publiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 204/2000 Sb. a č. 230/2002 Sb. (v textu též „volební zákon“) I. V rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle $ 90 s. ř. s nelze s úspěchem brojit proti vadám v registraci přihlášky kandidáta. K to- mu slouží samotné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace, uprave- né v $ 89 s. ř. s. a v 6 86 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu Čes- ké republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. II. Pasivní volební právo v sobě nezahrnuje subjektivní právo zpochyb- ňovat pasivní volební právo jiného kandidáta, tedy „právo na politického soupeře“. Rozhodne-li se určitá osoba vykonat své pasivní volební právo a utká-li se v rámci svobodné soutěže politických sil se svými politickými soky, pak v této soutěži bojuje sama za sebe a v mezích pravidel (zejména v souladu s principy čestnosti a poctivosti volební kampaně, jakož i s prin- cipem rovnosti kandidátů, které jsou neodmyslitelnými předpoklady sku- tečné svobodné soutěže) usiluje o své zvolení. III. Účastníkem řízení o neplatnosti voleb do Senátu je podle definice ob- sažené v $ 90 odst. 2 s. ř. s. krom navrhovatele a příslušného volebního or- gánu pouze zvolený kandidát. Neúspěšný kandidát účastníkem řízení není, neboť jeho „volba“ nemůže být zpochybňována. IV. Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, nepožaduje, aby na při- hlášce k registraci bylo uvedeno jméno kandidáta a složena volební kauce již 66 dnů před volbami. Postačí, stane-li se tak až v rámci lhůty k odstraňo- vání závad přihlášky podle 6 62 odst. 2 téhož zákona.
publiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 204/2000 Sb. a č. 230/2002 Sb. (v textu též „volební zákon“) I. V rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle $ 90 s. ř. s nelze s úspěchem brojit proti vadám v registraci přihlášky kandidáta. K to- mu slouží samotné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace, uprave- né v $ 89 s. ř. s. a v 6 86 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu Čes- ké republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. II. Pasivní volební právo v sobě nezahrnuje subjektivní právo zpochyb- ňovat pasivní volební právo jiného kandidáta, tedy „právo na politického soupeře“. Rozhodne-li se určitá osoba vykonat své pasivní volební právo a utká-li se v rámci svobodné soutěže politických sil se svými politickými soky, pak v této soutěži bojuje sama za sebe a v mezích pravidel (zejména v souladu s principy čestnosti a poctivosti volební kampaně, jakož i s prin- cipem rovnosti kandidátů, které jsou neodmyslitelnými předpoklady sku- tečné svobodné soutěže) usiluje o své zvolení. III. Účastníkem řízení o neplatnosti voleb do Senátu je podle definice ob- sažené v $ 90 odst. 2 s. ř. s. krom navrhovatele a příslušného volebního or- gánu pouze zvolený kandidát. Neúspěšný kandidát účastníkem řízení není, neboť jeho „volba“ nemůže být zpochybňována. IV. Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, nepožaduje, aby na při- hlášce k registraci bylo uvedeno jméno kandidáta a složena volební kauce již 66 dnů před volbami. Postačí, stane-li se tak až v rámci lhůty k odstraňo- vání závad přihlášky podle 6 62 odst. 2 téhož zákona.
Navrhovatelé shledávali neplatnost voleb, resp. neplatnost volby kandidátů Jiřího N. a MUDr. Radima U., v tom, že na přihlášce k registraci nebylo v den jejího podání politickou stranou S. uvedeno jméno kandidáta MUDr. Radima U. a že nebyla složena volební kauce, kteréžto závady politická strana S. odstranila tepr- ve v rámci lhůty pro odstranění závad přihlášky k registraci; jelikož jméno kan- didáta neuvedla ani v dalších obvodech, snažila se tím získat lepší postavení při registraci kandidátů. Navrhovatelé se tedy dle názoru Nejvyššího správního soudu domáhají vyslovení neplatnosti voleb, případně neplatnosti volby kandi- dátů, avšak z důvodu tvrzené nezákon- nosti registrace kandidáta MUDr. Radi- ma U. Taková argumentace je však lichá, a to z několika příčin: V rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle $ 90 a násl. s. ř. s. nelze brojit proti vadám v registraci při- hlášky. K napadání registrace kandidáta slouží samostatné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace, upravené v $ 89 s. ř. s. a v $ 86 volebního zákona. Z citovaných ustanovení vyplývá, že do- máhat se vydání rozhodnutí 0 zrušení re- gistrace může určitý okruh subjektů, a to V poměrně krátké Ihůtě. Konkrétně řeče- no: návrh je oprávněn podat toliko nezá- vislý kandidát, politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice, která podala přihlášku k registraci, přičemž tak mo- hou učinit pouze ve lhůtě do dvou dnů ode dne, kdy jim bylo doručeno rozhod- nutí o registraci kandidáta. Po uplynutí této lhůty již proti registraci brojit nelze. Navrhovatel 1) je politickým hnutím, kte- ré ve volebním obvodu 28 kandidovalo a jemuž bylo rozhodnutí o registraci do- ručováno. Navrhovatel 1) tedy možnost zpochybnit rozhodnutí o. registraci MUDr. Radima U. měl, avšak nevyužil ji; tuto svou nečinnost či opomenutí již ne- může napravovat prostřednictvím jiného 195 471 institutu - pomocí řízení ve věci neplat- nosti voleb a hlasování. Co se týče navr- hovatelky 2), která je občankou zapsa- nou do stálého volebního seznamu, pak ta vůbec není osobou legitimovanou k podání návrhu na zrušení rozhodnutí o registraci přihlášky určitého kandidáta, a rozhodnutí o registraci nemůže tím spí- še zpochybňovat ani prostřednictvím ná- vrhu na vyslovení neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta, tedy v jiném řízení s jiným předmětem. Tento závěr je plně v souladu s účelem a smyslem re- gistračního řízení, v rámci nějž pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu to- liko přezkoumává formální náležitosti podané přihlášky. Jedná se tedy o vztah mezi tím, kdo podává přihlášku k regist- raci, a pověřeným obecním úřadem se sídlem ve volebním obvodu; volič jím ne- může být na svých právech nijak zkrácen, a proto je logické, že ani rozhodnutí o re- gistraci či o odmítnutí registrace nemůže s úspěchem napadat návrhem u soudu. Nejvyšší správní soud se ohledně omeze- ní aktivní žalobní legitimace ve věcech registrace na určitý okruh osob plně zto- tožňuje s právním názorem, který Ústav- ní soud vyslovil v usnesení ze dne 16. 12. 2003, sp. zn. I. ÚS 699/02: „Toto taxativ- ní omezení aktivní legitimace přitom nelze považovat za protiústavní. Jeho účelem je zajištění soudního dohledu nad dodržováním rovných podmínek politické soutěže o získání senátovského mandátu. a realizace ústavně zaručené- ho rovného přístupu k voleným funk- cím, avšak takovým způsobem, který by neumožňoval volby mařit, např. zjevně účelovým soudním napadáním prove- dených registrací. Případné maření vo- leb, které by usilovalo o zablokování soutěže, je totiž také porušením pravidel soutěže. Proto jsou aktivně legitímování účastníci předmětné politické soutěže, protože právě konkurenti jsou případ- kon) 196 ným porušováním pravidel nejvíce po- škozováni a protože jsou zároveň nejlé- pe informováni o průběhu soutěže (jde o bohatě empiricky ověřený předpo- klad).“ Ústavní soud se v tomto usnesení sice vyslovil k dřívější procesní úpravě, ale jeho závěry jsou použitelné i na úpra- vu současnou. K uvedenému zbývá dodat, že ve vě- cech registrace je soudní ochrana pri- márně zaměřena na případy rozhodnutí o odmítnutí přihlášky k registraci, které by mohlo být nezákonnou překážkou svobodné soutěže politických stran, resp. politické plurality. Je-li kandidát re- gistrován, pak je již na svobodné úvaze voličů, zda jej zvolí či nikoliv. Tato kon- cepce plně odpovídá teoretické kon- strukci pasivního volebního práva, které je založeno na individuálním přístupu a jehož cílem je umožnit svobodnou sou- těž politických sil v demokrátické společ- nosti ve smyslu článku 22 Lištiny základ- ních práv a svobod. Rozhodne-li se určitá osoba vykonat své pasivní volební právo a utká-li se v rámci již zmíněné svobodné soutěže politických sil se svými politický- mi soky, pak v této soutěži bojuje sama za sebe a v mezích pravidel (zejména v sou- ladu s principy čestnosti a poctivosti vo- lební kampaně a též rovnosti kaúdidátů, které jsou neodmyslitelnými předpokla- dy skutečné svobodné soutěže) usiluje o své zvolení. Výkon pasivního volebního práva v sobě nezahrnuje subjektivní prá- vo zpochybňovat pasivní volební právo jiného kandidáta, tedy „právo na politic- kého soupeře“. Pasivní volební právo jed- noho kandidáta končí tam, kde začíná to- též právo kandidáta jiného. Argumentace navrhovatelů nejenže směřuje proti rozhodnutí o registraci, ale dále též brojí proti registraci přihláš- ky kandidáta MUDr. Radima U., tedy kan- didáta, který sice postoupil do druhého kola senátních voleb, ale ve volbách zvo- len nebyl. Volby, byť probíhají ve dvou kolech, je nezbytné chápat jako jeden ce- lek: mají jediného vítěze, jímž je kandi- dát zvolený ve druhém kole, a řadu pora- žených: jimi jsou ostatní kandidáti, nerozhodno, zda neuspěli v kole prvém či až v kole druhém. Proto může být na- padána pouze volba Jiřího N. jakožto zvoleného kandidáta; z tohoto pojetí ostatně vychází i koncepce účastenství V rámci řízení o neplatnosti voleb a hla- sování obsažená v $ 90 odst. 2 s. ř. s., po- dle níž je účastníkem řízení krom navrho- vatele a příslušného volebního orgánu též ten, jehož volba byla napadena, tj. ten, kdo byl zvolen. Neúspěšný kandidát účastníkem řízení není, neboť jeho „vol ba“ nemůže být zpochybňována. Navr- hovatelé nijak nezpochybňují volbu zvo- leného kandidáta Jiřího N.; uvádějí pouze spekulativní úvahu, že volby by bývaly možná dopadly jinak, kdyby MUDr. Radim U. nekandidoval. Takové úvaze však Nejvyšší správní soud nemo- hl přiznat relevanci. Volby proběhly tak, jak předvídá Ústava a volební zákon, te- dy svobodně a na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva s tajným hlasováním podle zásad větši- nového systému. Voliči měli možnost svobodně rozhodnout, kterému kandi- dátu dají svůj hlas. Konečná volba Jiří- ho N. je tedy výsledkem hlasování voličů. K samotnému rozhodnutí o registra- ci přihlášky Nejvyšší správní soud obiter dictum poznamenává, že je neshledává nezákonným. Z $ 61 odst. 1 volebního zákona se podávají náležitosti přihlášky k registraci: jméno a příjmení kandidáta je zde uvedeno pod písmenem a) a v od- stavci druhém téhož ustanovení jsou vy- počteny přílohy, které musí přihláška k registraci obsahovat; krom jiného je to i potvrzení o složení volební kauce ve vý- ši 20 000 Kč [písm. e)]. Nemá-li přihláš- ka tyto náležitosti, potom pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu vyzve k jejich odstranění. Mezi uvedené závady patří mimo jiné i to, že přihláška k registraci nemá náležitosti podle $ 61 odst. 1 volebního zákona [$62 odst. 2 písm. b)]; nerozlišuje se přitom, která náležitost jí chybí, jejich počet, nebo zda chybí náležitosti všechny. Vzhledem k tomu, že zákony mají být v pochybnos- tech vykládány ve prospěch zachování práv - a v daném případě tedy tak, aby bylo umožněno volit a být volen (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 275/96%) - je zapotřebí připustit i tako- vý výklad, že přihláška k registraci může mít v okamžiku svého podání v podstatě blanketní podobu. Odmítnout lze při- hlášku k registraci jenom tehdy, pokůd všechny uvedené náležitosti nebyly, řád- ně doplněny ve lhůtě 49 dnů Přede dnem voleb. Co se týče volebňí káuce, pak v $ 62 odst. 2 písm. e) volební Žákon stanoví, že přihlášku k registřáci lze od- mítnout nejen tehdy, pokud ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb k řií úebylo připojeno potvrzení o složení káuce, ale též tehdy, nebyla-li kauce složená ve sta- novené výši. Výkladem pomocí argu- mentu a matori ad minus je tím třeba rozuměti případy, kdy volební kauce ne- byla složena vůbec. Z toho se podává zá- věr, že volební zákon nepožaduje, aby volební kauce byla složena ve stanovené výši již 66 dnů přede dnem voleb. Posta- čí, stane-li se tak ve lhůtě uvedené v $ 62 odst. 2 volebního zákona, je-li ve stejné lhů- tě předloženo potvrzení o složení kauce. (axa)
Navrhovatelé 1) politické hnutí N. v P. a 2) Martina J. v B. proti odpůrcům 1) Státní volební komisi a 2) Jiřímu N. v O. o neplatnost voleb do Senátu Parla- mentu České republiky.