Nejvyšší správní soud usnesení správní

Pst 2/2008

ze dne 2009-11-03
ECLI:CZ:NSS:2009:PST.2.2008.109

Pst 2/2008- 109 - text

Pst 2/2008 - 111

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Radana Malíka, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna,, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda České republiky, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 – Malá Strana, zastoupeného JUDr. Václavem Henychem, vrchním ředitelem Sekce archivnictví a všeobecné správy Ministerstva vnitra, proti odpůrci: Balbínova poetická strana, se sídlem Balbínova 6, Praha 2, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany,

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Dne 23. 12. 2008 podala u Nejvyššího správního soudu vláda České republiky (dále jen „navrhovatel“) návrh na pozastavení činnosti politické strany Balbínova poetická strana (dále jen „odpůrce“) na základě § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnil navrhovatel tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svoji zákonnou povinnost každoročně předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) výroční finanční zprávu v úplnosti stanovené zákonem (§ 18 odst. 1 zákona o politických stranách). Navrhovatel proto dospěl k závěru, že činnost odpůrce je v rozporu s ustanovením § 4 písm. a) zákona o politických stranách a s ohledem na to, že činnost odpůrce se dotýká demokratických základů státu, je nepřípustné, aby takovou činnost vyvíjely politické strany a hnutí, které porušují zákony. Navrhl proto, aby Nejvyšší správní soud pozastavil činnost odpůrce. Navrhovatel v návrhu předkládá, že podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 295 ze 14. schůze 27. 4. 2007 ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2006 (část III. písm. b) bod 1.) odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2006 v úplnosti stanovené zákonem, neboť z požadovaných přehledů o přijatých darech a dárcích obsahovala pouze přehled peněžitých darů od fyzických osob, přičemž v tomto přehledu nebyl uveden údaj o výši jednotlivých darů, a dále scházela část V. a VI. vzoru předepsaného formuláře výroční finanční zprávy týkající se přehledu o hodnotě majetku nabytého dědictvím a přehledu o členech, jejichž celkový členský příspěvek za rok je vyšší než 50 000 Kč. Dále navrhovatel uvádí, že podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 777 ze 30. schůze 30. 4. 2008 ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2007 (část II. písm. b) bod 3.) odpůrce nepředložil ve stanoveném termínu zprávu, učinil tak až 24. 4. 2008, a tato zpráva byla taktéž neúplná, neboť neobsahovala údaj o výši poskytnutého peněžitého daru a přehled peněžitých darů od fyzických osob. Odpůrce se k návrhu vyjádřil ve svém podání ze dne 25. 1. 2009, doručeném zdejšímu soudu dne 28. 1. 2009 (č. l. 49), v tom smyslu, že si je vědom svých pochybení. Jako přílohy svého podání zaslal Nejvyššímu správnímu soudu „chybějící strany Hlášení“ za rok 2006 a za rok 2007. Dále v podání vyjádřil nesouhlas, aby bylo o návrhu rozhodováno bez jednání. Následně Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 26. 2. 2009, č. j. Pst 2/2008 – 60, přerušil v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona o politických stranách řízení o předmětném návrhu na pozastavení činnosti odpůrce, a to v důsledku rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 10. 2. 2009 o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu s termínem konání 5. a 6. 6. 2009. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit „nelze v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb. To neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí v rozporu s § 4“. S tím související § 94 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), stanoví, že návrh na rozpuštění nebo pozastavení činnosti politické strany a politického hnutí je nepřípustný, byl-li podán v době, o níž zvláštní zákon stanoví, že v ní nelze činnost politické strany nebo politického hnutí pozastavit nebo je rozpustit. Byl- li však návrh podán předtím, soud řízení na tuto dobu přeruší. Přestože volby do Evropského parlamentu nejsou součástí výčtu uvedeného v § 15 odst. 2 zákona o politických stranách, je nutno výše citované ustanovení vykládat tak, že s ohledem na účel tohoto ustanovení (ochrana svobodné soutěže politických sil v období, kdy aktivity politických subjektů vrcholí) a výkladu e ratione legis je třeba postupovat i v situaci vyhlášení voleb do Evropského parlamentu podle výše uvedených ustanovení a řízení přerušit, což bylo učiněno i v daném případě.

Následně dne 1. 7. 2009 vyhlásil prezident republiky rovněž volby do Poslanecké sněmovny (stanovený termín konání 9. – 10. 10. 2009), následkem čehož se lhůta přerušení prodloužila. Nicméně v důsledku nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 10. září 2009 byl ke dni vydání tohoto nálezu zrušen ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, a pozbylo platnosti rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny. Tím odpadly veškeré důvody přerušení řízení a Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 8. 10. 2009, č. j. Pst 2/2008 – 101, rozhodl o pokračování řízení o předmětném návrhu na pozastavení činnosti odpůrce a účastníci řízení byli předvoláni k ústnímu jednání na den 3. 11. 2009 ve 14:00 hodin. V průběhu nařízeného jednání navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět. Protože navrhovatel vzal při jednání svůj návrh zpět, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než řízení zastavit podle § 47 písm. a) s. ř. s., podle kterého soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u řádné opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. listopadu 2009 JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu