Pst 9/2025- 19 - text
pokračování Pst 9/2025 - 20
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila ve věci navrhovatelky: vláda, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb na Ministerstvu vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA, Veverkova 1343/1, Hradec Králové, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
I. Politické hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA se rozpouští.
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorkou politického hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA je jmenována insolvenční správkyně JUDr. Šárka Vesková, Brněnská 300/31, Hradec Králové.
[1] Vláda podala návrh na rozpuštění politického hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (zákon o politických stranách), který odůvodnila tím, že soud už dříve pozastavil hnutí činnost, neboť opakovaně nesplnilo povinnost vyplývající z § 19h odst. 1 zákona o politických stranách a nepředložilo Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (úřad) výroční finanční zprávy za roky 2021 a 2022. Hnutí neodstranilo tento závadný stav ani později. Stejně tak nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2023 a 2024.
[2] Politické hnutí se k návrhu nevyjádřilo.
[3] O rozpuštění strany a hnutí rozhoduje soud na návrh vlády, případně prezidenta republiky (§ 15 odst. 1 zákona o politických stranách). Řídí se při tom skutkovým stavem, který tu je v době rozhodnutí soudu (§ 96 s. ř. s.).
[4] Soud pozastavil politickému hnutí činnost rozsudkem čj. Pst 43/2023
20 ze dne 10. 1. 2024, neboť opakovaně nepředložilo úřadu výroční finanční zprávy za roky 2021 a 2022, a tím nesplnilo svou povinnost podle § 19h odst. 1 zákona o politických stranách. Z podnětu úřadu ze dne 7. 2. 2025, čj. UDH
00240/2025, vyplývá, že hnutí nenapravilo stav, který vedl k pozastavení jeho činnosti.
[5] Politickou stranu a hnutí může soud rozpustit, trvají
li i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti skutečnosti, pro které jim byla činnost pozastavena (§ 13 odst. 5 zákona o politických stranách). Zjištěné nedostatky může strana či hnutí napravit ve lhůtě jednoho roku (§ 14 odst. 2 téhož zákona). Soud tak v tomto případě zkoumá jen to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které pozastavil straně nebo hnutí činnost.
[6] Právě tato situace nastala v nyní posuzované věci. Politické hnutí ani déle než rok po pozastavení činnosti nenapravilo vadný stav, který k pozastavení vedl. Proto je soud rozpustil. Informace vlády o tom, že hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy ani za další roky, jen dokresluje jeho přístup k plnění zákonných povinností, avšak na posouzení věci samé nemá vliv.
[7] Vláda sice v řízení uspěla, ale nevznikly jí žádné náklady nad rámec její běžné činnosti, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[8] V rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí soud současně likvidátora; tím nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí (§ 13 odst. 5 zákona o politických stranách). Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu, a soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (§ 191 odst. 3 a 4 občanského zákoníku).
[9] Soud jmenoval likvidátorkou politického hnutí insolvenční správkyni JUDr. Šárku Veskovou, Brněnská 300/31, Hradec Králové, která sídlí ve stejném městě jako rozpuštěné politické hnutí.
[10] Při likvidaci postupuje likvidátor podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona vyhotoví likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku. Tyto dokumenty, případně návrh na použití likvidačního zůstatku, pak předloží soudu ke schválení.
[10] Při likvidaci postupuje likvidátor podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona vyhotoví likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku. Tyto dokumenty, případně návrh na použití likvidačního zůstatku, pak předloží soudu ke schválení.
[11] Soud k tomu ovšem připomíná závěry civilní judikatury, z níž plyne, že likvidace není vždy nutná. Nezjistí
li likvidátor jmenovaný soudem po provedení potřebného šetření žádný majetek právnické osoby, podá návrh na její výmaz z veřejného rejstříku podle § 82 odst. 1 věty druhé zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, nebrání
li tomu překážky uvedené v § 82 odst. 2 téhož zákona či další zákonné překážky. Výmaz politické strany či hnutí tedy může být proveden i bez likvidace. Postup podle § 198 odst. 2 občanského zákoníku zde není zapotřebí (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2024, sp. zn. Cpjn 203/2023, R 1/2024 st., body 24 a 33). S ohledem na specifika likvidace politických stran a hnutí předloží likvidátor soudu v takovém případě jen informaci o tom, že nezjistil žádný majetek strany či hnutí. Poté, co s tím soud vysloví souhlas, podá likvidátor k Ministerstvu vnitra návrh na výmaz.
[12] Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná poté, co schválí konečnou zprávu o průběhu likvidace či vysloví souhlas s výmazem a co mu likvidátor předloží potvrzení o výmazu politické strany z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné, vyjma obnovy řízení (§ 111 až § 119 s. ř. s.).
Politická strana je oprávněna podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu. Podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
V Brně dne 7. ledna 2026
Vojtěch Šimíček
předseda senátu