Pst 14/2019- 25 - text
pokračování Pst 14/2019 - 27
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, za účasti: politické hnutí Plzeň pro sport, IČ 0318420, se sídlem Krašovská 1729/16, Plzeň, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
I. Politické hnutí Plzeň pro sport se rozpouští.
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politického hnutí je jmenován JUDr. Martin Aleš, insolvenční správce, IČ 45331073, se sídlem Houškova 524/30, Plzeň.
[1] Dne 7. ledna 2019 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politického hnutí Plzeň pro sport (dále jen „politické hnutí“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“) z důvodu nepředložení výroční finanční zprávy za rok 2014 a neoznámení údajů o osobách, které jsou statutárním orgánem dle § 10 téhož zákona. Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. února 2016 č. j. Pst 9/2015 – 25 byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2014 a povinnost vyplývající z § 10 téhož zákona tím, že neoznámilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, kterou jsou statutárním orgánem. Politické hnutí však ani poté neučinilo kroky k odstranění závadného stavu a nepředložila výroční finanční zprávy za roky 2015 a 2016, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232 z 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015 a z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne 24. dubna 2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2016. Z vyjádření Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na který přešla na základě novelizace zákona o politických stranách provedené zákonem č. 302/2016 Sb. kontrolní pravomoc ve vztahu k financování politických stran, dále vyplývá, že politické hnutí nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2017.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
[3] Usnesením ze dne 13. února 2019 č. j. Pst 14/2019 14 předseda senátu s ohledem na vyhlášení voleb do Evropského parlamentu přerušil řízení [§ 48 odst. 2 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 94 odst. 2 tohoto zákona a s § 15 odst. 2 zákona o politických stranách]. Ochranná doba podle § 15 odst. 2 zákona o politických stranách skončila dne 4. června 2019, a proto předseda senátu usnesením č. j. Pst 14/2019 16 vyslovil, že se v řízení od 5. června 2019 pokračuje.
[4] Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016, vyplývala povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné s § 17 až 19 tohoto zákona.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§ 19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§ 19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že politické hnutí mělo splnit povinnost předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudila naposledy ve lhůtě do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. června 2017, jak vyplývá z vyjádření úřadu zaslaného společně s návrhem na rozpuštění politického hnutí.
[7] Politické hnutí tedy mělo předložit výroční finanční zprávu za rok 2014 nejpozději ke dni 1. dubna 2015 Poslanecké sněmovně. Pokud tak v této lhůtě neučinilo a nestalo se tak ani do 8. června 2017, mohlo své pochybení napravit předložením výroční finanční zprávy za rok 2015 či 2016 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by při posuzování vycházel z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016. Výroční finanční zprávy za rok 2017 se již předkládaly tomuto úřadu ve lhůtě do 1. dubna 2018 podle § 19h zákona o politických stranách ve znění zákona č. 302/2016 Sb.
[8] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního. Obdobný postup se aplikuje i ve věci neoznámení údajů o osobách, které jsou statutárním orgánem politického hnutí dle § 6 odst. 5 zákona o politických stranách; podnět však podává Ministerstvo vnitra.
[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 29. března 2017 č. j. Pst 3/2017 16 již byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016 tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2014 a nesdělilo Ministerstvu vnitra v zákonné lhůtě údaje o osobách, které jsou statutárními orgány dle § 10 zákona o politických stranách.
[10] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky. Dle výše citovaných usnesení Poslanecké sněmovny politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2014. Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k rozpuštění politického hnutí Plzeň pro sport ze dne 29. května 2018 č. j. UDH-558/2018 politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2014; neodstranilo tedy závadný stav vedoucí k pozastavení jeho činnosti, a nadto nepředložilo ani výroční finanční zprávy za roky 2015, 2016 a 2017.
[11] Protože podle § 96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí aktuální informaci ohledně předmětných výročních finančních zpráv. Podle sdělení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k rozpuštění politického hnutí Plzeň pro sport ze dne 10. 6. 2019, č. j. UDH-1859/2019, politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2014, 2015, 2016 a 2017. Závadný stav trvá.
[12] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný. Údaje obsažené ve spise dokládají, že politické hnutí skutečně nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu nepředložilo příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávu za rok 2014, pro což mu byla činnost politického hnutí citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu pozastavena, dále v zákonem stanoveném termínu nepředložilo příslušnému orgánu (tj. Poslanecké sněmovně, respektive Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí) výroční finanční zprávy za roky 2015, 2016 a 2017, a neučinilo tak ani později.
Politické hnutí tak opakovaně nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016, respektive § 19h odst. 1 tohoto zákona v nyní účinném znění, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b) citovaného zákona].
[13] Ze znění i smyslu § 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném znění je zřejmé, že za situace, v níž politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložilo buď vůbec, anebo ji nepředložilo se zákonem požadovanými náležitostmi, opodstatňuje takové porušení zákona o politických stranách rozpuštění politického hnutí. Platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§ 13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.
[14] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění politického hnutí Plzeň pro sport.
[15] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[16] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany ve smyslu § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle § 191 odst. 4 tohoto zákona. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem politické strany JUDr.
Martina Aleše, insolvenčního správce, IČ 45331073, se sídlem Houškova 524/30, Plzeň, tj. ve stejném městě, v níž sídlí politické hnutí. Likvidace se řídí podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a bude likvidátorovi na jeho návrh přiznána soudem po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 11. června 2019
JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu