Vol 10/2025- 17 - text
Vol 10/2025 - 18
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelky: R. P., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., 3) MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D., 4) Mgr. Ing. Taťána Malá, 5) Mgr. Patrik Pařil, 6) Mgr. Lenka Dražilová, MBA, 7) Mgr. Pavel Outrata, 8) Mgr. Ing. Lubomír Wenzl, 9) David Štolpa, 10) MUDr. Miloslav Janulík, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025,
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Navrhovatelka podala dne 9. října 2025 k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátů ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025, který doplnila v návaznosti na výzvu k odstranění vad. V návrhu požaduje, aby Nejvyšší správní soud vyslovil neplatnost volby všech kandidátů politického hnutí ANO 2011 zvolených v Jihomoravském kraji. To odůvodnila podezřením, že volební komise nesprávně počítaly preferenční hlasy. Konkrétně má podezření na nesprávný součet preferenčních hlasů ve volebním okrsku č. 1 v obci Šanov (okres Znojmo, Jihomoravský kraj), kde hlasovala. Kandidát za politické hnutí ANO 2011 Ing. Pavel Horáček, kterému se svým synem udělili preferenční hlas, totiž nemá v konečných výsledcích uveřejněných Českým statistickým úřadem uveden žádný preferenční hlas. V důsledku toho navrhovatelka zpochybňuje také počet preferenčních hlasů pro Mgr. Ing. Lubomíra Wenzla a Mgr. Vlastimila Smékala, kterým taktéž se synem udělili preferenční hlasy. Navrhovatelka se proto domnívá, že existuje důvodné podezření na chybné sčítání preferenčních hlasů, což mohlo ovlivnit celkový výsledek voleb.
[2] Státní volební komise ve svém vyjádření připomněla základní pravidla pro posuzování a počítání hlasovacích lístků a preferenčních hlasů. Dále uvedla, že Český statistický úřad, který je odpovědný za školení členů okrskových volebních komisí, se důsledně věnoval pokynům a proškolení odpovědných osob. V tomto ohledu kladl zvýšený důraz na proces zjišťování přednostních hlasů, pečlivost a kontrolu výstupů. V návaznosti na zkušenosti z posledních voleb došlo také k úpravě pomocných sčítacích archů sloužících k sečtení přednostních hlasů a programu pro zpracování konečného zápisu. Konečně Státní volební komise uvedla, že je pouze na uvážení soudu, zda si volební dokumentaci vyžádá a přistoupí k přepočtu preferenčních hlasů.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[3] Podle § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“), platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována […]. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh byl podán osobou oprávněnou, je včasný a splňuje všechny zákonné náležitosti. Návrh tedy je projednatelný, avšak není důvodný.
[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh byl podán osobou oprávněnou, je včasný a splňuje všechny zákonné náležitosti. Návrh tedy je projednatelný, avšak není důvodný.
[5] Pro důvodnost volební stížnosti je nutné, aby i) došlo k porušení zákonných pravidel, a to ii) takovým způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby kandidáta (§ 87 odst. 5 volebního zákona; obdobně také usnesení NSS ze dne 10. července 2024, č. j. Vol 17/2024-59, č. 4635/2024 Sb. NSS, bod 14). V tomto případě se Nejvyšší správní soud zaměřil na to, zda došlo k porušení zákonných pravidel při sčítání preferenčních hlasů. Z prohlášení navrhovatelky o tom, že udělila preferenční hlas kandidátovi, který však dle konečných výsledků nezískal ve volebním okresku ani jeden preferenční hlas, vyplynulo důvodné podezření o možné nezákonnosti při sčítání preferenčních hlasů.
[6] Nejvyšší správní soud si proto vyžádal volební dokumentaci z volebního okrsku č. 1 v obci Šanov (okres Znojmo, Jihomoravský kraj). Zaměřil se na kontrolu preferenčních hlasů, které navrhovatelka dle svých tvrzení udělila označeným kandidátům – tj. Mgr. Ing. Lubomíru Wenzlovi (kandidát č. 7 politického hnutí ANO 2011), Ing. Pavlu Horáčkovi (kandidát č. 16 politického hnutí ANO 2011) a Mgr. Vlastimilu Smékalovi (kandidát č. 32 politického hnutí ANO 2011).
[7] Z obsahu volební dokumentace Nejvyšší správní soud zjistil, že dva hlasovací lístky pro politické hnutí ANO 2011, na nichž jsou preferenční hlasy udělené přesně kandidátům uváděným navrhovatelkou, jsou označeny jako neplatné. V obou případech je k nim připnut hlasovací lístek č. 23 pro politické hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ. Žádný další hlasovací lístek pro politické hnutí ANO 2011, na kterém by byli „zakroužkováni“ navrhovatelkou označení kandidáti, soud ve volební dokumentaci nenalezl. Lze tedy usuzovat, že oba hlasovací lístky, které byly označeny jako neplatné, jsou lístky, jimiž uskutečnila svou volbu navrhovatelka a její syn.
[8] Podle § 39 volebního zákona platí, že v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na to navazuje § 41 odst. 2 věta třetí téhož zákona, podle kterého hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků. Soudem ověřená volební dokumentace svědčí o tom, že navrhovatelka i její syn vložili do úředních obálek více hlasovacích lístků. Jejich hlasy tak byly neplatné a nemohly být započítány. V důsledku toho okrsková volební komise správně nezapočítala ani jimi udělené přednostní hlasy mj. pro Ing. Pavla Horáčka.
[8] Podle § 39 volebního zákona platí, že v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na to navazuje § 41 odst. 2 věta třetí téhož zákona, podle kterého hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků. Soudem ověřená volební dokumentace svědčí o tom, že navrhovatelka i její syn vložili do úředních obálek více hlasovacích lístků. Jejich hlasy tak byly neplatné a nemohly být započítány. V důsledku toho okrsková volební komise správně nezapočítala ani jimi udělené přednostní hlasy mj. pro Ing. Pavla Horáčka.
[9] Nejvyšší správní soud v této souvislosti připomíná, že primární kontrola průběhu hlasování, posuzování hlasů i jejich sčítání přísluší okrskové volební komisi. Ta ostatně má pro takový úkol nejlepší podmínky, jelikož její jednotliví členové mají možnost bezprostředně vnímat vše, co se v jejich volebním okrsku událo, a to jak při průběhu voleb, tak i při následném sčítání hlasů (srov. usnesení NSS ze dne 13. února 2013, č. j. Vol 13/2013-19, č. 2834/2013 Sb. NSS, bod 18). Kontrola férovosti volebního procesu je pak zajištěna také prostřednictvím práva všech kandidujících subjektů delegovat členy a jejich náhradníky do okrskové volební komise (§ 14e odst. 3 volebního zákona). Smyslem takové právní úpravy je nepochybně to, aby členové okrskové volební komise, která je tak složena ze zástupců odlišných politických stran a dalších kandidujících subjektů, „hlídali“ navzájem řádný průběh voleb v konkrétním volebním okrsku (usnesení NSS ze dne 19. listopadu 2008, č. j. Vol 7/2008-13, č. 2194/2011 Sb. NSS; nověji pak ze dne 21. února 2023, č. j. Vol 99/2023-24, bod 12).
[10] Volební soud nepovažoval za nutné blíže zkoumat další skutkové okolnosti. V řízení nevyšlo najevo nic, co by nasvědčovalo jakémukoliv pochybení v činnosti volební komise v příslušném okrsku. Ani navrhovatelka neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, které by mohly poukazovat na vadné či dokonce úmyslně manipulativní jednání členů volební komise. Z volební dokumentace naopak vyplývá, že okrsková volební komise splnila všechny své povinnosti a žádného závadného jednání se nedopustila.
III. Závěr a náklady řízení
[11] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že nezjistil porušení volebního zákona při sčítání preferenčních hlasů pro Ing. Pavla Horáčka (kandidát č. 16 politického hnutí ANO 2011) ve volebním okrsku č. 1 v obci Šanov (okres Znojmo, Jihomoravský kraj). Navrhovatelkou a jejím synem udělené hlasy byly totiž zjevně neplatné. Proto návrh zamítl.
[11] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že nezjistil porušení volebního zákona při sčítání preferenčních hlasů pro Ing. Pavla Horáčka (kandidát č. 16 politického hnutí ANO 2011) ve volebním okrsku č. 1 v obci Šanov (okres Znojmo, Jihomoravský kraj). Navrhovatelkou a jejím synem udělené hlasy byly totiž zjevně neplatné. Proto návrh zamítl.
[12] Na okraj pak Nejvyšší správní soud uvádí, že i kdyby navrhovatelkou vytýkaná pochybení byla důvodná – tj. že by okrsková volební komise nesprávně sečetla dva přednostní hlasy pro kandidáta Ing. Pavla Horáčka v jednom volebním okrsku – nešlo by o takové porušení zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledek volby kandidáta (§ 87 odst. 5 volebního zákona; bod [5] tohoto usnesení). Český právní řád nezná absolutní vady volebního procesu, ale naopak je nutné hodnotit případně zjištěné nezákonnosti jejich možným dopadem na výsledek volby konkrétního kandidáta (nález pléna ÚS ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04; či nověji usnesení NSS č. j. Vol 17/2024-59, body 14 až 19 a judikatura tam citovaná).
[13] Aby kandidátovi Ing. Pavlu Horáčkovi přednostní hlasy pomohly k možnému přednostnímu získání mandátu, musel by jich získat alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných hlasů pro politické hnutí ANO 2011 (§ 50 odst. 6 a 7 volebního zákona). To v Jihomoravském kraji znamená, že by musel získat minimálně 10 780 přednostních hlasů, zatímco jich dle oficiálních výsledků získal „jen“ 1 682 (tj. 0,78 %). Navrhovatelkou uvedené pochybení by tak, i v případě důvodnosti, bylo marginální a nezpůsobilé zvrátit výsledky volby kandidáta. Ostatní výsledky totiž zůstaly navrhovatelkou nezpochybněny, a proto se vychází z presumpce jejich správnosti (např. usnesení ÚS ze dne 19. ledna 2016, sp. zn. Pl. ÚS 26/14, bod 26).
[14] O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. října 2025
Vojtěch Šimíček
předseda senátu