kých hnutích, ve znění zákonů č. 68/1993 Sb.a č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 296/1995 Sb., zákonů č. 322/1996 Sb., č. 340/2000 Sb. a č. 556/2004 Sb. Politické strany jsou korporace soukromého práva, jejichž základní funkcí je spojovat stát a společnost tím, že aktivizují a zapojují občany do správy veřejných záležitostí, a jejichž postavení je založeno na principech svobody, rovnosti a veřejnosti. Povinnost politických stran každoročně předkládat Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu, včetně zprávy auditora-o ověření roční účetní závěrky ($ 18 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických;hnutích), proto není vý- razem svévole zákonodárce, nýbrž představuje záruku u jejich otevřenosti a transparentnosti.
Podle $ 4 písm. a) zákona nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo je- -jichž cílem je odstranění demokratic- „kých základů státu. Podle $-18 odst. 1 zákona jsou strany a hnutí povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k infor- maci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a) až £) cito- vaného ustanovení. Podle písm. b) toho- to ustanovení zahrnuje výroční finanční zpráva zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad.
Podle $ 14 odst. 1 zákona může být čin- nost strany a hnutí rozhodnutím soudu po- zastavena, jestliže jejich činnost je v rozpo- rus$1až$5,$6odst.5 a $ 17 až $ 19 nebo se stanovami. O rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o zno- vuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nej- vyšší správní soud ($ 15 odst. 1 zákona). Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. Podle $ 96 s. ř. s. rozhoduje soud o návrhu na rozpuš- tění politické strany nebo politického hnu- tí podle skutkového stavu, který tu je v do- bě rozhodnutí soudu.
Podaný návrh je důvodný, neboť z lis- tinných důkazů obsažených ve spise (konkrétně z usnesení Poslanecké sně- movny a z výročních finančních zpráv odpůrce vyžádaných Nejvyšším správ- ním soudem) bylo zjištěno, že odpůrce nesplnil shora citované zákonem ulože- né povinnosti: opakovaně totiž předložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sně- movně Parlamentu České republiky, vý- roční finanční zprávy, které nezahrnova- ly zprávu auditora o. ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad. To nenapravil ani v době rozhodování Nej- vyššího správního soudu.
Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost “stanove- nou v $ 18 odst. 1 zákona, přičemž ne- splnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení Činnosti strany. Z ústavněprávního hlediska je přede- vším nutno konstatovat - a v tomto smě- ru Nejvyšší správní soud plynule navazu- je na judikaturu Ústavního soudu (viz zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 26/94, Sb. ÚS, sv. 4, str. 113 a násl.) - že politické strany představují státem privilegované kor- porace soukromého práva, nezbytné v reprezentativní formě vlády, jejichž zá- kladní funkcí je vytvářet svorník mezi státem a společností tím, že aktivizují a zapojují občany do správy veřejných záležitostí.
Toto jejich vymezení bezpro- středně vyplývá především z čl. 5 Ústavy ČR a zčl. 20 a 22 Listiny základních práv a svobod. Nejvyšší správní soud se v této sou- vislosti ztotožňuje s předním německým konstitucionalistou K. Hessem: ten zfor- muloval tzv. statusovou teorii politic- kých stran (K. Hesse: Die verfassungs- rechtliche Stellung der | politischen Parteien im modernen Staat, /n: G. Zie- bura: Beitráge zur allgemeinen Parteien- lehre, str. 124 a násl.), kterou je možno označit za obecně uznávanou ústavně- právní evropskou doktrínu.
Podle této teorie mají politické strany naplňovat status svobody, rovnosti a veřejnosti, Podstata této teorie vychází z myšlenky, že politické strany se nacházejí v urči- tých typech vztahů: ke státu, k ostatním politickým stranám a ke společnosti. Pro vztah politických stran ke státu by měl být určující status svobody, pro vztah k ostatním stranám status rovnosti a pro vztah ke společnosti status veřejnosti (transparentnosti). Průmět statusu veřejnosti (a v koneč- ném důsledku také rovnosti ve smyslu respektování stejných právních povin- ností všemi politickými stranami) do ob- lasti jednoduchého práva představuje podle přesvědčení Nejvyššího správní- ho soudu rovněž ustanovení $ 18 záko- na, podie něhož jsou politické strany povinny každoročně předkládat Posla- necké sněmovně výroční finanční zprá- vu; která má mimo jiné obsahovat rov- něž zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad.
V tomto směru je totiž nutno uvést, že Poslanecká sněmovna z pochopitelných důvodů kontroluje toliko úplnost, a ni- koliv správnost (pravdivost) těchto fi- nančních zpráv; v tomto kontextu se proto zpráva auditora jeví jako velmi vý- znamná. Podle $ 14 odst. 4 písm. c) záko- na č. 254/2000 Sb., o auditorech, totiž „zpráva auditora musí obsahovat výrok auditora, ve kterém auditor vyjadřuje ná- zor, zda účetní závěrka nebo konsolido- vaná účetní závěrka v souladu s právními předpisy nebo Mezinárodními účetními standardy podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky; auditor uvádí výrok bez výhrad, pokud podle auditora účetní 611 587 závěrka nebo konsolidovaná účetní zá- věrka v souladu s právními předpisy ne- bo Mezinárodními účetními standardy ve všech významných ohledech podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnic- tví a finanční situace účetní jednotky a pokud všechny významné skutečnosti, včetně případných změn účetních me- tod, byly odpovídajícím způsobem po- psány v příloze účetní závěrky nebo kon- solidované účetní závěrky“.
Je tak zjevné, že zákonná povinnost nechat roční účetní závěrku prověřit formou auditu nepředstavuje výron libovůle zá- konodárce, ve svých důsledcích zasahují- cí postavení zejména malých politických stran, nýbrž je nutno ji právě naopak vy- kládat jako záruku otevřenosti a transpa- rentnosti politických stran, která je ne- zbytná s ohledem na jejich privilegované postavení oproti jiným právnickým oso- bám a na jejich funkci v ústavním systé- mu. Zákonný požadavek auditu tak jed- noznačně vyhovuje testu- ústavnosti.
Odpovídá proto smyslu ustanovení $ 14 odst. 1 zákona, že za situace, kdy po- litická strana nebo politické hnutí výroč- ní finanční zprávu nepředložily buď vů- bec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové porušení ustanovení $ 18 odst. 1 zákona pozastavení činnosti politické strany ne- bo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy ni- koli jednorázově, nýbrž způsobem mají- cím charakter perpetuálního chování - viz $ 4 zákona) nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožují- cím demokratické základy státu.
Pro úplnost lze dodat, že podle $ 14 odst. 2 zákona mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozasta- vení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skuteč- nosti, pro které byla činnost strany poza- stavena, podají orgány uvedené v $ 15 tohoto zákona žalobu ve správním soud- nictví na rozpuštění strany. Pokud dojde podle $ 14 odst. 3 zákona ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvo- dem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kte- rým stanovenou povinnost uznal za spi- něnou příslušný orgán.
(ček, ras) Daňové řízení: průkazní povinnost správce daně Daň z příjmů: úprava základu daně při sjednání cen odlišných od cen na trhu obvyklých k $ 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ve zdaňovacím období roku 1997 (v textu též „zákon o daních z příjmů“) k $ 31 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“)
I. Zákonné podmínky umožňující správci daně úpravu základu daně po- platníka postupem podle $ 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních 612 z příjmů, jsou splněny pouze při zjištění odlišnosti cen sjednaných oproti cenám na trhu obvyklým a při neuspokojivém doložení tohoto rozdílu da- ňovým subjektem.
II. Existenci skutečností vyvracejících věrohodnost a správnost zaúčto- vání sjednané ceny vzhledem k objektivně existujícím cenám na trhu pro- kazuje správce daně ($ 31 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
Vláda České republiky proti politické straně S. v L. o pozastavení činnosti poli- tické strany.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených v § 111 a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán. V Brně dne 6. dubna 2005
JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu