Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského, soudkyně Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaje), Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele Romana Hladíka, proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. listopadu 2022 č. j. MV-195445-5/OV-2022, za účasti Ministerstva vnitra, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Přípisem, označeným jako "odvolání proti usnesení-stížnost ve věci odmítnutí mé registrace na kandidaturu na prezidenta republiky", doručeným Ústavnímu soudu dne 16. 12. 2022, stěžovatel bez bližšího odůvodnění napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. 11. 2022 č. j. MV-195445-5/OV-2022. Současně podává stížnost proti způsobu provádění kontroly podpisů na petičních arších Ministerstvem vnitra. K tomu pouze uvádí, že v jeho případě nedošlo k neuznání, nýbrž naopak k přidání podpisů na podporu jeho kandidatury.
2. Při přezkoumání kandidátní listiny stěžovatele Ministerstvo vnitra zjistilo, že petice přiložená k jeho kandidátní listině obsahuje 136 petičních archů, na kterých je uvedeno pouze 781 podpisů občanů oprávněných volit prezidenta republiky (z toho u jednoho podpisu chybí číslo občanského průkazu a u čtyř chybí druh dokladu).
3. Totéž rozhodnutí Ministerstva vnitra stěžovatel napadl před Nejvyšším správním soudem podáním označeným rovněž jako "odvolání". Uvedený soud je odmítl usnesením ze dne 7. 12. 2022 č. j. Vol 5/2022-12, a to pro neodstranění vad návrhu. Usnesení Nejvyššího správního soudu stěžovatel přiložil ke svému podání Ústavnímu soudu, aniž by je výslovně ve svém návrhu napadl.
4. Podání stěžovatele (viz sub 1) k Ústavnímu soudu nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]; zejména z něj nebyla patrná ústavněprávní argumentace pro řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel rovněž nepředložil plnou moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu).
5. Proto byl stěžovatel dopisem, který mu byl doručen do jeho vlastních rukou dne 22. 12. 2022, vyzván k jejich odstranění. K tomu byla stěžovateli stanovena lhůta 15 dnů s poučením o důsledcích, nebudou-li tyto vady v této lhůtě odstraněny [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
6. Vzhledem k tomu, že uvedené nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě (a ani k dnešnímu dni) odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
7. V souladu s čl. 1 odst. 1 písm. f) a čl. 1 odst. 2 písm. a) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14, o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb., tak rozhodl v plénu, které si shora uvedeným rozhodnutím vyhradilo rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutím správního soudu ve věcech registrace (§ 89 soudního řádu správního), jde-li o volbu prezidenta republiky, včetně rozhodnutí o odmítnutí těchto ústavních stížností.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. ledna 2023
Pavel Rychetský v. r. předseda Ústavního soudu