Stanovisko k postupu soudů při přejímání záruk společenských organizací za nápravu provinilých osob.
Rozhodne-li soud, že věc předá k vyřízení MLS, pak záruku přijme a věc postoupí MLS podle § 188 odst. 2 písm. a) tr. ř. Rozhodnutí soudu při předběžném projednání obžaloby v tomto případě bude znít:
„Trestní věc proti … stíhanému pro tr. čin podle § … se podle § 188 odst. 2 písm. a) tr. ř. postupuje MLS v … „
V tomto případě soud, po právní moci usnesení, vyrozumí vždy společenskou organizaci, která nabídla záruku, a požádá ji, aby ve smyslu záruky vzala na sebe péči o nápravu obviněného a dbala, aby popřípadě nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil ( § 174 odst. 3 tr. ř.).
Rozsudečný výrok bude v takovém případě poukazovat kromě uvedení zákonného ustanovení, podle kterého bude trest event. uložen, také výslovně na přijatou záruku společenské organizace (viz § 122 tr. ř.). Tak při ukládání podmíněného trestu odnětí svobody a při upuštění od potrestání bude přijetí záruky v rozsudečném výroku vyjádřeno též příslušné zákonné ustanovení ( § 58 odst. 1 písm. b), anebo § 24 odst. 1 písm. b) tr. zák.).
Rovněž při uložení jiných druhů trestů jako např. nápravného opatření, zákazu činnosti, peněžitého trestu, u nichž není přijetí záruky vyjádřeno přímo v příslušném zákonném ustanovení, bude rovněž třeba vzhledem k ust. § 122 tr. ř. ve výroku rozsudku přijetí záruky přímo slovy vyjádřit.
V zájmu jednotnosti a přehlednosti bude vhodné, aby soud vždy, když záruku společenské organizace přijal, uvedl přímo ve výroku rozsudku, (v odstavci, který by následoval za výrokem o trestu), že trest byl uložen na základě přijaté záruky společenské organizace. Tak např.:
Obžalovaný XY se odsuzuje podle § 132 odst. 1 tr. zák. s použitím § 43 odst. 1 tr. zák. a § 44 tr. zák. k trestu nápravného opatření v trvání 8 (osmi) měsíců se srážkou 15 % (patnácti procent) z odměny za práci.
Tento trest byl uložen se zřetelem k záruce základní organizace ROH závodu, (jméno a adresa).
V každém takovém případě, kde bude nabídnuta záruka společenskou organizací uvedenou v § 4 tr. ř., ať již bude přijata, či nikoliv, bude nutno také v odůvodnění rozsudku vyjádřit stanovisko jaké soud k nabídce zaujal a toto stanovisko zdůvodnit ( § 125 tr. ř.).
Byl-li trest uložen s přihlédnutím k přijaté záruce společenské organizace, doručí soud rozsudek v každém případě příslušné spol. organizaci se žádostí o výchovné působení, jak vyplývá z ustanovení § 329 odst. 1, § 337 odst. 1 a § 359 odst. 1 tr. ř., pokud jde o tresty odnětí svobody podmíněně odložené, nápravné opatření, upuštění od potrestání a nepochybně i u jiných trestů, které nejsou spojeny s odnětím svobody a byly uloženy na základě přijaté záruky.
Soud se zpravidla, když uloží trest, který vyžaduje spolupůsobení společenské organizace, obrátí na závodní výbor ROH pracoviště odsouzeného se žádostí o soustavné sledování stavu převýchovy a podávání informací (podle stanovených termínů). Současně s doručením rozsudku požádá, aby po uplynutí doby stanovené pro záruku (při podmíněném trestu zkušební doby, u trestu nápravného opatření délkou trestu, v ostatních případech podle dohody se společenskou organizací) členská schůze projednala výsledek výchovného působení a sdělila své závěry.
Rozhodne-li soud, že věc předá k vyřízení MLS, pak záruku přijme a věc postoupí MLS podle § 188 odst. 2 písm. a) tr. ř. Rozhodnutí soudu při předběžném projednání obžaloby v tomto případě bude znít:
„Trestní věc proti … stíhanému pro tr. čin podle § … se podle § 188 odst. 2 písm. a) tr. ř. postupuje MLS v … „
V tomto případě soud, po právní moci usnesení, vyrozumí vždy společenskou organizaci, která nabídla záruku, a požádá ji, aby ve smyslu záruky vzala na sebe péči o nápravu obviněného a dbala, aby popřípadě nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil (§ 174 odst. 3 tr. ř.).
Rozsudečný výrok bude v takovém případě poukazovat kromě uvedení zákonného ustanovení, podle kterého bude trest event. uložen, také výslovně na přijatou záruku společenské organizace (viz § 122 tr. ř.). Tak při ukládání podmíněného trestu odnětí svobody a při upuštění od potrestání bude přijetí záruky v rozsudečném výroku vyjádřeno též příslušné zákonné ustanovení ( § 58 odst. 1 písm. b), anebo § 24 odst. 1 písm. b) tr. zák.).
Rovněž při uložení jiných druhů trestů jako např. nápravného opatření, zákazu činnosti, peněžitého trestu, u nichž není přijetí záruky vyjádřeno přímo v příslušném zákonném ustanovení, bude rovněž třeba vzhledem k ust. § 122 tr. ř. ve výroku rozsudku přijetí záruky přímo slovy vyjádřit.
V zájmu jednotnosti a přehlednosti bude vhodné, aby soud vždy, když záruku společenské organizace přijal, uvedl přímo ve výroku rozsudku, (v odstavci, který by následoval za výrokem o trestu), že trest byl uložen na základě přijaté záruky společenské organizace. Tak např.:
Obžalovaný XY se odsuzuje podle § 132 odst. 1 tr. zák. s použitím § 43 odst. 1 tr. zák. a § 44 tr. zák. k trestu nápravného opatření v trvání 8 (osmi) měsíců se srážkou 15 % (patnácti procent) z odměny za práci.
Tento trest byl uložen se zřetelem k záruce základní organizace ROH závodu, (jméno a adresa).
V každém takovém případě, kde bude nabídnuta záruka společenskou organizací uvedenou v § 4 tr. ř., ať již bude přijata, či nikoliv, bude nutno také v odůvodnění rozsudku vyjádřit stanovisko jaké soud k nabídce zaujal a toto stanovisko zdůvodnit (§ 125 tr. ř.).
Byl-li trest uložen s přihlédnutím k přijaté záruce společenské organizace, doručí soud rozsudek v každém případě příslušné spol. organizaci se žádostí o výchovné působení, jak vyplývá z ustanovení § 329 odst. 1, § 337 odst. 1 a § 359 odst. 1 tr. ř., pokud jde o tresty odnětí svobody podmíněně odložené, nápravné opatření, upuštění od potrestání a nepochybně i u jiných trestů, které nejsou spojeny s odnětím svobody a byly uloženy na základě přijaté záruky.
Soud se zpravidla, když uloží trest, který vyžaduje spolupůsobení společenské organizace, obrátí na závodní výbor ROH pracoviště odsouzeného se žádostí o soustavné sledování stavu převýchovy a podávání informací (podle stanovených termínů). Současně s doručením rozsudku požádá, aby po uplynutí doby stanovené pro záruku (při podmíněném trestu zkušební doby, u trestu nápravného opatření délkou trestu, v ostatních případech podle dohody se společenskou organizací) členská schůze projednala výsledek výchovného působení a sdělila své závěry.
STANOVISKO
trestního kolegia Nejvyššího soudu k postupu soudů při přejímání záruk společenských organizací za nápravu provinilých osob.
Spolupráce orgánů činných v trestním řízení se společenskými organizacemi (§ 4 odst. 1 tr. ř.), jak ji upravuje zákon v ustanovení § 3, 4, 5 a 6 tr. ř., je v současné etapě vývoje našeho socialistického státu základním požadavkem a nezbytným předpokladem úspěšné činnosti všech soudů. Tato spolupráce se v řízení před soudem projevuje zejména při vysílání společenských žalobců nebo obhájců a přejímání záruk společenských organizací za nápravu provinilých osob. Základní organizace ROH mohou podávat za odsouzeného i žádost o udělení milosti, navrhnout soudu zahlazení odsouzení před uplynutím zákonné lhůty, informovat se v ÚNZ o chování a stupni nápravy zaměstnance odsouzeného k trestu odnětí svobody a navrhnout soudu záruku za dovršení nápravy odsouzeného po jeho podmíněném propuštění, po odpykání poloviny (u zvlášť nebezpečných recidivistů dvou třetin, u mladistvých jedné třetiny) trestu odnětí svobody, nebo podmíněném upuštění od zbytku trestu zákazu činnosti.
Zvláštní význam má péče základních organizací ROH za převýchovu odsouzených pracovníků (i když v těchto případech záruku za nápravu nenabídla, ani ji nepřevzala). V těchto případech by se měl soud zpravidla obracet na základní organizaci ROH v zájmu dosažení účelu trestu i nápravy pachatelů trestných činů, zejména mladistvých, kteří si odpykali trest odnětí svobody, nebo jiný trest, k němuž byli odsouzeni, nebo osob podmíněně propuštěných z výkonu testu. Jen tak lze dosáhnout dalších výsledků v boji proti kriminalitě.
Vzhledem k nové zákonné úpravě o součinnosti soudů a společenských organizací se zřetelem k směrnici ÚRO o úkolech základních organizací ROH při ustavování společenských žalobců a společenských obhájců a při přejímání záruk za nápravu provinilých osob (usn. předsednictva ÚRO z 30. 1. 1962) je nutné, aby soudy důsledně ve všech stadiích trestního řízení dbaly všech možností součinnosti se společenskými organizacemi.
Je zejména třeba, aby neztrácely se zřetele možnosti zasedání přímo na závodě, radily se s funkcionáři společenských organizací o zesílení možností výchovného působení, zajištění nápravy pachatele, odstraňování příčin trestné činnosti apod.
Jestliže se členská schůze společenské organizace (ROH, ČSM, JZD) usnesla převzít záruku za nápravu obžalovaného, je v jednotlivých stadiích řízení před soudem třeba postupovat takto:
Spolupráce orgánů činných v trestním řízení se společenskými organizacemi ( § 4 odst. 1 tr. ř.), jak ji upravuje zákon v ustanovení § 3, 4, 5 a 6 tr. ř., je v současné etapě vývoje našeho socialistického státu základním požadavkem a nezbytným předpokladem úspěšné činnosti všech soudů. Tato spolupráce se v řízení před soudem projevuje zejména při vysílání společenských žalobců nebo obhájců a přejímání záruk společenských organizací za nápravu provinilých osob. Základní organizace ROH mohou podávat za odsouzeného i žádost o udělení milosti, navrhnout soudu zahlazení odsouzení před uplynutím zákonné lhůty, informovat se v ÚNZ o chování a stupni nápravy zaměstnance odsouzeného k trestu odnětí svobody a navrhnout soudu záruku za dovršení nápravy odsouzeného po jeho podmíněném propuštění, po odpykání poloviny (u zvlášť nebezpečných recidivistů dvou třetin, u mladistvých jedné třetiny) trestu odnětí svobody, nebo podmíněném upuštění od zbytku trestu zákazu činnosti.
Zvláštní význam má péče základních organizací ROH za převýchovu odsouzených pracovníků (i když v těchto případech záruku za nápravu nenabídla, ani ji nepřevzala). V těchto případech by se měl soud zpravidla obracet na základní organizaci ROH v zájmu dosažení účelu trestu i nápravy pachatelů trestných činů, zejména mladistvých, kteří si odpykali trest odnětí svobody, nebo jiný trest, k němuž byli odsouzeni, nebo osob podmíněně propuštěných z výkonu testu. Jen tak lze dosáhnout dalších výsledků v boji proti kriminalitě.
Vzhledem k nové zákonné úpravě o součinnosti soudů a společenských organizací se zřetelem k směrnici ÚRO o úkolech základních organizací ROH při ustavování společenských žalobců a společenských obhájců a při přejímání záruk za nápravu provinilých osob (usn. předsednictva ÚRO z 30. 1. 1962) je nutné, aby soudy důsledně ve všech stadiích trestního řízení dbaly všech možností součinnosti se společenskými organizacemi.
Je zejména třeba, aby neztrácely se zřetele možnosti zasedání přímo na závodě, radily se s funkcionáři společenských organizací o zesílení možností výchovného působení, zajištění nápravy pachatele, odstraňování příčin trestné činnosti apod.
Jestliže se členská schůze společenské organizace (ROH, ČSM, JZD) usnesla převzít záruku za nápravu obžalovaného, je v jednotlivých stadiích řízení před soudem třeba postupovat takto: