Je-li řízení o některém z trestných činů (přečinů) obviněného vyloučeno ze společného řízení a obviněný je pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu náklady trestního řízení samostatně jak v původní, tak i ve vyloučené trestní věci.
Č. 47/1979 sb. rozh.
Je-li řízení o některém z trestných činů (přečinů) obviněného vyloučeno ze společného řízení a obviněný je pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu náklady trestního řízení samostatně jak v původní, tak i ve vyloučené trestní věci.
(Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 3. 1978 sp. zn. Tpj 38/78.)
Z ustanovení § 152 odst. 1 tr. ř. vyplývá, že obžalovaný je povinen nahradit státu náklady spojené s výkonem vazby, trestu a paušální částkou ostatní náklady, jež nese stát, a to byl-li pravomocně uznán vinným. Podle ustanovení § 156 tr. ř. jestliže náklady stanovené paušální částkou nebyly zaplaceny kolkovými známkami, rozhodne o povinnosti k jejich náhradě po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.
Z toho lze dovodit, že trestní řád jednoznačně váže povinnost k náhradě nákladů trestního řízení na pravomocný odsuzující rozsudek (trestní příkaz) a nikoli na počet podaných obžalob (návrhů na potrestání). Proto je třeba rozhodnout o povinnosti k náhradě těchto nákladů samostatně v případě každého pravomocného odsuzujícího rozsudku, i když bylo původně vedeno u obviněného společné řízení pro více trestných činů nebo přečinů a nakonec došlo k vyloučení řízení o některém z nich ze společného řízení.