Pst 10/2019- 32 - text
Pst 10/2019 - 34 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, za účasti: politické hnutí Hnutí občanů Prahy, IČ 03247856, sídlem Březinova 492/13, 186 00 Praha 8, o návrhu na rozpuštění politického hnutí
I. Politické hnutí Hnutí občanů Prahy se rozpouští.
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politického hnutí Hnutí občanů Prahy je jmenován JUDr. Jiří Voda LL.M., insolvenční správce, IČ 68754515, sídlem Sokolovská 85/104, Praha 8.
[1] Dne 7. ledna 2019 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politického hnutí Hnutí občanů Prahy (dále jen „politické hnutí“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. března 2016 č. j. Pst 17/2015-21 byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2014, a nesplnilo povinnost stanovenou v § 6 odst. 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. b) a § 10 zákona o politických stranách, neboť Ministerstvu vnitra nesdělilo údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem. Politické hnutí však ani poté neučinilo kroky k odstranění závadného stavu a nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2015 a 2016, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232 z 47. schůze konané 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, a z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne 27. dubna 2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2016. Z vyjádření Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na který přešla na základě novelizace zákona o politických stranách provedené zákonem č. 302/2016 Sb. kontrolní pravomoc ve vztahu k financování politických hnutí, dále vyplývá, že politické hnutí nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2017.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
[3] Usnesením ze dne 13. února 2019 č. j. Pst 10/2019-17 předseda senátu s ohledem na vyhlášení voleb do Evropského parlamentu přerušil řízení [§ 48 odst. 2 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 94 odst. 2 tohoto zákona a s § 15 odst. 2 zákona o politických stranách]. Ochranná doba podle § 15 odst. 2 zákona o politických stranách skončila dne 4. června 2019, a proto předseda senátu usnesením ze dne 27. května 2019 č. j. Pst 10/2019-22 vyslovil, že se v řízení od 5. června 2019 pokračuje.
[4] Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016, vyplývala povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné s § 17 až 19 tohoto zákona.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§ 19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§ 19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že politické hnutí mělo splnit povinnost předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudila naposledy ve lhůtě do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. června 2017, jak vyplývá z vyjádření úřadu zaslaného společně s návrhem na rozpouštění politického hnutí.
[7] Politické hnutí tedy mělo předložit výroční finanční zprávu za roky 2015 a 2016 nejpozději ke dni 1. dubna 2016 a 1. dubna 2017 Poslanecké sněmovně. Pokud tak v této lhůtě neučinilo a nestalo se tak ani do 8. června 2017, mohlo své pochybení napravit předložením výročních finančních zpráv Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by při jejich posuzování vycházel z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016. Výroční finanční zpráva za rok 2017 se již předkládala tomuto úřadu ve lhůtě do 1. dubna 2018 podle § 19h zákona o politických stranách ve znění zákona č. 302/2016 Sb.
[8] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 17. března 2016 č. j. Pst 17/2015-21 již byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016 tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2014, a nesplnilo povinnost stanovenou v § 6 odst. 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. b) a § 10 zákona o politických stranách, neboť Ministerstvu vnitra nesdělilo údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem.
[10] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 761 z 27. schůze konané 21. května 2015, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014, politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2014 [usnesení II písm. b) bod 13]; podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232 z 47. schůze konané 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2015 [usnesení II písm. b) bod 11]; podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané 27. dubna 2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2016, politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2016 [usnesení II písm. b) bod 19]. Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k rozpuštění politického hnutí Hnutí občanů Prahy ze dne 23. dubna 2018 č. j. UDH-555/2018 politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za roky 2014, 2015, 2016 a 2017; Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí není známo, zda politické hnutí oznámilo Ministerstvu vnitra údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách. Politické hnutí tak neodstranilo závadný stav vedoucí k pozastavení její činnosti, a nadto nepředložilo ani výroční finanční zprávy za roky 2015, 2016 a 2017.
[11] Protože podle § 96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí aktuální informaci ohledně předmětných výročních finančních zpráv a ověřil, zda Ministerstvu vnitra byly sděleny údaje o osobách, které jsou statutárními orgány politického hnutí.
[12] Dne 12. června 2019 obdržel Nejvyšší správní soud sdělení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí č. j. UDH-1871/2019, že politické hnutí Hnutí občanů Prahy doposud nepředložilo výroční finanční zprávy za rok 2014 ani po pozastavení činnosti a nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2015, 2016 a 2017. Nadto politické hnutí nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2018.
[13] Dne 13. června 2019 nahlédl Nejvyšší správní soud do rejstříku politických stran a politických hnutí, vedený Ministerstvem vnitra, aby ověřil, zda politické hnutí nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem. Zjistil, že politické hnutí tak dosud neučinilo.
[14] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný. Údaje obsažené ve spise dokládají, že politické hnutí skutečně nesplnilo zákonem uložené povinnosti, což vedlo k pozastavení jeho činnosti. Ani po pozastavení jeho činnosti rozsudkem Nejvyššího správního soudu, mj. z důvodů nepředložení finanční zprávy za rok 2014 příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, respektive později Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, tuto výroční finanční zprávu nepředložilo, ani nesplnilo povinnost stanovenou v § 6 odst. 5, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. b) a § 10 zákona o politických stranách, neboť nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem.
Navíc hnutí v zákonem stanoveném termínu nepředložilo příslušnému orgánu (tj. Poslanecké sněmovně, respektive Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí) výroční finanční zprávy za roky 2015, 2016, 2017 a 2018, a neučinilo tak ani později. Politické hnutí tak opakovaně nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016, respektive § 19h odst. 1 tohoto zákona v nyní účinném znění, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b) citovaného zákona].
[15] Platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§ 13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.
[16] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění politického hnutí Hnutí občanů Prahy.
[17] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[18] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany ve smyslu § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle § 191 odst. 4 tohoto zákona. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem politického hnutí JUDr.
Jiřího Vodu LL.M., insolvenčního správce, IČ 68754515, se sídlem Sokolovská 85/104, Praha 8, tj. ve stejné části Prahy, v níž sídlí politické hnutí. Likvidace politického hnutí se řídí podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a bude likvidátorovi na jeho návrh přiznána soudem po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a předložení potvrzení o výmazu politického hnutí z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné.
Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 13. června 2019
Tomáš Langášek předseda senátu