ně některých zákonů Přiložení dokladu o státním občanství kandidáta ke kandidátní listině podle ustanovení $ 22 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropské- ho parlamentu a o změně některých zákonů, představuje základní náleži- tost kandidátní listiny, neboť dokládá existenci pasivního volebního práva jednotlivých kandidátů. Postup Ministerstva vnitra, které kandidující vo- lební stranu řádně vyzvalo k odstranění těchto závad kandidátní listiny a po marném uplynutí této lhůty některé kandidáty z kandidátní listiny vy- škrtlo, proto není možno považovat za formálně pozitivistický.
Nejvyšší správní soud se nejprve za- býval otázkou splnění procesních náleži- tostí podaného návrhu a v tomto směru zjistil, že návrh byl podán včas ($ 23 odst. 4, $ 56 zákona č. 62/2003 Sb.) a že byl po- dán aktivně legitimovaným subjektem (S 56 cit. zákona), neboť soudní řád správ- ní v ustanovení $ 89 odst. 3 sice právo aktivní legitimace koalice v tomto typu řízení výslovně nezmiňuje, činí tak však v ustanovení $ 56 zákon č. 62/2003 Sb., který je nutno v těchto případech v sou- ladu s ustálenými výkladovými metoda- mi použít přednostně.
Proto soud přistoupil k meritornímu projednání a rozhodnutí návrhu. Ze správního spisu bylo zjištěno, že koalice Z. podala dne 6. 4. 2004 kandi- dátní listinu pro volby do Evropského parlamentu, obsahující seznam celkem 32 kandidátů, na jejímž 9. místě byl uve- den MUDr. Jiří A., na 11. místě Arnošt J. a na 21. místě Jaroslav L. Přípisem ze dne 13. 4. 2004 vyzvalo Ministerstvo vnitra koalici k odstranění závad na této kandidátní listině, týkají- cích se celkem 13 kandidátů; u shora jmenovaných kandidátů výslovně uved- lo, že u nich není přiložen doklad o stát- ním občanství ČR.
Součástí této výzvy bylo poučení o tom, že podle ustanovení $ 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o na- bývání a pozbývání státního občanství České republiky, se státní občanství pro- kazuje občanským průkazem, cestovním dokladem, osvědčením (potvrzením) o stát- ním občanství ČR a vysvědčením o práv- ní způsobilosti k uzavření manželství. Vidimaci občanského průkazu nebo ce- stovního dokladu mohou provádět pou- ze notáři, a to do 30. 4. 2004, přičemž je rovněž možno předložit originál občan- ského průkazu či cestovního dokladu přímo Ministerstvu vnitra, které pořídí jeho kopii se záznamem o ověření poža- dovaných skutečností.
Dále ministerstvo poučilo koalici o tom, kde se vydává (příp. ověřuje) osvědčení o státním občanství ČR. Ministerstvo konečně konstatovalo, že uvedené nedostatky je nutno odstra- nit do 22. 4. 2004 (16:00 hod.). Koalice zaslala přípisem ze dne 8. 4. 2004, doručeným ministerstvu dne 13. 4. 2004, notářsky ověřené doklady o stát- ním občanství čtyř kandidátů, přičemž v případě Jaroslava L. se jednalo toliko o fotokopii jeho občanského průkazu s úředně ověřeným podpisem prokazují- cím, že kopii občanského průkazu nelze vidimovat.
Dalším přípisem ze dne 14. 4. 2004 vyzvalo Ministerstvo vnitra koalici k od- stranění závad na kandidátní listině, ne- boť shledalo, že u kandidáta Jaroslava L. neprokazuje předložený doklad státní občanství, nýbrž pouze ověření podpisu na prohlášení kandidáta, kde je připoje- na kopie občanského průkazu. Nejvyšší správní soud zejména kon- statuje, že mezi účastníky nejsou sporné skutkové okolnosti věci, nýbrž její práv- ní posouzení. Jinými slovy vyjádřeno, mezi účastníky řízení panuje shoda v tom, 679 278 že koalice v případě třech jmenovaných kandidátů ke kandidátní listině skutečně nepřiložila doklad o jejich státním ob- čanství, přičemž však koalice namítá, že řada notářů odmítá tyto fotokopie poři- zovat, a jejich neznalost zákona tak zne- možňuje předložit kandidátní listinu zce- la souladnou se zákonem.
K tomu je nutno především uvést, že požadavek přiložení dokladu o státním občanství kandidáta ke kandidátní listi- ně je obsažen v ustanovení $ 22 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., přičemž minister- stvo podle ustanovení $ 23 odst. 2 písm. c) stejného zákona - pokud kandidující sub- jekt ve stanovené lhůtě neodstraní závady - rozhodne o škrtnutí kandidáta, který nepředloží doklad o státním občanství. V projednávané věci soud shledal, že Ministerstvo vnitra postupovalo v soula- du se zákonem, jestliže koalici nejprve vyzvalo k odstranění shora.
uvedených závad kandidátní listiny a teprve poté, co některé z těchto závad i přes výzvu od- straněny nebyly, rozhodlo o škrtnutí jmenovaných kandidátů z kandidátní lis- tiny. V tomto směru je nutno vycházet ze- jména z citovaného obsahu přípisu mi- nisterstva ze dne 13. 4. 2004, který koalici vyčerpávajícím způsobem poučil o možnostech doložení státního občan- ství u příslušných kandidátů v souladu se zákonem č. 40/1993 Sb. a na který soud z důvodu stručnosti odkazuje. I po- kud by tedy někteří notáři skutečně od- mítali provést v rozporu se zákonem vi- dimaci kopií občanských průkazů, je zjevné, že jmenovaní kandidáti mohli vy- užít další možnosti doložení existence státního občanství, o nichž byli řádně poučení, a pokud tak neučinili není možno tuto jejich nedůslednost a pochy- bení přičítat - v konečném důsledku - na vrub správního orgánu.
680 Soud ve svých úvahách vycházel rov- něž ze skutečnosti, že volební zákono- dárství upravuje jednotlivé na sebe nava- zující fáze volebního procesu. Realizace ústavně zaručeného volebního práva (viz zejména čl. 21 Listiny základních práv a svobod) tak představuje procesní právo sui generis, přičemž existující pro- cesní omezení slouží toliko k omezení entropie ve společenských (resp. politic- kých) vztazích a nemohou být zneužívá- na k případnému odepírání samotného tohoto ústavně zaručeného základního práva.
O takový případ se však v daném případě zjevně nejedná, protože správní orgán postupoval zcela v intencích zá- konné úpravy, která splňuje atributy do- stupnosti, jasnosti a předvídatelnosti následků. Ministerstvo vnitra proto na- padenými rozhodnutími nezasáhlo do svobodné soutěže politických sil, a to ani ve smyslu konstantní judikatury Ústavní- ho soudu ve věcech volebních (viz např. nálezy sp. zn. II. ÚS 275/96, IV. ÚS 275/96, IV. ÚS 276/96, I. ÚS 277/96, II. ÚS 276/96, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení, sv.
6, str. 243 a násl.), podle níž demokra- tická a právní povaha České republiky nevyhnutelně předpokládá i sociální a politickou odpovědnost jednotlivců, politických stran, společnosti i státu, a to i ve volebním procesu. V daném případě tak Nejvyšší správ- ní soud neshledal v postupu a v rozhod- nutích Ministerstva vnitra formálně po- zitivistický přístup, jestliže ministerstvo koalici vyzvalo k odstranění závad kandi- dátní listiny jejím doplněním o zákonem stanovenou náležitost a v tomto smyslu ji řádně poučilo.
Předmětnou náležitost je přitom nutno označit za základní, pro- tože dokládá existenci samotného pasiv- ního volebního práva jednotlivých kan- didátů ($ 6 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb.). (ček)
Volební koalice Z. proti Ministerstvu vnitra o vyškrtnutí kandidáta z kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu.