé aplikace napadených ustanovení navrhovatelem, není navrhovatel podle výslovné dikce ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) téhož zákona k jeho podání aktivně legitimován, resp. návrh byl podán "někým zjevně neoprávněným". V takovém případě je k rozhodnutí o návrhu obecného soudu, podaného podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, povolán senát Ústavního soudu, a to k usnesení, jímž návrh odmítne [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
8. Pro uvedené je návrh na zrušení ustanovení § 45c odst. 1 a 3 o. s. ř. nutno kvalifikovat jako návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou, což založilo důvod jeho odmítnutí podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c), § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. února 2009
Vlasta Formánková předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu