Pst 6/2014- 31 - text
pokračování Pst 6/2014 - 32
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Petra Mikeše, JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem nábř. E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: Nezávislí pro Prahu, se sídlem Panská 891/5, Praha 1, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
I. Politické hnutí Nezávislí pro Prahu se rozpouští.
II. Navrhovatelce se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
III. Likvidátorem se určuje Mgr. Radslav Janeček, advokát, se sídlem Bubeníčkova 44, Brno.
1. Navrhovatelka podala dne 5. 12. 2014 u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění odpůrce (politického hnutí) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
2. Návrh odůvodnila tím, že odpůrce neučinil kroky k nápravě nedostatků, které mu Nejvyšší správní soud vytkl v rozsudku ze dne 15. 5. 2013, čj. Pst 16/2013 – 23, jenž nabyl právní moci dne 22. 5. 2013 (všechny citované rozsudky Nejvyššího správního soudu jsou dostupné na www.nssoud.cz). Soud pozastavil činnost odpůrce z důvodu opakovaného nesplnění povinnosti vyplývající z § 18 zákona o politických stranách, neboť nepředložil Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR výroční finanční zprávy za roky 2010 a 2011. Po pozastavení činnosti odpůrce nepředložil ani finanční zprávy za roky 2012 a 2013, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 15. 5. 2013, č. 1661, a usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 15. 5. 2014, č. 275. Ke dni podání návrhu Odpůrce vytčené nedostatky neodstranil ani ke dni podání návrhu. II.
3. Odpůrce se k návrhu nevyjádřil. III.
4. Návrh je důvodný.
5. Pravomoc a příslušnost Nejvyššího správního soudu k rozhodování o rozpuštění politických stran a hnutí je založena § 15 odst. 1 zákona o politických stranách a § 4 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 95 s. ř. s. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního
6. Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 18 odst. 1 téhož zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění upřesněném v písmenech a) až f) předmětného ustanovení.
7. Pokud je činnost politické strany nebo hnutí v rozporu s § 1 až § 5, § 6 odst. 5 a § 17 až § 19 zákona o politických stranách nebo se stanovami, může být činnost strany nebo hnutí rozhodnutím soudu pozastavena (§ 14 odst. 1 zákona o politických stranách). Činnost odpůrce byla pozastavena rozsudkem Nejvyššího správního soudu čj. Pst 16/2013 – 23 pro opakované porušení § 18 odst. 1 zákona o politických stranách.
8. Při pozastavení činnosti mohou strana nebo hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 téhož zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany (§ 14 odst. 2 zákona o politických stranách). Strana nebo hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění mj. tehdy, pokud i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena (§ 13 odst. 6 zákona o politických stranách).
9. Soud rozhodne o rozpuštění politické strany nebo hnutí, pokud skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, trvají i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí trvají [viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, čj. Pst 5/2003 – 43, č. 299/2004 Sb. NSS, ze dne 17. 8. 2011, čj. Pst 25/2011 – 37, ze dne 16. 5. 2013, čj. Pst 1/2013 – 50, nebo ze dne 22. 1. 2015, čj. Pst 10/2014 – 23].
10. V souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy nikoliv které zákon jednorázově porušily, ale pokud porušování zákona má charakter opakovaného chování – viz znění § 4 zákona o politických stranách) nemohou vyvíjet činnost, neboť se tímto opakovaným porušováním zákonů chovají způsobem ohrožujícím demokratické základy státu.
11. Z listinných důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že odpůrce nepředložil Poslanecké sněmovně v zákonné lhůtě výroční finanční zprávy za rok 2011 [usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 3. 5. 2012, č. 1136, část II. písm. b) bod 19.], za rok 2012 [usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 15. 5. 2013, č. 1661, část II. písm. b) bod 24. ], ani za rok 2013 [usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 15. 5. 2014, č. 275, část III. bod 4.].
12. Podle § 96 s. ř. s. Nejvyšší správní soud rozhoduje v daném typu řízení podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu. Soud si proto vyžádal od Poslanecké sněmovny aktuální informaci týkající se předmětných výročních finančních zpráv.
13. Z přípisu Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 4. 3. 2015, čj. PS2015/25452015/KV/139, vyplynulo, že ani k uvedenému datu odpůrce nepředložil Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2010 až 2013.
14. Odpůrce tedy nesplnil zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávy za roky 2010 až 2013, a neučinil tak ani později.
15. Odpůrce opakovaně nesplnil zákonnou povinnost uloženou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b) zákona o politických stranách]. Vytčené nedostatky odpůrce nenapravil ani ke dni rozhodnutí soudu, přestože jeho činnost byla již pozastavena. Předchozí pozastavení činnosti odpůrce bylo přitom třeba vnímat jako poslední výzvu ze strany státu k odstranění zjištěných nedostatků, po které může následovat rozpuštění dotčeného politického hnutí. Odpůrce však na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval.
16. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o rozpuštění odpůrce. Soud rozhodl ve věci bezjednání za podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s.
17. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla právo na náhradu nákladů, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti.
18. Podle § 13 odst. 6 zákona o politických stranách Nejvyšší správní soud určil likvidátorem Mgr. Radslava Janečka, advokáta se sídlem Bubeníčkova 44, Brno. Likvidátor bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních společností (§ 12 odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné.
Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 odst. 1, 2 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 5. března 2015
JUDr. Jan Passer předseda senátu