Pst 42/2023- 40 - text
pokračování Pst 42/2023 - 41
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastník řízení: politická strana Manifest.cz – Pravá Svoboda a Prosperita, IČO 10922202, sídlem U Vršovického nádraží 99/21, Praha 10, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí.
I. Činnost politické strany Manifest.cz – Pravá Svoboda a Prosperita se pozastavuje.
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
[1] Dne 27. listopadu 2023 podala navrhovatelka u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti politické strany Manifest.cz – Pravá Svoboda a Prosperita (dále jen „politická strana“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Návrh odůvodnila tím, že politická strana předložila výroční finanční zprávu za rok 2021 po uplynutí zákonné lhůty, přičemž i poté byla neúplná, a za rok 2022 ji nepředložila vůbec. V důsledku toho ji Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „úřad“) opakovaně shledal vinnou ze spáchání přestupku podle § 19j odst. 2 písm. d) a e) zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala na příkazy úřadu ze dne 13. 9. 2022, č.j. UDH-02045/2022, a ze dne 21. 6. 2023, č.j. UDH-01593/2023, a na podnět úřadu ze dne 29. 8. 2023, č.j. UDH-01855/2023.
[2] Politická strana, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Sdělila pouze, že nesouhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a požádala o prodloužení lhůty k vyjádření. Soud této žádosti vyhověl a politické straně lhůtu prodloužil do 12. 1. 2024. Ani v této lhůtě se však politická strana k návrhu nevyjádřila.
[3] Vzhledem k tomu, že politická strana sdělila, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, nařídil soud jednání na 23. 1. 2024. K tomuto jednání předvolal politickou stranu telefonicky dne 10. 1. 2024. Dále ji předvolal i písemně, přičemž předvolání k jednání bylo dodáno do datové schránky politické strany 4. 1. 2024 a účinky doručení nastaly tzv. fikcí dne 15. 1. 2024, protože politická strana se do datové schránky do tohoto data nepřihlásila (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 5. 2022, čj. 4 Afs 264/2018-85, č. 4367/2022 Sb. NSS).
[4] Dne 23. 1. 2024 se ve věci konalo ústní jednání, kterého se zúčastnila pouze navrhovatelka. Politická strana se k jednání nedostavila ani nesdělila, že by jí v tom cokoliv bránilo. Soud proto jednal v její nepřítomnosti. Vláda setrvala na svém návrhu i v průběhu jednání s tím, že nemá žádnou zprávu, z níž by vyplývalo, že politická strana splnila své povinnosti dodatečně.
[7] Z podnětu úřadu k pozastavení činnosti politických stran a politických hnutí ze dne 29. 8. 2023 vyplývá, že u politické strany nedošlo k nápravě (dodatečnému splnění povinností) ani po pravomocném uložení správních trestů.
[8] Soud k důkazu provedl i spisy úřadu sp. zn. S-UDH-01273/2022 a sp. zn. S UDH 1499/2023, které se týkaly řízení o vydání shora uvedených příkazů. Ani z nich nezjistil cokoliv, co by svědčilo o tom, že politická strana své povinnosti splnila, byť dodatečně.
[9] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil (§ 96 s. ř. s).
[10] Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna úřadu výroční finanční zprávu. Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s § 19h tohoto zákona.
[11] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda, pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s.
[12] Na základě výše popsaných skutkových zjištění Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, co se týče výročních finančních zpráv za roky 2021 i 2022. Za rok 2021 neobsahovala dodatečně předložená výroční finanční zpráva všechny zákonem stanovené náležitosti, jelikož chyběla účetní závěrka a zpráva auditora o ověření účetní závěrky s výrokem bez výhrad. Za rok 2022 nepředložila politická strana výroční finanční zprávu vůbec. Politická strana tak opakovaně nesplnila zákonné povinnosti stanovené v § 19h zákona o politických stranách, přičemž nesplnění těchto povinností představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[13] Ze smyslu § 14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové porušení § 19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. října 1995, sp. zn. Pl.
ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové, které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter perpetuálního chování – viz § 4 zákona), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí.
Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29.
8. 2007, č.j. Obn 1/2006
11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany, nic jí nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračovala ve své činnosti v plném rozsahu.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§ 111 119 soudního řádu správního).
Politická strana je oprávněna podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 23. ledna 2024
Tomáš Langášek předseda senátu