Pst 7/2025- 18 - text
pokračování Pst 7/2025 - 19
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj), Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí PATRIOTI, IČO 71443410, sídlem Vítkova 368, Náchod, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
I. Politické hnutí PATRIOTI se rozpouští.
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorkou politického hnutí PATRIOTI je jmenována Abilora insolvence v.o.s., IČO 08185531, sídlem Zahradnická 223/6, Brno.
[1] Dne 24. dubna 2025 podala vláda (navrhovatelka) k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na rozpuštění politického hnutí „PATRIOTI“ (dále jen „politické hnutí“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila vláda tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 10. ledna 2024 č. j. Pst 46/2023
22 byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2020, 2021 a 2022, a to přesto, že ho Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „úřad“) opakovaně shledal vinným ze spáchání přestupku podle § 19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Úřad následně zaslal vládě podnět ze dne 7. února 2025, č. j. UDH
00240/2025, podle nějž politické hnutí nadále nesplnilo povinnost, která byla důvodem pro pozastavení jeho činnosti.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud rozhodl s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“).
[4] Podle § 15 odst. 1 zákona o politických stranách rozhoduje Nejvyšší správní soud o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti na návrh vlády, případně prezidenta republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s. Podle § 96 s. ř. s. soud rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[5] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 10. ledna 2024 č. j. Pst 46/2023
22 byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnilo povinnost vyplývající z § 19h odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložilo úřadu výroční finanční zprávy za roky 2020, 2021 a 2022.
[6] Z posledně uvedeného ustanovení plyne, že politické strany a hnutí mají povinnost úřadu předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem. Nesplnění této povinnosti je pak důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách).
[7] Ze sdělení úřadu ze dne 7. února 2025 č. j. UDH
00240/2025 vyplývá, že politické hnutí nenapravilo stav, který vedl k pozastavení jeho činnosti.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil (§ 96 s. ř. s).
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil (§ 96 s. ř. s).
[9] Podle § 13 odst. 5 zákona o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění, jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. Z § 14 odst. 2 zákona o politických stranách pak vyplývá, že politická strana či politické hnutí by měly napravit zjištěné nedostatky nejpozději ve lhůtě jednoho roku, přičemž před marným uplynutím lhůty nejsou vláda anebo prezident republiky oprávněni podat návrh na jejich rozpuštění (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006
11, č. 1386/2007 Sb. NSS, Strana občanského porozumění). Soud tak v tomto případě zkoumá pouze to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které byla činnost politické strany nebo hnutí pozastavena (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. prosince 2003 č. j. Pst 5/2003
43, č. 299/2004 Sb. NSS, Republikánská unie).
[10] Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci. Politické hnutí ani více než rok po pozastavení činnosti nenapravilo závadný stav, který byl důvodem pro pozastavení jeho činnosti, neboť úřadu nepředložilo ani dodatečně výroční finanční zprávy za roky 2020, 2021 a 2022.
[11] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění politického hnutí.
[12] Informace vlády o tom, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy ani za další roky, jen dokresluje jeho přístup k plnění zákonných povinností, avšak na posouzení věci samé nemá vliv. Soud se proto touto otázkou dále nezabýval.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné vládě, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[14] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany či hnutí ve smyslu § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle § 191 odst. 4 tohoto zákona.
[15] Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorkou politického hnutí Abilora insolvence v.o.s., IČO 08185531, sídlem Zahradnická 223/6, Brno, která má pobočku v Hradci Králové, tedy v nejbližším krajském městě sídlu politické hnutí.
[16] Likvidace se řídí § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu.
[16] Likvidace se řídí § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu.
[17] Nejvyšší správní soud k tomu připomíná, že „nezjistí
li likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci po provedení potřebného šetření žádný majetek právnické osoby, podá bez dalšího návrh na její výmaz z veřejného rejstříku podle § 82 odst. 1 věty druhé [zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů], nebrání
li tomu překážky uvedené v § 82 odst. 2 [téhož zákona]“ či další zákonné překážky; tedy může dojít k výmazu politické strany či hnutí, aniž by proběhla likvidace. Postup podle § 198 odst. 2 občanského zákoníku není zde zapotřebí (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia NS ze dne 14. února 2024, sp. zn. Cpjn 203/2023, R 1/2024 st., body 24 a 33). S ohledem na specifika likvidace politických stran a hnutí likvidátor předloží Nejvyššímu správnímu soudu v takovém případě pouze informaci o tom, že nezjistil žádný majetek politické strany nebo hnutí. Poté, co obdrží souhlas soudu, podá návrh Ministerstvu vnitra na výmaz.
[18] Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace či po vyslovení souhlasu s výmazem (viz bod [16] tohoto rozsudku) a předložení potvrzení o výmazu politické strany z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§ 111 až § 119 s. ř. s.).
Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
V Brně dne 10. prosince 2025
Vojtěch Šimíček
předseda senátu