Pst 2/2015- 24 - text
Pokračování Pst 2/2015 - 25
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem nábř. E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: Spravedlivá občanská společnost, se sídlem Pod Malsičkou 593, Volyně, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
I. Činnost politického hnutí Spravedlivá občanská společnost se pozastavuje.
II. Navrhovatelce se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Navrhovatelka podala u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti odpůrce (politického hnutí) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
[2] Návrh odůvodnila tím, že odpůrce, který vznikl registrací u Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) dne 9. 7. 2014, neoznámil dle § 10 zákona o politických stranách údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou jeho statutárním orgánem, ačkoliv na tuto povinnost byl upozorněn dopisem ministerstva ze dne 10. 2. 2015. Dále odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2014 [viz usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 21. 5. 2015, č. 761]. Odpůrce takto neučinil ani dodatečně, jak je zřejmé z dokumentace výročních finančních zpráv stran a hnutí uložené v sekretariátu Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. II.
[3] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil. III.
[4] Návrh na pozastavení činnosti odpůrce je důvodný.
[5] Z listinných důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že odpůrce neoznámil ministerstvu údaje uvedené v bodě [2] tohoto usnesení a ani nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2014 [usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 21. 5. 2015, č. 761, část II. písm. b) bod 52.].
[6] Podle § 96 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.), rozhoduje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu. Soud si proto vyžádal od Poslanecké sněmovny a ministerstva aktuální informace týkající se oznámení zákonem stanovených údajů a předmětné výroční finanční zprávy.
[7] Z přípisu ministerstva ze dne 1. 2. 2016, č. j. MV-82147-13/VS-2014, vyplynulo, že odpůrce nepředložil ministerstvu údaje uvedené v bodě [2] tohoto usnesení. Z přípisu Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR, ze dne 2. 2. 2016, č. j. PS 2016/1209, 2016/KV/51, vyplynulo, že ani k uvedenému datu odpůrce Poslanecké sněmovně nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2014.
[8] Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Podle § 6 odst. 5 uvedeného zákona orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14). Podle § 10 tohoto zákona strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů. Z § 18 odst. 1 téhož zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění upřesněném v písmenech a) až f) tohoto ustanovení. Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, pokud je jejich činnost v rozporu s § 1 až § 5, § 6 odst. 5 a § 17 až § 19 téhož zákona nebo se stanovami.
[9] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
[10] Na základě výše uvedených skutečností soud uzavřel, že podaný návrh je důvodný. Z údajů obsažených ve spisu vyplynulo, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti, neboť ministerstvu neoznámil zákonem stanovené údaje a v zákonem stanoveném termínu nepředložil podle shora citovaného přípisu z Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, výroční finanční zprávu za rok 2014. Odpůrce tedy nesplnil zákonné povinnosti stanovené v § 10 a § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění těchto povinností představuje důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí [§ 14 odst. 1 zákona o politických stranách]. Tyto nedostatky odpůrce nenapravil ani ke dni rozhodnutí soudu.
[11] Ze znění i smyslu § 6 odst. 5 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí neustanoví v zákonné lhůtě své orgány, ministerstvo dá podnět k návrhu na pozastavení jejich činnosti. Smyslem institutu pozastavení činnosti je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
[12] V této souvislosti Nejvyšší správní soud doplňuje, že podle § 14 odst. 3 zákona o politických stranách, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom, aby bezprostředně po splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti. Pozastavení činnosti politické strany či politického hnutí tak nepředstavuje nevratný či dokonce likvidační krok ve vztahu k dotčené politické straně či dotčenému politickému hnutí, ale je třeba jej vnímat jako poslední výzvu ze strany státu k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve může následovat rozpuštění dané politické strany či daného politického hnutí. Teprve v případě, že dotčená politická strana či dotčené politické hnutí na tuto poslední výzvu ve stanovené lhůtě nereaguje, připadá v úvahu druhý krok, tj. rozpuštění politické strany či hnutí.
[13] Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že činnost odpůrce se pozastavuje ze shora uvedených důvodů.
[14] Soud rozhodl ve věci bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s.
[15] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla právo na náhradu nákladů, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle s. ř. s. přípustné.
Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o pozastavení jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 odst. 1, 2 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 3. února 2016
JUDr. Jan Passer předseda senátu