Pst 3/2022- 17 - text
pokračování Pst 3/2022 - 18
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí Ostravské fórum, sídlem Hladnovská 1255/23, Ostrava, o návrhu na rozpuštění politického hnutí
I. Politické hnutí Ostravské fórum se rozpouští.
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorkou politického hnutí Ostravské fórum je jmenována JUDr. Milena Bódiová, insolvenční správkyně, IČO 66251737, sídlem Jurečkova 1860/4, Ostrava.
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda jako navrhovatelka u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politického hnutí Ostravské fórum podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. dubna 2017, čj. Pst 18/2017-23, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2014 se všemi zákonnými náležitostmi a výroční finanční zprávu za rok 2015 nepředložilo vůbec. Ani po pozastavení činnosti neučinilo politické hnutí kroky k odstranění závadného stavu. Navrhovatelka též uvedla, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy ani za roky následující.
[2] Politické hnutí, ač soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
[3] Soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí podnět ze dne 5. října 2021, na který navrhovatelka odkázala.
[4] Podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), rozhodl soud s předpokládaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti na návrh vlády, případně prezidenta republiky. O těchto návrzích rozhoduje soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního. Podle § 96 s. ř. s. soud rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[6] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. dubna 2017, čj. Pst 18/2017-23, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015.
[7] Novelou zákona o politických stranách provedenou zákonem č. 302/2016 Sb. byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§ 19f zákona o politických stranách). Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§ 19h zákona o politických stranách). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě a pro podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách). Z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je však zřejmé, že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. června 2017. Politické hnutí tak mohlo své pochybení napravit předložením výročních finančních zpráv za roky 2014 a 2015 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by při jejím posuzování vycházel z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016.
[8] Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k pozastavení činnosti a k rozpouštění politických stran a politických hnutí ze dne 5. října 2021, čj. UDH-02377/2021, politické hnutí ve stanovené lhůtě nesplnilo povinnosti, které vedly k pozastavení jeho činnosti.
[9] Soud neobdržel informace, že by se tento skutkový stav do dne vydání rozsudku změnil (§ 96 s. ř. s).
[10] Strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena (§ 13 odst. 5 zákona o politických stranách). Nejpozději by měla politická strana či politické hnutí napravit zjištěné nedostatky ve lhůtě jednoho roku (§ 14 odst. 2 zákona o politických stranách); před marným uplynutím této lhůty nejsou vláda anebo prezident republiky oprávněni podat návrh na rozpuštění (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007, čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS, Strana občanského porozumění). Soud v takovém případě zkoumá jen to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které byla činnost politické strany nebo hnutí pozastavena (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. prosince 2003, čj. Pst 5/2003-43, č. 299/2004 Sb. NSS, Republikánská unie).
[11] Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci. Politické hnutí ani déle než rok po pozastavení činnosti nenapravilo vadný stav spočívající v tom, že nepředložilo ani dodatečně Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015.
[12] Nejvyšší správní soud proto rozhodl o rozpuštění politického hnutí.
[13] Informace navrhovatelky o tom, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy ani za další roky, jen dokresluje přístup hnutí k plnění zákonných povinností, avšak na posouzení věci samé nemá vliv. Soud se proto touto otázkou dále nezabýval.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před soudem náklady vymykající se z její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[15] Podle § 13 odst. 5 zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politického hnutí ve smyslu § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle § 191 odst. 4 tohoto zákona. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorkou politického hnutí JUDr. Milenu Bódiovou, insolvenční správkyni se sídlem Jurečkova 1860/4, Ostrava, tj. ve stejné obci, v níž sídlí politické hnutí.
[16] Likvidace politického hnutí se řídí ustanovením § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a předložení potvrzení o výmazu politického hnutí z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§ 111–119 s. ř. s.).
Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek předseda senátu