Pst 1/2023- 17 - text
pokračování Pst 1/2023 - 18
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj), Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí LIDÉ PRO, IČO 09742719, sídlem Říčanská 2399/3, Praha 10, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
I. Politické hnutí LIDÉ PRO se rozpouští.
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorkou politického hnutí LIDÉ PRO je jmenována společnost Insolvence Group v.o.s., IČ 07342764, sídlem Na výsluní 201/13, Praha 10.
[1] Dne 31. října 2023 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politického hnutí LIDÉ PRO (dále jen „politické hnutí“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. března 2022 č. j. Pst 37/2022-29 byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 6 odst. 5, ve spojení s § 10 zákona o politických stranách tím, že neustanovilo svůj statutární orgán a neoznámilo jeho údaje Ministerstvu vnitra, a to ani po opakované výzvě. Dle navrhovatelky politické hnutí neučinilo žádné kroky ke splnění těchto povinností.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud rozhodl s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“).
[4] Podle § 15 odst. 1 zákona o politických stranách rozhoduje Nejvyšší správní soud o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti na návrh vlády, případně prezidenta republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s. Podle § 96 s. ř. s. soud rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[5] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. března 2022 č. j. Pst 37/2022-29 byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 6 odst. 5 a § 10 zákona o politických stranách, jelikož neustanovilo svůj statutární orgán a neoznámilo jeho údaje Ministerstvu vnitra.
[6] Z § 6 odst. 5 zákona o politických stranách plyne, že orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany či hnutí. Nesplnění této povinnosti je pak důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách).
[7] Nejvyšší správní soud dne 10. ledna 2024 ověřil z rejstříku politických stran a politických hnutí, vedeného Ministerstvem vnitra, zda politické hnutí v mezidobí nesdělilo údaje o osobách, které jsou jeho statutárními orgány. Shodný postup pro zjištění splnění této povinnosti před rozhodnutím o rozpuštění politické strany nebo politického hnutí zvolil např. v rozsudku ze dne 11. června 2019 č. j. Pst 16/2019-21, bod 13, či v rozsudku ze dne 13. června 2019 č. j. Pst 10/2019 32, bod 13. Z rejstříku politických stran a hnutí zjistil, že politické hnutí ani doposud výše uvedenou povinnost nesplnilo.
[8] Podle § 13 odst. 5 zákona o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění (…), jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. Z § 14 odst. 2 zákona o politických stranách pak vyplývá, že politická strana či politické hnutí by měly napravit zjištěné nedostatky nejpozději ve lhůtě jednoho roku, přičemž před marným uplynutím lhůty nejsou vláda anebo prezident republiky oprávněni podat návrh na jejich rozpuštění (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006 11, č. 1386/2007 Sb. NSS, Strana občanského porozumění). Soud tak v tomto případě zkoumá pouze to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které byla činnost politické strany nebo hnutí pozastavena (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. prosince 2003 č. j. Pst 5/2003 43, č. 299/2004 Sb. NSS, Republikánská unie).
[9] Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci. Politické hnutí ani déle než rok po pozastavení činnosti nenapravilo závadný stav, který byl důvodem pro pozastavení jeho činnosti, neboť neustanovilo statutární orgán a neoznámilo jeho údaje Ministerstvu vnitra.
[10] Nejvyšší správní soud proto rozhodl o rozpuštění politického hnutí.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[12] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany či hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany ve smyslu § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle § 191 odst. 4 tohoto zákona.
[13] Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorkou politického hnutí společnost Insolvence Group v.o.s., IČ 07342764, sídlem Na výsluní 201/13, Praha 10, tj. ve stejné městské části, v níž sídlí politické hnutí. Likvidace politického hnutí se řídí podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a předložení potvrzení o výmazu politického hnutí z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§ 111-119 soudního řádu správního).
Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 10. ledna 2024
Tomáš Langášek
předseda senátu