Vol 1/2024- 9 - text
Vol 1/2024 - !Neočekávaný konec výrazu
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila ve věci žalobce: R. K. H., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,
Věc se postupuje věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze.
[1] Žalobce Nejvyššímu správnímu soudu dne 9. 4. 2024 osobně doručil podání z téhož dne označené jako „Zásahová žaloba s mezinárodním prvkem na ochranu základních lidských práv při přípravě voleb do Evropského parlamentu v roce 2024“.
[2] Tímto podáním se domáhá toho, aby soud žalovanému zakázal jednak „zveřejňovat na svém Webu, který je přístupný voličům a kandidátům dálkovým přístupem a na své fyzické veřejnosti nepřetržitě přístupné úřední desce údaje vztahující se k volbám do Evropského Parlamentu v nevalidní a nezákonné formě - dokumentů a veřejných listin, které nejsou nositeli práv ani povinností pro chybějící náležitosti (…)“, a jednak „zveřejňovat a zaměňovat za volební dokument časopis-brozůrku společnosti Walstead Moraviapress (…)“. Navrhuje též, aby soud žalovanému uložil neprodleně zveřejnit informace o volbách do Evropského parlamentu „formou validních veřejných listin - dokumentů“, aby dále „rozeslal všem územním samosprávným celkům a všem vyšším samosprávným celkům k uložení do Sbírek zákonů“ a aby „všechny zákony, které v roce 2023 rozeslal územně samosprávným celkům za úplatu bezodkladně vrátil přijaté plnění ve výši 21,80 Kč ,- včetně úroku z prodlení ve výši 9% ročně do zaplacení“.
[3] Toto podání, jež sice obsahově souvisí s přípravou a organizací voleb do Evropského parlamentu, nepředstavuje žádný z návrhů, o němž je Nejvyšší správní soud příslušný rozhodovat jako soud volební (viz § 56 až § 58 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů). Takovým návrhem by mohl být pouze návrh týkající se soudní ochrany ve věci rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině či o registraci kandidátní listiny a návrh na neplatnost volby kandidáta. Podání žalobce však nejen svým označením ale především ani svým obsahem nepředstavuje žádný z výše uvedených návrhů, nýbrž žalobu, kterou se žalobce domáhá uložení zákazu (povinnosti) žalovanému správnímu orgánu. Nejedná se tedy o žádný z (volebních) návrhů ve smyslu § 88 a násl. s. ř. s., ale o zásahovou žalobu, jak ji žalobce sám označil, přesněji tedy o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s.
[4] V souladu s § 7 odst. 1 s. ř. s. jsou k řízení mimo jiné o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu věcně příslušné krajské soudy. Nejvyšší správní soud tedy není podle tohoto ustanovení k řízení o dané žalobě věcně příslušný.
[5] Místní příslušnost je obecně stanovena v § 7 odst. 2 s. ř. s., dle kterého platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Jelikož se žalobce domáhá ochrany před postupem žalovaného, který má sídlo v Praze a zároveň nejsou naplněny podmínky pro aplikaci zvláštních pravidel pro určení místní příslušnosti (§ 7 odst. 3 a odst. 4
s. ř. s.), je k projednání žaloby místně příslušný Městský soud v Praze.
[5] Místní příslušnost je obecně stanovena v § 7 odst. 2 s. ř. s., dle kterého platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Jelikož se žalobce domáhá ochrany před postupem žalovaného, který má sídlo v Praze a zároveň nejsou naplněny podmínky pro aplikaci zvláštních pravidel pro určení místní příslušnosti (§ 7 odst. 3 a odst. 4
s. ř. s.), je k projednání žaloby místně příslušný Městský soud v Praze.
[6] Podle § 7 odst. 5 s. ř. s. pak platí, že byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Nejvyšší správní soud proto v souladu s tímto ustanovením postoupil věc Městskému soudu v Praze jakožto soudu věcně a místně příslušnému.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 19. dubna 2024
Tomáš Langášek
předseda senátu