Pst 5/2022- 23 - text
pokračování Pst 5/2022 - 24
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení: politická strana Volba lidu 21. století, IČO 71443461, sídlem Žižkova třída 309/12, České Budějovice, o návrhu na rozpuštění politické strany
I. Politická strana Volba lidu 21. století se rozpouští.
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorkou politické strany Volba lidu 21. století je jmenována společnost Advokátní kancelář Zábranská v.o.s., IČO 02832453, sídlem U Trojice 2122/7, České Budějovice.
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politické strany Volba lidu 21. století (dále jen „politická strana“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 3. února 2016 č. j. Pst 15/2015 18 byla politické straně pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnila povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložila Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2013 a 2014. Politická strana však ani poté neučinila kroky k odstranění závadného stavu a nepředložila výroční finanční zprávy za roky 2015 a 2016, což vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232 ze 47. schůze konané dne 25. května 2016 a usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne 27. dubna 2017, jakož i z podnětů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na který přešla na základě novelizace zákona o politických stranách provedené zákonem č. 302/2016 Sb. kontrolní pravomoc ve vztahu k financování politických stran, ze dne 1. listopadu 2019 č. j. UDH 3283/2019 ze dne 5. října 2021 č. j. UDH 02377/2021.
[2] Politická strana, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřila.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výše uvedené podněty, které navrhovatelka označila jako důkazy.
[4] Podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti na návrh vlády, případně prezidenta republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s. Podle § 96 s. ř. s. soud rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[6] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 3. února 2016 č. j. Pst 15/2015 18 byla politické straně pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnila povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016 tím, že nepředložila Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2013 a 2014.
[7] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§ 19f zákona o politických stranách v účinném znění). Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§ 19h zákona o politických stranách v účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. 6. 2017. Politické hnutí tak mohlo své pochybení napravit předložením výročních finančních zpráv za roky 2014 a 2015 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by při jejím posuzování vycházel z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016.
[8] Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k pozastavení činnosti a k rozpouštění politických stran a politických hnutí ze dne 1. listopadu 2019 č. j. UDH 3283/2019 politická strana ve stanovené lhůtě nesplnila povinnosti, které vedly k pozastavení její činnosti. Z podnětu ze dne 5. října 2021 č. j. UDH 02377/2021 vyplývá, že v tomto ohledu nedošlo ke změně.
[9] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil (§ 96 s. ř. s).
[10] Podle § 13 odst. 5 zákona o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. Z § 14 odst. 2 zákona o politických stranách pak vyplývá, že nejpozději by měla politická strana či politické hnutí napravit zjištěné nedostatky ve lhůtě 1 roku, přičemž před jejím marným uplynutím nejsou vláda anebo prezident republiky oprávněni podat návrh na její rozpuštění (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006 11, č. 1386/2007 Sb. NSS, Strana občanského porozumění). Soud tak v tomto případě zkoumá pouze to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které byla činnost politické strany nebo hnutí pozastavena (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. prosince 2003 č. j. Pst 5/2003 43, č. 299/2004 Sb. NSS, Republikánská unie). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci. Politická hnutí ani déle než rok po pozastavení činnosti nenapravila vadný stav spočívající v tom, že nepředložila ani dodatečně Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015.
[11] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění politické strany.
[12] Informace navrhovatele o tom, že politická strana nepředložila výroční finanční zprávy ani za další roky, jen dokresluje její přístup k plnění zákonných povinností, avšak na posouzení věci samé nemá vliv. Soud se proto touto otázkou dále nezabýval.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[14] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany ve smyslu § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle § 191 odst. 4 tohoto zákona. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorkou politické strany společnost Advokátní kancelář Zábranská v.o.s., IČO 02832453, sídlem U Trojice 2122/7, České Budějovice, tj. ve stejné obci, v níž sídlí politická strana. Likvidace politické strany se řídí podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a předložení potvrzení o výmazu politické strany z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§ 111 119 soudního řádu správního).
Politická strana je oprávněna podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek předseda senátu