Nejvyšší správní soud rozsudek volby

Pst 11/2025

ze dne 2025-12-19
ECLI:CZ:NSS:2025:PST.11.2025.21

Pst 11/2025- 21 - text

pokračování Pst 11/2025 - 22

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila ve věci navrhovatelky: vláda, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb na Ministerstvu vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí Hnutí PES, Eškova 33, Jince, o návrhu na rozpuštění politického hnutí

I. Politické hnutí Hnutí PES se rozpouští.

II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Likvidátorem politického hnutí Hnutí PES je jmenován insolvenční správce Mgr. Jiří Prokop, Pražská 38, Beroun.

[1] Vláda podala návrh na rozpuštění politického hnutí Hnutí PES podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (zákon o politických stranách). Tento návrh odůvodnila tím, že soud už dříve pozastavil hnutí činnost, neboť opakovaně nesplnilo povinnost vyplývající z § 19h odst. 1 zákona o politických stranách a nepředložilo Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávy za roky 2021 a 2022. Hnutí neodstranilo tento závadný stav ani později. Stejně tak opomnělo předložit i výroční finanční zprávy za roky 2023 a 2024.

[2] Politické hnutí se k návrhu nevyjádřilo.

[3] O rozpuštění strany a hnutí rozhoduje soud na návrh vlády, případně prezidenta republiky (§ 15 odst. 1 zákona o politických stranách). Řídí se při tom skutkovým stavem, který tu je v době rozhodnutí soudu (§ 96 s. ř. s.).

[4] Soud pozastavil politickému hnutí činnost rozsudkem ze dne 10. 1. 2024, čj. Pst 40/2023

19, neboť nepředložilo úřadu výroční finanční zprávy za roky 2021 a 2022, a tím nesplnilo svou povinnost podle § 19h odst. 1 zákona o politických stranách. Z podnětu úřadu ze dne 7. 2. 2025, čj. UDH

00240/2025, vyplývá, že hnutí nenapravilo stav, který vedl k pozastavení jeho činnosti. Soud ani nemá informace o tom, že by se skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil.

[5] Politickou stranu a hnutí může soud rozpustit, jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti trvají skutečnosti, pro které jim byla činnost pozastavena (§ 13 odst. 5 zákona o politických stranách). Zjištěné nedostatky může strana či hnutí napravit ve lhůtě jednoho roku (§ 14 odst. 2 téhož zákona). Soud tak v tomto případě zkoumá jen to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které pozastavil straně nebo hnutí činnost (rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. Pst 5/2003

43, č. 299/2004 Sb. NSS).

[6] Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci. Politické hnutí ani déle než rok po pozastavení činnosti nenapravilo vadný stav, který k pozastavení vedl. Proto ho soud rozpustil. Informace vlády o tom, že hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy ani za další roky, jen dokresluje jeho přístup k plnění zákonných povinností, avšak na posouzení věci samé nemá vliv. Soud se tedy touto otázkou dále nezabýval.

[7] Vláda sice v řízení uspěla, ale nevznikly jí žádné náklady nad rámec její běžné činnosti, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

[8] V rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí soud současně likvidátora; tím nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí (§ 13 odst. 5 zákona o politických stranách). Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu, a soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (§ 191 odst. 3 a 4 občanského zákoníku).

[9] Soud jmenoval likvidátorem Mgr. Jiřího Prokopa, Pražská 38, Beroun, který sídlí nedaleko sídla rozpuštěného politického hnutí.

[9] Soud jmenoval likvidátorem Mgr. Jiřího Prokopa, Pražská 38, Beroun, který sídlí nedaleko sídla rozpuštěného politického hnutí.

[10] Při likvidaci postupuje likvidátor podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona vyhotoví likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku. Tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, pak předloží soudu ke schválení.

[11] Soud k tomu ovšem připomíná závěry civilní judikatury, z níž plyne, že likvidace není vždy nutná. Nezjistí

li likvidátor jmenovaný soudem po provedení potřebného šetření žádný majetek právnické osoby, podá návrh na její výmaz z veřejného rejstříku podle § 82 odst. 1 věty druhé zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, nebrání

li tomu překážky uvedené v § 82 odst. 2 téhož zákona či další zákonné překážky. Výmaz politické strany či hnutí tedy může být proveden i bez likvidace. Postup podle § 198 odst. 2 občanského zákoníku zde není zapotřebí (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2024, sp. zn. Cpjn 203/2023, R 1/2024 st., body 24 a 33). S ohledem na specifika likvidace politických stran a hnutí předloží likvidátor soudu v takovém případě jen informaci o tom, že nezjistil žádný majetek strany či hnutí. Poté, co s tím soud vysloví souhlas, podá likvidátor k Ministerstvu vnitra návrh na výmaz.

[12] Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná poté, co schválí konečnou zprávu o průběhu likvidace či vysloví souhlas s výmazem a co mu likvidátor předloží potvrzení o výmazu politického hnutí z rejstříku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné, vyjma obnovy řízení (§ 111 až § 119 s. ř. s.).

Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu. Podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).

V Brně dne 19. prosince 2025

Vojtěch Šimíček

předseda senátu